Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kapličky

Druh stavby:

kaplička

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1660/1

Kód katastrálního území:

686247

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

před 1837

Zbořeno:

jaro 1961

Poloha:

v S části vsi, J od kostela, na místě dnešní autobusové zastávky

Kaplička byla čtyřboká, s poměrně nízkou stanovou střechu, z jejíhož vrcholu vyrůstal kovový kříž. V přední stěně měla polokruhově zakončenou niku s obrazem sv. Jana Nepomuckého. - Klasicistní zděná výklenková kaplička byla situována uprostřed křižovatky tří tehdy okresních cest v prostoru před dnešním hostincem Přístav. Měla podobu čtyřboké hranolové stavby členěné jednoduchou kordonovou a výraznější korunní římsou, s nízkou jehlancovou střechou vrcholící bohatě kovaným křížem. Doba ani důvod výstavby, stejně jako stavitel kapličky, nejsou známi. Zřejmě poprvé je zachycena na mapě Stabilního katastru z roku 1837, na starší vojenské mapě (josefské) z 60. let 18. století ještě zachycena není. Lze se jen dohadovat, že mohla být postavena třeba v roce 1829 u příležitosti 100. výročí kanonizace sv. Jana Nepomuckého. Tradiční zpodobnění tohoto světce ve formě dřevěné polychromované sochy vyplňovalo výklenek na západní straně kapličky. Na jaře roku 1909 došlo v souvislosti s chystanou biskupskou vizitací ve Lnářích k celkové renovaci stavby, kterou z pozice patronátního komisaře, to jest úředníka zodpovědného za péči o církevní stavby pod patronátem velkostatku, organizoval důchodní Josef Rieger. Kaplička byla vyspravena, obílena, ohrazena dřevěným plotem, aby ji nepoškozoval procházející dobytek, a byly pokáceny nevzhledné stromy okolo. Původní 1,06 m vysokou sochu světce, jež byla uložena do klášterního muzea, nahradil tehdy obraz malovaný na dřevě od renomované řezbářské firmy „Petra Buška synové“ v Sychrově, která o sedm let dříve dodala oltáře a kazatelnu včetně sochařské výzdoby do kostela v Kocelovicích. Bez zajímavostí není ani to, že Ludvík Bušek (1869–1958), mladší bratr majitelů závodu Dominika (1855–1935) a Konstantina (1861–1938), byl od roku 1901 zaměstnán na lnářském velkostatku jako zahradník ovocných školek. O svátku sv. Jana dne 16.5.1909 ve dvě hodiny odpoledne se k opravené kapličce vydalo mimořádné procesí z kláštera za účasti téměř všech bratří augustiniánů (jinak se v tento den tradičně chodilo ke svatojánské soše do Podhájčí). Na místě samém pak vykonal převor konventu a duchovní správce lnářské farnosti P. Alois Majer za přítomnosti veřejnosti pobožnost a požehnání nového obrazu. Při krátké promluvě zdůraznil význam úcty ke sv. Janu Nepomuckému a pokáral ty, kteří obecně brojí proti všemu dobrému, neboť, jak sám uvádí v klášterních letopisech, celá akce si v obci našla i své kritiky. V této době se totiž část veřejnosti již klonila k názoru, že sv. Jan Nepomucký byl vlastně vytvořen účelově jako náhrada za M. Jana Husa a jako jeden z nástrojů pobělohorské rekatolizace vedoucí k potlačování českého národního uvědomění. Po 1. světové válce to vyústilo až ve vlnu ničení nepomucenských památek, která však, jak poznamenává sám P. Majer roku 1929, nebyla ve Lnářích zaznamenána, ačkoli jisté náznaky tu zjevně byly. V roce 1928 namaloval Frà Josef Patera (fráter Josífek) do kaple novou olejomalbu se světcem. Nový obraz byl zřejmě vložen do původní prosklené vitríny, na jejíž zadní straně se dodnes dochoval nápis o věnování původního obrazu Josefem Riegerem roku 1909. Do další osudů kapličky se promítla změna duchovního ovzduší vlivem hrůz 1. světové války a následného rozvoje demokratické občanské společnosti v samostatném státě. Dne 31.3.1930 byla na schůzi obecního zastupitelstva projednávána žádost válečného invalidy Jana Boudy o povolení postavit si vedle kapličky kiosek. Duchovní správa spolu s některými občany vznesla proti tomu námitky z náboženských i estetických důvodů a také proto, že kiosek by tam bránil plynulosti provozu. Při následném komisionálním řízení byly tyto připomínky zohledněny a stavitel František Müller z Radošic, který měl akci provádět, navrhl najít jiné místo. Obecní rada, v níž měli převahu stoupenci a sympatizanti Církve československé, však přesto schválila původní záměr. „Opozice“ se tehdy bezúspěšně odvolala k okresnímu úřadu do Blatné a k památkovému úřadu do Prahy. - Zánik kapličky, která zřejmě během dalších let chátrala, k čemuž přispíval i narůstající provoz na okolních komunikacích, nastal v éře komunizmu. Roku 1961 přikročil Místní národní výbor Lnáře za předsednictví Karla Pohanky k její demolici a zdůvodnil ji snahou zlepšit přehlednost křižovatky u Přístavu. Obraz světce byl před demolicí kapličky spolu s celou prosklenou vitrínou vyjmut uložen ve hřbitovním kostele sv. Mikuláše, kde se nachází dosud (i když v inventáři kostela z roku 1972 zaznamenán není). Materiál z rozebrané kapličky byl použit k výdlažbě návsi. Na okraji uprázdněného prostranství pak byla vybudována zděná autobusová čekárna uvedená do provozu již v červenci 1961. - Kaplička je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1837. - Pozemek, na němž kaplička stála, patří obci Lnáře.

Zdroj: Mgr. Vladimír Červenka

WGS84 souřadnice objektu: 49.460591°N, 13.786275°E