Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 307

Kód katastrálního území:

684511

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(starší), 1691 - 1695

Poloha:

ve vsi

Má novou střechu, věž měděnou. Opravena i ohradní zeď kolem kostela. - Lipová byla v roce 1346 přidělena k děkanátu Budyšín a jako samostatný kostel s pobočkami v Brtníkách a v Kamenném Vilémově a platila biskupský poplatek do Míšně 21 a půl marky. I v dobách velkého nedostatku farářů měla ves svého duchovního pastýře, jenž potom zaopatřoval více farností. Až do doby reformace a během ní jsou o kostele k dispozici jen sporé zprávy. Od roku 1512 byl v kotele jeden zvon. Reformace byla zavedena kapitánem (Hauptmann) Antoniusem von Uechritz. Až do rekatolizace Lipové patřila k lipovské farnosti také obec Wehrsdorf v Sasku a dodnes mezi oběma vesnicemi existuje cesta nazývaná „Wehrsdorfer Kirchsteig“ - „Wehrsdorfská kostelní stezka“. Po provedení protireformace v Rakousku byl Wehrsdorf přidělen do farnosti Sohland v Sasku. Z pastorů je uváděn Baltzer Opitz, který v roce 1584 převzal na příkaz paní Margharethy von Schleinitz poručnictví vdovy Hansen Meintzschelinsové. V průběhu protireformace byla Lipová v církevních vztazích sídlem panství a z důvodu válečných zmatků byla podrobena častým změnám. Tak bylo katolickému duchovnímu Johannu Noackovi v letech 1624 - 1635 podřízeno jako pobočky pět farností, stejně tak to platilo za faráře Antona Schlivena v letech 1637 - 1640. Oproti tomu byl Martin Sandrius v letech 1640 - 1654 opět farářem evangelickým a následující farář mohl být katolíkem. V roce 1667 se Lipová jevila zcela rekatolizovaná. V roce 1674 zde bylo zajištěno místo kaplana, ale kaplani byli jmenováni teprve od roku 1707. Současný kostel byl postaven v letech 1691 až 1695 Marií Margaretou, hraběnkou ze Salmu rozenou Slawata. Kostel byl zvýšen asi o dva lokte a také byla vybudována zcela nová kupole a věž. Za materiál a za vlastní práce bylo z vrchnostenské renty vyplaceno 4.000 říšských tolarů (Reichsthaler). Přitom například zednický mistr Balthasar Hille z Neustadtu v Sasku dostával denně 7 grošů, zednický tovaryš 6 grošů, tesařský mistr Hans Zimmer ze Šenova 6 grošů, tovaryš 5 grošů a rukodělník 12 krejcarů. Báň kostelní věže a pozlacený kříž byly sestaveny klempířem Michlem Weiglem z Budyšína dne 15.5.1695, přičemž předtím byly do báně vloženy různé písemnosti. První sňatek se v ještě nedokončeném kostele konal již dne 19.1.1693. Nový hlavní oltář byl sestaven teprve dne 8.8.1839. Sousoší Kristus na kříži s dvěma modlícími se anděly je mistrovským dílem sochařského umění a bylo vytvořeno dvorním sochařem království saského Franzem Petrichem z Třebenic na Litoměřicku a jeho žákem a zetěm Christophem Neuhäserem z Jítravy na Liberecku. V kostele se nacházejí také ještě dva postranní oltáře. Varhany byly postaveny v roce 1695, obnoveny, v roce 1784. Současné varhany byly nově pořízeny v roce 1836 a mají patnáct registrů. - Pozemek s kostelem patří církvi; ta zorganizovala v letech 2014 - 2015 opravu kostela s využitím dotace od Regionálního operačního programu Severozápad. Kostel byl po opravě znovu vysvěcen dne 28.10.2015.

Zdroj: Josef Fiedler: Haimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau

WGS84 souřadnice objektu: 51.012883°N, 14.36403°E