Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

klášterní kostel

Církev:

katolická

Kód katastrálního území:

726117, 679925

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

12. století

Zbořeno:

18. století

Poloha:

v místech děkanské zahrady

Klášter Porta Apostolorum patřil k nejstarším benediktinským fundacím. Datum založení neznáme. O jeho existenci hovoří kronikář Kosmas ve druhé knize své Kroniky Čechů, sepsané v letech 1119-1122. První spolehlivá zpráva se vztahuje k roku 1147, kdy zemřel v pořadí pátý opat Izcislav. - V květnu 1420 byl klášter vypálen a zcela rozbořen. - Místo zaniklého kláštera bylo přesně lokalizováno až v roce 1981 v sousedství postoloprtského zámku. Ve zdivu hospodářské budovy byl nalezen úsek románského kvádříkového zdiva, dochovaného do úrovně prvního patra, datovaný do 11. století až 1. poloviny 12. století. - Ve 2. polovině 12. století byla připojena další zeď se sdruženým šestinásobným oknem, rozděleným sloupky s kubickou hlavicí a atickými patkami. - Po skončení husitských válek v 15. století, v místech zaniklého konventního chrámu Panny Marie, byl postaven kostel sv. Františka Serafínského. Jeho zasvěcení možná souvisí s působením františkánského kazatele Jana Kapistrána v Mostě na jaře 1452, neboť Postoloprty patřily po roce 1454 mosteckým pánům. Poprvé se kostel připomíná roku 1504, kdy byl pro farní chrám pořízen nový zvon. Protože pozdější farní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven až v roce 1515, nemůže se zmínka vztahovat k jiné svatyni. Během 16. století byli do hrobky v kostele pohřbíváni majitelé panství. Okolní hřbitov byl zrušen roku 1572 a přemístěn ke kostelu Nejsvětější Trojice. Po založení nového farního kostela Nejsvětější Trojice se stal hřbitovní svatyní. Kolem poloviny 18. století byl zrušen a přeměněn na kůlnu, náležející k postoloprtskému děkanství. Později byl zcela zbořen. Jeho podobu na počátku 18. století zachytil v roce 1727 Heinrich Meynolff na dvou intarzovaných vedutách. Podle nich byl kostel jednolodní stavbou s vysokými okny a věží s cibulovou střechou v západním průčelí. Stával v místech děkanské zahrady jižně od stodoly.

Zdroj: ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. - Oblastní muzeum v Lounech