Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 4451

Kód katastrálního území:

794732

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

požár

Postaveno:

doložen 1375

Zbořeno:

po 1904

Poloha:

na předměstí Mlynáře

se sanktusníkem

Kostel sv. Jana Křtitele stával v Mlynářích, což bylo jedno z historických předměstí Žatce. - Kostel byl orientovanou drobnou stavbou s obdélnou lodí a odsazeným pravoúhlým presbytářem. Podle zprávy F. Beneše byl postaven z hrázděného zdiva. Stěny byly ploché, nečleněné, jižní stěna lodi byla osvětlena pouze jedním drobným okénkem ve východní části stěny. Stejná okénka se nacházela i v presbytáři. V ose jižní stěny byl prolomen lomeně zaklenutý portál. Nad sedlovou střechou lodě vystupovala štíhlá sanktusová věžička. U jižní stěny chóru byla připojena drobná sakristie s pultovou stříškou. Kostel byl obklopen nízkou kamennou hradbou, ke které přiléhal domek kostelníka se zahradou. - Původně gotický farní kostel byl nejprve zasvěcen sv. Janu Evangelistovi. Po husitských válkách, kdy byl kostel sv. Jana Křtitele v Bačině asi již zbouraný, říkalo se kostelu v Mlynářích pouze „sv. Jan“. Během 16. století, když úcta ke svatým ustoupila a kostel zpustnul, se nejspíše na původní zasvěcení zapomnělo a kostel označovaný pouze jako kostel sv. Jana získal automaticky za patrona sv. Jana Křtitele. Ještě před třicetiletou válkou ztratil svoji funkci farního kostela. Po třicetileté válce pak vystupuje pod jménem sv. Jana Křtitele, neboť se na původní zasvěcení zapomnělo. Při velké povodni v roce 1650 byl kostel vážně poškozen; zachráněny byly pouze dva oltáře. Písemné prameny se o jeho osudech nezmiňují; výjimkou je zpráva o zlodějích, kteří jej v roce 1765 vyloupili. V letech 1765 - 1766 byl nově opraven, na hlavní oltář byl umístěn obraz od J. A. Czetscha a pořízen byl nový boční oltář Jana Nepomuckého. Během 19. století nebyl opravován a chátral. Podle údaje K. Vithy kostel vyhořel v noci z 23. na 24.3.1902, nebyl opravován a krátce nato byl zcela zbořen. - Kostel je zachycen na vedutách z roku 1904 a 1916, snad podle starší předlohy. Podoba kostela je zachycena na několika vedutách z 19. století. - Na místě bývalého kostela byla postavena tzv. Hubertova vila (dnes ulice Adolfa Heyduka). - Kostel stál na dvojici pozemků; oba (pozemková parcela č. 4451 a stavební parcela č. 5986) jsou v soukromém vlastnictví (Kamila a Luboš Novákovi ze Žatce).

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech + ThLic. Jaroslav Havrlant, Oblas

WGS84 souřadnice objektu: 50.330467°N, 13.551517°E