Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

klášterní kostel

Církev:

katolická

Kód katastrálního území:

610003, ...

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

poprvé zmíněn 1243

Zbořeno:

1785

Poloha:

na křižovatce ulic Křížová a Václavská

Kostel sv. Prokopa se nacházel v místech křížení ulic Křížová a Václavská, poblíž Mendlova náměstí na Starém Brně. Kromě sv. Prokopa je uváděno zasvěcení také sv. Oldřichovi.- Stavba patřila k nejstarším brněnským kostelům. Poprvé je zmiňován již roku 1243 v menším privilegiu krále Václava I. Poté je sv. Prokop uveden roku 1288 v listině krále Václava II. a pak ještě roku 1314. Co se týká druhého patrocinia sv. Oldřicha, R. Hurt jej určil starší než sv. Prokopa, protože tento světec byl oblíbený již v polovině 11. století. Oproti tomu archeologové D. Zapletalová a M. Peška uvádějí, že patrocinium sv. Oldřicha se vyskytuje poprvé v roce 1348 a bude zřejmě dodatečné. Další otázka se týká farní funkce kostela. Také v této věci nemají badatelé úplně jasno, protože v písemných pramenech není přesně určeno, kdy kostel farní práva obdržel a kdy je ztratil. Jisté však je, že v roce 1321 převzala patronátní právo ke kostelu od Jana Lucemburského královna Eliška Rejčka, vdova po Václavu II. a Rudolfu Habsburském. O dva roky později založila tato česká a polská královna klášter cisterciaček (Aula Mariae), který se nacházel v místech současného kláštera augustiniánů na Mendlově náměstí. Patronátní práva kostela sv. Prokopa darovala klášteru. Poté je osud kostela spojen s tímto klášterem. - Kolem kostela se nacházel menší hřbitov. Jelikož kostel brzy ztratil farní funkci, hřbitovní areál nebyl pravděpodobně rozšiřován. - Dějiny kostela sv. Prokopa (a sv. Oldřicha) souvisely s klášterními až do roku 1782, kdy byl klášter cisterciaček zrušen. Důvodem byly josefínské reorganizace. Když kostel poté přešel pod náboženský fond, byl nejprve spolu se hřbitovem zrušen a roku 1785 zbořen. - Podoba kostela je zachycena na vedutě zachycující obléhání Brna švédským vojskem v roce 1645 od dvojice malířů H. B. Bayera a H. J. Zeisera. Nejdetailněji, avšak zřejmě zkresleně, kostel zachycuje F. van Allen okolo roku 1690. Obě veduty jsou uloženy ve sbírkách Muzea města Brna. Kostel spolu s hřbitovní zdí je také vidět na plánu z roku 1645, který je uložen v Moravském zemském archivu.

Zdroj: Bc. Petra Sejkorová, Zaniklé kostely v Brně