Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 0) ostatní

Druh stavby:

Kód katastrálního území:

610003, ...

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

okolo 1000, 2. polovina 12. století, konec 13. století

Zbořeno:

konec 18. století

Poloha:

v areálu augustiniánského kláštera

V prostorách areálu nynějšího augustiniánského kláštera na Starém Brně byla postavena nejdříve raně románská rotunda, později ji nahradil románský kostelík, a ještě poté gotická stavba. - Vznik rotundy bývá některými datován do přelomu 10. a 11. století, kolem roku 1000. Tato nejstarší stavba byla poté zbořena a na jejím místě byl postaven větší románský kostelík. Až z této doby je známo jeho zasvěcení, a to Panně Marii. U předešlé rotundy zasvěcení nevíme, je však možné předpokládat stejné patrocinium. Za dalších sto let vznikl větší kostel ve stylu gotickém. V těchto místech Starého Brna založila v roce 1323 královna Eliška Rejčka ženský klášter cisterciáckého řádu. Kostel Panny Marie plnil doposud funkci kostela farního, proto byla jeho farní práva po nastěhování řádových sester přenesena na nedaleký kostel sv. Václava a na nový kostel v Komíně. Provizorní klášterní svatyní byl do roku 1333, než se začaly konat bohoslužby v nově postaveném kostele. Tento nový kostelík při klášteře přejal i původní zasvěcení, a proto byl starší kostel zasvěcen jinému patronovi, a to sv. Anně. Historie tohoto kostela je dále spjata se špitálem, který byl u něho poté postaven. Špitál sloužil pro osm nemocných, osm kněží a jednoho jáhna. - Velký zlom přinesly reformy Josefa II. Jako řada dalších klášterů, také tento byl roku 1782 zrušen. Řeholnicím bylo povoleno opustit klausuru a obléct si světský šat. V případě obnovení kláštera se do něj však měly bez meškání vrátit. Celý areál byl zakrátko předán augustiniánům od kláštera u sv. Tomáše. Tento řád na konci 18. století zbořil kvůli stavebním úpravám starý špitál s kostelem sv. Anny. Na jeho místě byla postavena nová budova, přičemž v přízemí se nacházel refektář, tedy společná jídelna, a v patře knihovna. - Mezi lety 1976 až 1984 probíhal systematický výzkum v areálu starobrněnského kláštera a roku 1978 archeologové narazili na románskou rotundu. Představu o poloze stavby nám podává ve své rekonstrukci Oldřich Vičar v roce 1975. Půdorysy kostelíků během tří uměleckých slohů včetně barokní přístavby přibližuje rekonstrukce od D. Cejnkové a I. Loskotové z roku 1993.

Zdroj: Bc. Petra Sejkorová, Zaniklé kostely v Brně