18936 kapleZaniklé (známka 600) zděné kaple
- Druh stavby:
- kaple
- Církev:
- katolická
- Parcela:
- pozemková parcela č. 551
- Kód katastrálního území:
- 613169, 762636, 613312
- Období devastace:
- 1945–1989
- Důvod devastace:
- jiný
- Zbořeno:
- mezi 1977 a 1982
- Poloha:
- v Nerudově ulici
Napříč dnešní Nerudovy ulice vedly městské hradby. V hradbách byla prolomena branka, která se nazývala " katova branka", neboť tudy odváděl městský kat odsouzence k exekuci ke svému domu (podle legendy stál katovský dům tehdy hodně za městem, snad poblíž dnešní restaurace " U Kata"). Kaple pod městskými hradbami pak sloužila k poslednímu rozloučení odsouzeného s Bohem a k získání rozhřešení před popravou. V rámci úpravy terénu pro kontroverzní schodiště při výstavbě sídliště Květná byla tato drobná sakrální stavba naprosto nesmyslně zbourána. Nacházela se na konci zahrady dnešní mateřské školky směrem k Nerudově ulici. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Bruntál.
Zdroj: Klub za starý Bruntál (Pavel Rapušák)
WGS84 souřadnice objektu: 49.986904°N, 17.467565°E
Komentáře
Hrdelní právo Město Bruntál mělo hrdelní právo již od roku 1325 a „...toto odstoupilo v roce 1557 spolu s fojtskými právy Janu z Vrbna, které tak přešlo na vrchnost a tak ŘNR (Řád německých rytířů) se získáním bruntálského panství získal i toto právo... a bez jakýchkoliv námitek je skutečně vykonával.“ Erwin Waiser v časopise Freudenthaler Ländchen č. 2 z roku 1922 uvádí, že „teprve Ampringen /velmistr Johan /Jan/ Kašpar z Ampringenu 1664-1684/ obnovil městu svobodu, ale soudnictví vykonávali vrchnostenští úředníci v plném rozsahu. Tehdy byla za městem směrem k Uhlířskému vrchu a ke Kočovu postavena šibenice, jakož i ostatní náležitosti k vykonání práva. Roku 1688 byl ustaven kat a pohodný. Poslední popravy dle tereziánského práva byly vykonány: „V roce 1772 dne 11. května a to na jisté Marii Schoberové z Václavova, které byla nejdříve uťata ruka a potom hlava a kolem roku 1780 byl popraven stětím hlavy bruntálský sluha jménem Streit za loupežnou vraždu na mladém knězi, kterého vezl do Olomouce. Katovna podle Weiserta byla na č. p. 100 Olomouckého předměstí. Posledním bruntálským katem byl Heinrich Hofman. Po jeho smrti /?/ odkoupil jeho syn od matky Barbory katovnu i s pozemky za 600 slezských tolarů - 720 florinů. Od roku 1854 byla majitelem budovy obec Bruntál, která obojí odkoupila za 3000 florinů. Město Bruntál „teprve na začátku tohoto století /19/, kdy mnoho jiných malých měst včetně Bruntálu od roku 1807 dosáhlo vlastní magistrální jurisdikce s výjimkou soudní pravomoci v kriminálních případech… bylo dosaženo práva zvolit si přezkoušeného, úředníky uznávaného soudce, úředníka či syndika, Brzy nato byli ale jednotliví magistrátní úředníci na justiční místa jmenováni c. k. vyššími úřady, ačkoliv magistrátu zůstala povinnost jim proplácet mzdu. Městská jurisdikce se v té době vztahovala pouze na město a jeho předměstí s výjimkou osob a domů, které byly smluvně vázané na vrchnosti, byla oddělena od zbývajícího panství a byla prováděna podle pravidel nového všeobecného soudního řádu z roku 1781, trestního zákoníku I, a II. díl z roku 1803 a nového všeobecného občanského zákoníku z roku 1811 a ostatních politických předpisů a to až do vyhlášení císařského patentu ze 7. září 1850, podle něhož veškeré patrimoniální a municipální soudní pravomoci byly převedeny na stát a vykonávány jako jedny z nejdůležitějších práv císařského majestátu a byly také placeny ze státních prostředků“. Zdroj:Josef Cepek, kronikář města Bruntál.