Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 233) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 37/1

Kód katastrálního území:

671622

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

poprvé zmíněn 1365, upraven 1708

Poloha:

na výrazné vyvýšenině nad mírně se svažující návsí na Z okraji obce

V rekonstrukci; mimo malý dřevěný přístavek má novou šindelovou střechu (nová báň věže byla jeřábem osazena na vrchol věže dne 29.11.2011). Zděný přístavek má zdivo staticky zajištěno a rozbité okno. Fasáda je zničená. Mimo věž má nová okna. Zavřený, interiér je opraven. Presbytář má poškozenou část klenby, kromě této části má opravené omítky. Kolem kostela je nově snížen terén a uděláno odvodnění. Nově jsou vyřezány křoviny kolem kostela. - Orientovaná, jednolodní, gotická stavba z lomového kamene na obdélném půdorysu s připojeným odsazeným, trojboce uzavřeným presbytářem; krytá vysokou, strmou, sedlovou, nad závěrem zvalbenou, šindelovou střechou. Krov objektu je dřevěný, vázaný, barokního typu. Nad hlavní lodí jsou čtyři plné vazby s třinácti krokvovými poli. Nad presbyteriem je polojehlancový krov, který se sbíhá do jednoho sloupu na celou výšku. Hlavní západní průčelí kostela, prolomené dvěma menšími obdélnými, segmentem zakončenými okny v přízemí, osvětlujícími prostor podkruchtí, je završeno trojúhelníkovým štítem. Průčelí je doplněno trojicí opěrných pilířů z pískovcových kvádrů a lomového kamene. Opěráky, předsazené o 1,1 m bývaly původně kryty šindelovými pultovými stříškami. V jižní stěně lodi jsou prolomena dvě gotická hrotitá okna se zbytky skleněných okenních výplní se zasklením do olova. Na vnitřním konci ostění oken se nacházejí fragmenty kamenných prutů původních kružeb oken. Na levé straně je umístěno obdélné, segmentem zakončené okno s hlubší zešikmenou a cihlami lemovanou špaletou, ústící na kruchtu. V severní stěně lodi jsou umístěna dvě vysoká, obdélná, segmentem zakončená okna. Pětiboký presbytář na východní straně lodi kostela je doplněn třemi opěrnými pilíři s předsazeným soklem, vystupující z obvodové zdi kostela o 1,7 metru. V jižní stěně presbytáře je nad dřevěným přístavkem vstupu na oratoř umístěno poměrně široké zhruba čtvercové, segmentově zakončené okno. V jižní stěně vpravo a v jihovýchodní a východní stěně jsou prolomena gotická hrotitá okna se špaletami nálevkovitého tvaru z pískovcových kvádrů. Při východním konci jižní stěny presbytáře se nalézá pravoúhlý portál vchodu, osazený hladkým žulovým ostěním a uzavřený dřevěnými dvoukřídlými dveřmi s klasovitě skládanými prkny. K severní straně presbytáře je připojena sakristie z lomového kamene na obdélném půdorysu, krytá nižší šindelovou pultovou střechou. V severní a východní stěně sakristie je prolomeno po jednom obdélném, segmentově zakončeném okně se špaletou. Před severním oknem se nachází proplétaná kovová mříž. Ve stěně se nalézá obdélný kamenný portál vstupu s jednokřídlými prkennými dvířky. Vnější stěny sakristie jsou hladké, nečleněné. K jižní straně kostela je přistavěna hranolová barokní věž na čtvercovém půdorysu o vnitřních rozměrech 5,8 x 5,8 m, ve druhém patře osmiboká, zakončená šindelovou cibulovou bání s oplechovanou osmibokou sloupkovou lucernou s pozinkovanou cibulovou stříškou a zvonem z roku 1505. Na jižní straně věže je umístěn obdélný portál s profilovaným pískovcovým ostěním s uchy. Vstup je uzavřen dřevěnými dvoukřídlými dveřmi se skládanou prkennou výplní. Přízemí věže je bez oken. První patro věže je prolomeno větším obdélným oknem s výraznou šambránou z oblé lišty a s prkennými žaluziemi. Ve druhém patře je věž na jižní, západní a východní straně prolomena po jednom vysokém obdélném, polokruhově zakončeném okně s plochou šambránou zhotovenou z omítky, opatřenými původně plnými dvoukřídlovými okenicemi. Severní okno druhého patra věže je menší, zhruba čtvercové, segmentově zakončené s cihelným ostěním a prkennou okenicí. Vnější stěny věže jsou horizontálně rozčleněny dvěma kordonovými římsami, lizénovými rámci a plochým kvádrováním v nárožích. Přízemí věže slouží jako předsíň vstupu do kostela. K severní stěně lodi kostela je připojena barokní křestní kaple sv. Kříže z lomového kamene na čtvercovém půdorysu o vnitřních rozměrech 5,4 x 5,4 m krytá sedlovou šindelovou střechou. Severní průčelí kaple je zakončeno trojúhelníkovým štítem s polokruhovou nikou v ose; ve spodní části s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého. Prostor kaple je osvětlen třemi obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Vnější stěny kaple jsou členěny soklem, lizénami ve štukové omítce a cihelnou korunní římsou s jednoduchým maltovým profilem. V prostoru jihozápadního nároží kostela je připojeno venkovní kamenné schodiště, které zajišťuje vstup do prvního patra kruchty. Schodiště je z jižní strany ohraničeno zdí z