Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Kód katastrálního území:

612171

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

podle legendy 1050, písemná zmínka 1318 - 1326

Zbořeno:

1804

Poloha:

mezi kostelem a jezuitskou rezidencí

Kostel sv. Anny se nacházel mezi současným poutním kostelem Zvěstování Panny Marie a jezuitskou rezidencí, kde nyní sídlí městský úřad. Tuřany se staly součástí Velkého Brna v roce 1919. - Historie poutního místo začíná pověstí, která praví, že sošku Matky Boží přinesli na Moravu svatí Cyril s Metodějem. Podle jedné teorie navštívili Tuřany osobně. Podle druhé sošku při velkých nepokojích, uváděn je zánik Velkomoravské říše, zbožný lid ukryl do trní v Tuřanech. Tam ji v polovině 11. století našel jeden zbožný muž. Podle jedné legendy se jednalo o sedláka jménem Horák, který pocházel z Chrlic, podle jiné byl z Tuřan, a ještě v další se můžeme dočíst, že to byl horník a sošku nalezl, když šel z Brna do Chrlic. Upoutalo ho světlo, které z ní vyzařovalo. Sošku si odnesl domů, ale další den ráno byla pryč. Horák chtěl ale své rodině ukázat, kde sošku našel, proto se společně vydali na ono místo. Tam k velkému překvapení zjistil, že soška je zpět na svém místě v trní. Odnesl si ji tedy zase domů, ale další noc se znova opakovalo zmizení, a poté ještě jednou celá situace. Když byla soška již potřetí donesena do Horákova domu, po několik dní tam zůstala. Zpráva o tom se roznesla po okolí a začalo se uvažovat o stavbě kostelíka v Chrlicích. Avšak veškerý materiál a základy pro stavbu se během jedné noci najednou vyskytly v Tuřanech, opět v místech nalezení sošky. Tatáž situace se několikrát opakovala. „Někteří měli podezření, jakoby se to dálo nějakým podvodem, a schválně přenocovali; nicméně kamení a jiné navožené stavivo jako dříve zmizelo v noci a přešlo k trní.“ Zbožní lidé usoudili, že je přáním Panny Marie mít kostelík v Tuřanech. Tak se také stalo a stavba byla snad roku 1050 postavena. Tímto začíná historie prvního kostelíka, zasvěceného Panně Marii. Z té doby však nemáme žádné písemné zprávy. Existence kostela je nepřímo doložena až v roce 1278. Z této doby taktéž pochází současná soška Matky Boží. Přímo doložen kostel je v letech 1318 – 1326. Další informace máme o stavbě až z počátku 16. století, kdy byl sešlý kostel opraven. O sto let později, v roce 1610, byla stavba obnovena a rozšířena. O tuto obnovu se velmi přičinil olomoucký biskup a kardinál František z Dietrichsteina. Je důležité zmínit, že při přestavbě v tomto roce měl být údajně nalezen na stěně nápis, z kterého vyplývalo, že kostel pochází z 11. století. Pozdější švédské obléhání města před polovinou 17. století mělo na kostel neblahý vliv, protože byl přeměněn na konírny. Soška byla naštěstí před poničením uchráněna, protože ji sestry františkánky v předstihu převezly do Vídeňského Nového Města. Po třicetileté válce byl značně poškozený kostel znovu opraven a vysvěcen. Tentokrát se o obnovu postaral farář Matěj Petráš. V roce 1666 správu poutního místa převzali jezuité a zřídili si zde rezidenci. Stavitelem se stal Jan Křtitel Erna z Brna. Poutní místo se opět stalo velmi oblíbeným, že pomalu přestávaly postačovat prostory pro poutníky. V roce 1693 začal zmíněný stavitel J. K. Erna budovat severně od farního kostela novou kapli, vysvěcenou o pět let později a zasvěcenou sv. Anně. Na začátku 19. století je kaple zvětšena, a proto se roku 1804 bourá starý kostel Panny Marie a na jeho místo se rozšiřuje hřbitov, který předtím sakrální stavbu obklopoval. Farní práva byla přenesena na nový kostel a svatoanenské patrocinium změněno na mariánské Zvěstování Panny Marie. - Na místě původní svatyně byla na začátku 20. století postavena nová kaple Zjevení Panny Marie v trní.

Zdroj: Bc. Petra Sejkorová, Zaniklé kostely v Brně