Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 2626/3

Kód katastrálního území:

688151

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

před 1409

Zbořeno:

1904

Poloha:

na Malém náměstí

s vysokým sanktusníkem

Kaple byla pravděpodobně starší než první písemná zmínka o ní, neboť jeden z jejích zvonů nesl datum 1276. V té době ještě Luby patřily pod cisterciánský klášter ve Waldsassenu, odkud byla dvěmi knězi konána duchovní péče. První písemnou zmínkou o existenci kaple je nadační listina ze dne 15.11.1409, která byla vystavena biskupskou správou v Regensburgu. Nadační listina byla vystavena z iniciativy města Luby a tehdejšího lubského faráře Johannese Bayera. Účelem nadace bylo dát obyvatelstvu možnost slyšet ráno před začátkem práce mši svatou. Proto se kaple nazývala také "kostelík jitřní mše" (Frühmesskirche). Ve výše zmíněné nadační listině z roku 1409 je výslovně uvedeno, že duchovní je povinen číst mši svatou o nedělích a o svátcích ve farním kostele, v ostatní dny číst mši svatou každý druhý den při východu slunce v kapli Povýšení sv. Kříže. Kněz, který sloužil ranní mši, se nazýval Frühmesser, mimo to měl i vypomáhat při farské duchovní péči. Nadace provedla stavbu obytného domu se stájí a kůlnou, a to mimo hradeb města a disponovala též s kusem pole, louky a zahrady s příslušnými naturáliemi. Jelikož se však výnosy z těchto nemovitostí ukázaly nedostačující, byly již v roce 1433 městem Luby přikoupeny pro nadaci další pozemky. Další příkup pozemků se uskutečnil dne 19.5.1501. Nicméně i poté zůstávalo hospodářské zásobování duchovního obtížné, protože vrchnost si již poskytnuté pozemky chtěla zase přivlastnit. Záznam v městských knihách ze dne 26.7.1668 uvádí, že se zjišťovalo, jaké byly další příjmy duchovního mimo kostelík. V tomto roce údajně hraběnka Polexina Maria von Pissnitz usilovala o snížení těchto příjmů. Oproti tomu záznamy uvádějí, že její manžel hrabě Julius Heinrich Josef von Pissnitz byl dobrodinec, který mj. nechal v roce 1715 postavt v Lubech chudobinec. Právě on přinesl kapli roku 1712 z Říma partikuli svatého kříže (odštěpek z většího kusu kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus) a nechal pro ni zhotovit stříbrný, částečně pozlacený a kameny osázený kříž (relikvii), který byl od té doby ozdobou kaple. Pravost relikvie vykazuje originální listina. Mezi lety 1772 a 1777 došlo k prodeji nadačních luk a jejich parcelaci na stavební pozemky, což vzalo duchovnímu možnost vlastního zásobování. Finanční výnosy z pronájmu nemohly tuto újmu vyrovnat. - Z Lub vyrážela často procesí věřících do poutního kostela ve Vierzehnheiligenu u Bad Staffelsteinu (v blízkosti Bambergu), což se nelíbilo některým lubským věřícím a požadovali, aby byly sochy těchto 14 svatých postaveny v lubské kapli Povýšení sv. Kříže. To se skutečně stalo v roce 1798, kdy byly po obou stranách hlavního oltáře postaveny ze dřeva vyřezané a na bílo malované sochy 14 svatých pomocníků zaplacené nadací. Kontribuční platby Rakouska jako následek prohrané války proti Francii přiměly rakouský stát dne 25.12.1809 k tomu, že nařídil odevzdání církevního stříbra. Kaple tak ztratila svůj ozdobný kříž spolu s ciboriem (liturgická nádoba z drahého kovu na noze a s víkem k uchovávání hostií) a jednu nohu kalicha. V roce 1823 sestával hlavní oltář kaple pouze z jednoho krucifixu umístěného nad kazatelnou a malby na zdi, která byla dosti rozmazaná a nezřetelná. Tehdy obdržel tehdejší duchovní, páter Johann Wenzel Plahl, na dřevě malovaný oltářní obraz, který znázorňoval ukřižovaní Krista. Jednalo se o osobní dar barona Emanuela Mulze, rytíře z Waldau, pána na Neuhofu, za bezplatné vyučování, stravování a ubytování jednoho mladíka. V souvislosti s úpravou hlavního oltáře byla tehdy celá kaple vymalována na bílo a byly vyzdobeny dva postranní oltáře Čtrnácti svatých pomocníků, pořízena stříška nad oltářem a nová zpovědnice. Roku 1829 nová nadační listina ještě jednou upravila příjmy kaple. V následujících desetiletích kaple zřejmě musela postupně zchátrat, protože v roce 1888 se kardinál Schönborn během své vizitace vyjádřil, že je škoda něco dělat pro polorozpadlý dům Boží. Roku 1902 to zopakoval další návštěvník. Místo kněze pro kapli Povýšení sv. Kříže financované nadací zůstalo od roku 1894 neobsazené a mše v kapli začal sloužit farář z města. Nakonec byla v roce 1904 na základě usnesení církevního správního úřadu v Praze kaple zbořena. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Kaple stála na pětici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 2626/3) patří Krajské správě a údržbě silnic Karlovarského kraje, zbývající čtyři (pozemkové parcely č. 2626/5, 2626/16, 2626/8 a 2626/9) patří městu Luby.

Zdroj: Tomáš Lenc, Městský úřad Luby

WGS84 souřadnice objektu: 50.252543°N, 12.405973°E