lomového kamene, tvořící šikmé zábradlí, chráněné žulovými deskami. Na jižní straně presbytáře se nachází dřevěný přístavek s dřevěným schodištěm ústícím na oratoř, zastřešený šindelovou pultovou střechou. Vnější stěny kostela jsou opatřeny hladkou štukovou omítkou, bez členění, doplněnou prkennou fabionovou korunní římsou, omítnutou na rákos. Obdélná loď kostela o vnitřních rozměrech 9 x 13,5 m je plochostropá, krytá dřevěným trámovým stropem. Podhled stropu tvoří omítka na rákosu s malovanými znaky, doplněný výraznějším fabionem, zdobeným motivem malovaného ornamentálního vlysu. Vnitřní stěny lodi jsou členěny obdélnými rámy s malovanou výzdobou s motivy pásků a vlysu z vejcovce. Triumfální oblouk kostela, oddělující loď od prostoru presbytáře, je hrotitý s mírně vyžlabenými boky. Kolmé boky oblouku jsou vyskládány z kamenných kvádrů a pouze obílené. Vnitřní plochy jsou zdobeny iluzivním žilkováním. Pětiboký presbytář kostela o vnitřních rozměrech 5,8 x 8,6 m je sklenut obdélným polem křížové klenby a pětidílnou žebrovou klenbou s klínovými vyžlabenými žebry, jehlancovými konzolami a kruhovými svorníky s plastickými rozetami. V severní stěně presbytáře je prolomen gotickým sedlovým portálem s ostěním vstup do prostoru sakristie. Sakristie je zaklenuta klášterní klenbou s odsazenými patkami a jednou trojbokou výsečí na každé straně. Na severní straně se do lodi otevírá velkou, polokruhově zakončenou arkádou ve výšce stropu křestní kaple sv. Kříže. V obou nárožích arkády se nacházejí výklenky, zakončené konchou. V západní nice je postavena socha sv. Jana Nepomuckého z litého štuku. V protilehlém výklenku pak bývala umístěna kamenná socha sv. Judy Tadeáše Apoštola s koulí či sv. Jana Křtitele. Plochostropá kaple je krytá dřevěným trámovým stropem. Vnitřní stěny kaple jsou členěny pilastry. V koutech kaple jsou výklenky s novějšími sochami světců. V západní části lodi je vystavěna dřevěná dvoupatrová barokní kruchta, vynesená na dřevěných pilířích, s mírně vystupujícími středy a se zdobně vyřezávanou konkávně zvlněnou kuželkovou balustrádou. První patro kruchty je doplněno bočními křídly, vybíhajícími podél stěn do prostoru lodi. Druhé patro kruchty pak sloužilo pro umístění varhan. Vstup do prvního patra kruchty byl zajištěn vnějším kamenným schodištěm umístěným v jihozápadním nároží kostela. Nad vstupem opatřeným dřevěnými jednokřídlými dveřmi bylo prolomeno okno osvětlující prostor kruchty. Bohaté barokní vnitřní zařízení kostela pochází z druhé poloviny 18. století. V presbytáři je postaven zlacený sloupový portálový rokokový hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie z roku 1757, nově štafírovaný a doplněný roku 1772 malířem Johannem Carlem Rillingerem z Krásna. Ve středu oltáře býval původně umístěn oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 200 x 150 cm, pevně spojený s oltářem, s dvěma tordovanými sloupy po stranách. V nástavci oltáře býval umístěn oválný obraz Nejsvětější Trojice, zdobený vyřezávanou a zlacenou korunou. Nad postranními průchody bývaly postaveny bílé, zlacené vyřezávané plastiky světců z roku 1872, vpravo socha sv. Floriána a vlevo socha sv. Jiří. Po stranách triumfálního oblouku jsou postaveny panelové rokokové postranní oltáře z druhé poloviny 18. století, zdobené bohatou vyřezávanou zlacenou ornamentikou. Na levém postranním oltáři sv. Anny bývala v zasklené skříňce ve středu oltáře umístěna zlidovělá socha sv. Anny Samotřetí ze 17. století. Na konzolách po obou stranách bývaly postaveny sochy sv. Josefa a sv. Jáchyma a ve výklenku nástavce oltáře socha sv. Pavla. Na pravém protějškovém postranním oltáři Panny Marie bývala v zasklené skříňce ve středu oltáře umístěna dřevěná gotická soška Panny Marie (Madona) z poloviny 15. století, na konzolách sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa a v nástavci socha sv. Václava. U závěrové severní stěny křestní kaple sv. Kříže je situována omítaná cihelná oltářní menza, nad kterou býval zavěšen obraz Ukřižování z 1. poloviny 18. století, připisovaný Petru Brandlovi. Po stranách se nalézaly oválné obrazy Panny Marie (Madona) a sv. Terezie v akantových rámech z poloviny 18. století. K východní stěně kaple byla později přistavena velká dřevěná oltářní stěna v podobě tzv. grotty, s dřevěnými ozdobami. V jihozápadním rohu kaple je postavena osmiboká kamenná křtitelnice z poloviny 18. století se sloupkovou nohou, zdobenou zrcadly s diamantovým řezem. Na horní kruchtě bývaly umístěny varhany, přenesené dnes do depozitáře v Chyších. Z původních pěti zvonů, zavěšených ve věži kostela, se dochoval pouze největší zvon z roku 1673. - Pozemek s kostelem patří městu Bochov; v roce 2024 půjde na opravu statiky presbytáře a opravu ohradní zdi, přístupového schodiště a márnice 1.150.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.10747°N, 13.025113°E