Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné kláštery

Druh stavby:

klášter

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 83

Kód katastrálního území:

655538

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1487

Poloha:

vedle kostela

Střecha je místy nově vyspravená. Klášter není využíván. - Čtyřkřídlý patrový raně barokní objekt kolem pravoúhlé rajské zahrady s ambitem původně otevřeným do nádvoří, dnes zazděnými arkádami. Vnější stěny objektu jsou hladké, členěné pouze horizontální neprofilovanou římsou. Obdélná okna jsou doplněna jednoduchým orámováním. Nad obdélným kamenným portálem vchodu v ose jižního traktu s pilastry po stranách, nesoucími profilovanou římsu, býval původně umístěn rodový znak Lažanských. Před vchodem je položeno malé dvouramenné schodiště a kamenná kašna. Při severozápadní straně přiléhá k budově objekt raně barokního farního kostela Jména Panny Marie. - Původní karmelitánský klášter s přilehlým pozdně gotickým klášterním kostelem Panny Marie Sněžné nechal založit roku 1487 tehdejší majitel zdejšího panství Burián II. z Gutštejna severně nad náměstím uprostřed města Chyše. Předchozí majitelé panství pravděpodobně plánovali založit klášter v nedalekém Radotíně, kvůli odporu tamních obyvatel byl přeložen do Chyší. V roce 1538 však přešel řád obutých karmelitánů na stranu luteránů a zdejší mniši odešli. Budova opuštěného kláštera byla následně zničena. Roku 1539 se karmelitánští mniši vrátili zpět a objekt vypáleného kláštera byl nově vystavěn. Již v roce 1540 byli však karmelitánští mniši znovu napadeni a vyhnáni. Zdejší konvent byl poté zrušen a opuštěný klášter spolu s kostelem postupně chátral. Po bitvě na Bílé hoře získal zdejší panství roku 1621 Jiří Vilém Michna z Vacínova, který začal s prováděním rekatolizace. Roku 1627 rozhodl o renovaci zaniklého a zpustošeného kláštera spolu s přilehlým kostelem a o obnově zdejší karmelitánské komunity. Jiří Vilém Michna, který zemřel roku 1640, proto odkázal svým synům prostředky na obnovu konventu a klášterního kostela. S výstavbou nového karmelitánského kláštera spolu s přestavbou přilehlého kostela v raně barokním slohu započali v roce 1660 bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich Michnové, což dokládá listina ze dne 14.8.1660. Již v roce 1663 se do objektu nastěhoval první karmelitán. V průběhu výstavby však roku 1678 vypukl v jednom domě poblíž rozestavěného kláštera požár a ten spolu s kostelem a podstatnou částí města zcela vyhořel. Již roku 1679 byl objekt pod vedením převora Norberta znovu vystavěn. Roku 1693 byl klášter propojen klenutím a schodištěm s objektem přilehlého kostela. V roce 1777 byl klášter opět poškozen velkým požárem. Za josefinských reforem bylo v roce 1787 loketským krajským hejtmanem oznámeno klášterním bratřím zrušení zdejšího karmelitánského kláštera. Objekt bývalého kláštera poté sloužil jako fara, škola a správní budova zdejšího panství. - Dne 3.5.1958 byl objekt bývalého kláštera zapsán na seznam kulturních památek. - Před rokem 1989 sloužil bývalý klášter jako byty a budova zemědělského učiliště či škola v přírodě pro děti z mostecké pánevní oblasti. - Pozemek s klášterem patří městu Chyše; v roce 2023 půjde na opravu střechy kláštera 360.000,- Kč z dotačních programů Karlovarského kraje.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.105737°N, 13.24932°E