Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 59/1

Kód katastrálního území:

727024

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

před 1253, rozšířen kolem 1300

Zbořeno:

počátek 20. století

Poloha:

na rohu Kaprovy a Valentinské ulice

Historické zprávy o kostele začínají rokem 1253, kdy je zmíněn v listině Václava I., která potvrzuje křížovníkům s červenou hvězdou jejich majetek. V listině zmíněná skutečnost, že kostel s pozemky byl křižovníkům darován šlechtici Albertem, Dobrohostem a Drškem, dokládá starší původ stavby. Potřeba větší kapacity kostela pro farníky konstitujícího se města vedla patrně k přístavbě písemně doložené kaple sv. Trojice, založené a postavené Konrádem, synem pražského měšťana Wolflina. Stalo se tak patrně kolem roku 1300. Zrušení kostela v roce 1784 mělo za následek rychlý sled přestaveb na obytný dům zbořený počátkem 20. století při asanaci Starého Města a Josefova. Na jeho místě byl postaven dnešní dům č.p. 56 na rohu ulic Kaprovy a Valentinské. - Zásadní pro poznání středověké podoby kostela jsou plány stavitelů K. Zelinky z doby kolem roku 1790 a K. Pollaka z roku 1821. Zelinkovo zobrazení dovoluje spolehlivě určit i slohové zařazení jednotlivých částí chrámu. Starší fázi představuje severní, poněkud rozměrnější polovina stavby, tvořená pravoúhlou lodí, půlkruhovou apsidou a západní věží. Východní závěr a věž byly zjevně románské. Podoba románských částí kostela nasvědčuje existenci dvou stavebních fází - starší centrální kostel byl přestavěn na podélný s ponecháním části staršího východního závěru. Na jeho k západu prodlouženém průčelí byla postavena věž se sdruženými okny. Loď byla zaklenuta trojicí křížových kleneb oddělených širokými pasy. Na jižní straně byla ke kostelu dodatečně přistavěna zmíněná kaple sv. Trojice, která tvořila gotickou jižní boční loď vybavenou opěráky a uzavřenou polygonálním závěrem. Zaklenuta byla zřejmě dvěma poli křížové klenby. - Archeologický výzkum se dotkl areálu kolem kostela sv. Valentina zejména při výstavbě stanice metra Staroměstská. Ve Valentinské ulici byla zaznamenána ohradní zeď zdejšího hřbitova a ve sklepích domu čp. 56 byla zachycena rozličná zdiva zdejší bohaté stavební historie. Spolehlivě identifikovat zdivo kostela se ale nepodařilo. Kostel sv. Valentina je ukázkovým příkladem vývoje svatyně na ploše pozdějšího Starého Města. Jeho dvě románské stavební fáze patrně souvisejí s existencí podhradního šlechtického dvorce. V dalším vývoji se stal farním chrámem pro své okolí. - Pozemek, na němž kostel stál, je v soukromém vlastnictví (asi 30 spoluvlastníků).

Zdroj: www.praha-archeologicka.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.088397°N, 14.41617°E