← kaplička (Březnice) kostel sv. Rocha (Březnice) →
19428 kaplička

Opravené (známka 100) zděné kapličky

Druh stavby:
křížová cesta
Církev:
katolická
Kód katastrálního území:
614271
Postaveno:
okolo 1750
Poloha:
2. kaplička poutní cesty z Březnice na Svatou Horu u Příbrami, při výjezdu z města

velká

Má novou střechu. Z obou stran má opraveny mozaiky. Kolem je nově uděláno odvodnění. - Druhé zastavení stojí při výjezdu z města po pravé straně silnice na zvýšeném travnatém břehu před mírnou pravotočivou zatáčkou nedaleko železniční trati, od níž je odděleno malými zahrádkami. – Donátorem byl Jan starší z Talemberka. - Kříž představoval Zvěstování Panny Marie, zasvěcení bylo svatému Václavovi. - Monumentálně pojatá, nadprůměrně velká oboustranně komponovaná výklenková kaplička, vysoká 6 - 6,5 m. Stěny jsou omítnuty novými hladkými vápennými netónovanými smetanově bílými omítkami. Stavba o obdélné základně velikosti 3,5 x 1,2 m je orientována delšími stranami v poledníkovém směru. Dolní část kapličky tvoří asi 1,7 m vysoký trojdílný podstavec se samostatným soklem, oblounovou patkou a průběžnou vyžlabenou římsou ukončenou oblounem. Podélné i boční stěny podstavce jsou v celé ploše probrány obdélnými zahloubenými prázdnými poli. Horní díl kapličky nad podstavcem má obě široká průčelí pročleněna širokými mělkými půlkruhově ukončenými výklenky s římsovými náběhy v patkách záklenků, vyplněnými původně nástěnnými malbami. Kaplička je završena vysokou bohatě profilovanou trojsvazkovou římsou a valbovou stříškou s prejzy, do jejíhož hřebenu je zasazen nový kovaný jednoramenný jetelový kříž, zdobený rozvilinami s drobnými lístky (kopie původního barokního kříže). Nároží kapličky jsou flankována v úrovni podstavce i v horní části výrazně vystupujícími pilastry, jejichž hlavice tvoří pravoúhlé zalomení průběžných říms. Do výklenků druhého zastavení byly v r. 1929 při příležitosti oslav svatováclavského milénia vloženy keramické reliéfy, skládané z velkých terakotových nebo šamotových glazovaných, vesměs čtvercových kachlů. Výjev v jižním výklenku představuje Zvěstování Panně Marii, v severním výklenku je sv. Václav na koni. Reliéfní pole jsou na obou stranách rámována ornamentálním pásem vejcovce. V barevné skladbě se uplatňují tlumenější tóny modré, světle okrové, hnědé, nazlátle žluté a bílé. Reliéf Zvěstování doplňuje v záklenku majuskulní nápis: "ZDRÁVAS MARIA MILOSTI PLNÁ, PÁN S TEBOU!", dole při základně: "AJ JÁ DÍVKA PÁNĚ. STANIŽ SE MI PODLE SLOVA TVÉHO" a signatura: PROVEDL a VĚNUJE VÁCLAV FÜRST L.P. 1929. Na svatováclavském reliéfu je nápis nahoře: "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM NI BUDOUCÍM", dole: "SVATÝ VÁCLAVE! KNÍŽE NÁŠ PROS ZA NÁS BOHA 929 - 1929". Kompoziční schéma obou scén je zcela tradiční. – Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu u Příbrami spojuje bývalou jezuitskou rezidenci v Březnici s poutním místem na Svaté Hoře. - Na místě dnešního barokního areálu u Příbrami se nacházela kaple dle pověsti již od 13. století, kdy ji nechal postavit jistý rytíř jako dík Panně Marii za ochranu před pronásledujícími loupežníky. Byla mnohem prostší a menší, dokonce bez dveří. Už tehdy ale byla zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie. Na hoře v dalších stoletích žili poustevníci a byly známy případy vyslyšení proseb a uzdravení poutníků, kteří tam chodili uctívat sošku Panny Marie Svatohorské. Proslula však až díky zázračnému vyléčení slepoty poustevníka Jana Procházky, který po příchodu na Svatou Horu z Prahy v roce 1632 znovu začal vidět po celých 13 letech. Kaple se díky tomu dostala do podvědomí obyvatel v celých Čechách. Po bitvě na Bílé hoře se novým majitelem konfiskovaného panství v Březnici stal Přibík Jeníšek z Újezda, který při rekatolizaci přivedl roku 1630 do města jezuity. Ti zde založili kolej s kostelem svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly. Děkan v Příbrami přiváděl procesí na Svatou Horu v průběhu třicetileté války pouze čtyřikrát ročně z důvodu nedostatku duchovních. Po dlouhém jednání a za velkého odporu příbramských radních byla správa Svaté Hory svěřena na základě dekretu Ferdinanda III. z roku 1647 březnickým jezuitům. V jejich opatrovnictví zůstala až do zrušení řádu v roce 1773. Správu poté převzali světští administrátoři a následně v roce 1861 redemptoristé (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), kteří museli odejít až po nástupu komunismu. Redemptoristé dosáhli povýšení poutního kostela na baziliku. Během komunismu utrpělo poutní místo roku 1978 požárem, který poničil zejména severní část. Kromě maleb v severní části ambitů bylo vše obnoveno již do roku 1982. Po pádu totality se na Svatou Horu vrátili redemptoristé, kteří ji spravují dodnes. - Jezuité pořádali z Březnice na Svatou Horu poutě a roku 1649 nechali podél cesty do Příbrami vystavět 16 křížů, které byly od sebe vzdáleny „na 15 minut chůze“, tj. 700 až 1100 metrů. Po 100 letech byly kříže nahrazeny oboustrannými výklenkovými zděnými kapličkami. - Zastavení poutní cesty z Březnice na Svatou Horu u Příbrami jsou rozmístěna na poměrně rozsáhlém území, délka celé cesty je cca 16 km. Cesta vedla od zámku v Březnici směrem na sever přes Chrást, Modřovice a Třebsko podél nynější silnice. Dále se stopa poutní cesty ztrácí, další zastavení se nedochovala. Její trasa byla dosud v dostupné literatuře předmětem dohadů. Přímá cesta ke Svaté Hoře u Příbrami vede přes Narysov a Zdaboř Svatohorskou alejí k poutnímu areálu. Lze se domnívat, že cesta vedla tudy. (Poloha jedné ze zbořených kapliček je doložena ve Školní ulici v Příbrami u č.p. 79). Poutní cesta měla dle písemných pramenů 16 zastavení, ze kterých se do dnešních dnů zachovalo 8. Necelá polovina kapliček zanikla zřejmě již před počátkem 20. století, neboť 8 dochovaných kapliček uvádí březnický děkan P. Tomáš Fabian již k roku 1899 (ačkoli jich muselo být v té době ještě nejméně 9). Poslední známá kaplička poutní cesty ve Školní ulici v Příbrami byla zbořena v roce 1963, jak uvádí Jan Čáka ve své knize „Zmizelá Příbram starou Flexaretou“. - Všechny kapličky byly do roku 2014 postupně opraveny obcemi, ke kterým náležejí. Financování pěti obrazů do kapliček se ujal Nadační fond pro Březnici. – Druhé zastavení poutní cesty je od 3. 5. 1958 kulturní památkou. Roku 2014 bylo opraveno z rozhodnutí města Březnice.

WGS84 souřadnice objektu: 49.563334°N, 13.955885°E

Komentáře

Žádné komentáře