Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 173

Kód katastrálního území:

754439

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(1732), 1736 - 1740

Poloha:

ve vsi

V rekonstrukci; mimo levou stranu lodi a presbytáře a levou polovinu přední strany lodi a oba přístavky má novou střechu. Zbytek stavby má plechovou střechu. Věži chybí zakončení. Sanktusník má novou měděnou střechu, v dolní části u střechy je provizorně zakryt plachtou. Omítka je mírně poškozená. Kolem hřbitovní zdi jsou kamenné kapličky křížové cesty s novými obrazy. - Staré Křečany byly v minulosti přifařeny do Rumburku. Protože obyvatelům Křečan byla cesta do Rumburku příliš dlouhá a v zimě nesnadná, ucházeli se u říšské hraběnky Ernestiny von Harrach o dovolení k výstavbě vlastního kostela. Hraběnka tento záměr podporovala, ale rumburská farnost nechtěla Staré Křečany uvolnit. Hraběnka Maria Ernestina nakonec dala na radu litoměřického biskupa, hraběte Wratislawa von Mitrowitz, rozkaz svému zámeckému kapitánovi ve Šluknově, Johannu Sahovi, postavit co nejrychleji a ve vší tichosti v lese malý dřevěný kostelík. Práce na kostelíku začaly dne 20.3.1732 a již v noci na 21.4.1732 byl kostelík převezen do Křečan, byl spěšně sestaven a dne 21.4.1732 ráno byl Franzem Wilhelmem Jägerem, vikářem a krajským děkanem v Lipové vysvěcen. Administrátorem byl ustanoven Gottfried Hage, zámecký kaplan ve Šluknově. Po čtyři roky dlouhém procesu dalo místodržitelství v Praze konečně dne 30.1.1736 povolení k vybudování kostela v Křečanech. Obec koupila jeden selský statek, na jehož místě měly být kostel a fara postaveny. Kostel byl postaven v letech 1736 až 1740. Hraběnka Ernestine sem dovezla neapolského stavebního mistra a panství darovalo veškerý stavební materiál a také zaplatilo stavebníky. Sedláci bezplatně přivezli všechen materiál a domkáři provedli všechnu ruční práci. Kolem kostela byl - jako v té době obvykle - založen hřbitov. Na svatodušní svátky (letnice) roku 1740 poprvé zazněl zvon odlitý v Praze Zachariasem Dittrichem a kostel byl vysvěcen. Veškeré náklady na kostel a faru činily na 50.000 zlatých, z čehož 32.000 zlatých uhradilo panství. Vnitřní zařízení kostela bylo postupně opatřováno dobrodinci. Obraz hlavního oltáře byl namalován za 1.000 zlatých v Římě a kostelu byl darován říšskou hraběnkou Ernestinou von Harrach. Obrazy obou starších postranních oltářů namaloval zdejší malíř Dominik Kindermann a kostelu byly zčásti darovány. Hraběnka k odškodnění rumburské farnosti složila kapitál 1.000 zlatých, kromě toho ještě 2.000 zlatých pro veřejné budovy, opatřila zvon v ceně 1.290 zlatých, mešní roucho a kostelní náčiní. - V letech 1769 - 1770 byly pořízeny varhany za 2.000 zlatých, v roce 1889 byly obnoveny stavitelem varhan Schusterem ze Žitavy. Zastavení Křížové cesty byla zřízena roku 1825, v roce 1892 byla obnovena a roku 1893 posvěcena. Když po smrti císaře Františka I. v březnu 1835 zvonil velký zvon, tak praskl. Byl přelit v Chomutově a již v září 1835 byl dodán na své místo. Jeho váha činila dvanáct centýřů. Dne 12.3.1878 udeřil v časné ranní hodině do kostelní věže blesk a zapálil ji. Kostel byl se podařilo ochránit před vyhořením jen díky rychlému a prozíravému zákroku hasičů. Dne 1.12.1894 byl v kostele postaven nový mariánský oltář (v kostele pak byly celkem čtyři postranní oltáře). - Pozemek s kostelem patří církvi; v roce 2024 půjde na opravu střechy kostela 548.000,- Kč z dotačních programů Ústeckého kraje.

Zdroj: Josef Fiedler: Haimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau

WGS84 souřadnice objektu: 50.9504°N, 14.498166°E