Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

hřbitovní kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 187/5

Kód katastrálního území:

713830, 646075, 681458

Období devastace:

1918–1938

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1877

Zbořeno:

1923

Poloha:

v dnešním Smetanově sadu, mezi Karasovou a Boleslavovou ulicí

se sanktusníkem

Jednalo se o novorománskou stavbu sestávající z obdélné lodi s trojúhelníkovými štíty nad oběma průčelími. K lodi byl zezadu přistavěn výrazně užší presbytář ve tvaru polokruhové apsidy (celkové rozměry stavby dosahovaly 16,4 x 8 m). Střecha lodi byla sedlová, za předním průčelím byl umístěn sanktusník. K zadní části pravé strany lodi byla přistavěna sakristie. Okna byla obdélná, zakončená polokruhově. – První obecní hřbitov ve Lhotce (dřívější název Mariánských Hor) byl zřízen v roce 1873 na pozemku darovaném manžely Luzarovými. Jeho výměra 400 čtverečních sáhů (asi 14 arů) měla podle tehdejších propočtů pro obec s 428 obyvateli a 16 pohřby ročně dostačovat na dlouhou dobu. To se kvůli prudkému nárůstu lidnatosti ukázalo jako nereálné. Hřbitov byl sice rozšiřován, avšak stále nedostačoval. Pohřbívat se zde přestalo v roce 1904 a v roce 1920 byl hřbitov zrušen a přeměněn na sad. - Hřbitov se nacházel na západním svahu obce ve volném prostoru mezi dnešními ulicemi Václavskou, Karasovou, Boleslavovou a Karla Tomana. – Od roku 1877 stála na hřbitově zděná kaple Korunování Panny Marie (č.p. 317). Vzhledem k neexistenci jiného vhodného svatostánku v obci a díky své velikosti (16,4 x 8 m) sloužila také ke konání bohoslužeb. Kaple byla opatřena věží se zvonem zasvěceným sv. Cyrilu a Metodějovi. V roce 1906 byla rozšířena o hrázděný přístavek. V roce 1923, v souvislosti se zřízením parku, byla zbourána a rozebrána na stavební materiál. Žádost československé církve o povolení užívat kapli ke konání pravidelných bohoslužeb nebyla městským úřadem přijata, neboť „nemá ani historické, ani umělecké ceny, udržování této naprosto neúčelné budovy vyžadovalo by dosti značný náklad a není vyloučena možnost, že by mohla býti i nezodpovědnými živly profanována.“ Proti zachování kaple byl i římsko-katolický P. František Mokroš, který řekl: „Chtěl jsem církevní právo na tuto kapli hájit soudně, ale pak jsem od toho upustil. Kaple byla postavena na obecním pozemku a nebyla nižádným reversem věnována církevní službě. Mimo to bylo nebezpečí, že by se při vleklém sporu mohli do kaple vloudit Čechoslováci.“ – Ze hřbitovní kaple se měly dochovat jen tři součásti interiéru; část hlavního oltáře s obrazem Panny Marie, kazatelna a obraz sv. Cyrila a Metoděje z bočního oltáře. Zdali se tak stalo, není známo. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Ostrava.

Zdroj: Archiv města Ostravy, PhDr. Martin Juřica

WGS84 souřadnice objektu: 49.830633°N, 18.250232°E