Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 95/3

Kód katastrálního území:

668419

Období devastace:

1918–1938

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

okolo 1815

Zbořeno:

1931

Poloha:

mimo ulici, ve dvoře, jižně od náměstí

Roku 1789 kolinečtí Židé žádali o povolení postavit si modlitebnu a školu. Kolinecký vrchnostenský úřad k žádosti připomenul, že v Kolinci jest 9 familiantských rodin a že synagoga je velmi vzdálena až v Sušici. Dále si úřad kladl podmínky, že budova musí být zděná, aby se zamezilo požáru, že musí být vystavěna na starém židovském domě v ustanovených rozměrech a že druhá místnost bude propůjčena jen vyučujícímu učiteli. Z výpisu pozemkové knihy Kolince se pak dozvídáme, že roku 1793 dostala zdejší židovská obec povolení ke stavbě modlitebny. Koncem 18. či začátkem 19. století (pravděpodobně okolo roku 1815) tak byla v Kolinci postavena klasicistní synagoga s mansardovou střechou a pavlačí. - Ghetto v Kolinci bývalo naproti zámku a okolo radnice. Všechny chalupy měly přístup na dvůr, kde byla synagoga, jatka a ledárna. U synagogy byla malá zeleninová, asi společná, zahrádka. Za velkým dvorem byl pak malý dvorek s pavlačemi, kde se lidé z ghetta po práci scházeli. – Synagoga měla přízemí a patro, v přízemí byl byt šamese (kostelníka) a dříve byt rabína. Do patra se vcházelo po dřevěných schodech na ochoz, který stál na silných žulových sloupech. Dveřmi ze širší strany se vcházelo do mužského oddělení, vchod pro ženy byl z boku. V mužském oddělení stál na jihovýchodní straně na dřevěném stupni jednoduchý dřevěný oltář. Byl překrytý sametovou přikrývkou, zdobenou třásněmi a širšími, zlatou nití vyšívanými pruhy. Za oltářem byl jednoduchými dvířky uzavřený otvor do zdi jako schránka na Tóru. Přes dvířka schránky byla zavěšena stahovací opona. Byla sametová, přepychově vyzdobená vyšitou zlatou korunkou a slovy díkůvzdání za Písmo svaté. Nad schránkou bylo na zdi zavěšeno Desatero Božích přikázání, psané hebrejsky, pouze počátečním slovem každého přikázání. Doplňkem oltáře byla lampička s věčným světlem. Po straně oltáře stály u zdi dvě krátké lavice, určené pro honoraci. Sedávali v nich rabín, učitelé a představení náboženské obce. Dále zde stály dva dřevěné stojany na svíčky. V rohu synagogy stálo několik dřevěných, barokně točených sloupků, ukončených soustruženými hlavicemi. Sloupky byly bleděmodře a bíle natřeny. Sloužily v dobách, kdy se tu ještě konaly svatby, jako držadla baldachýnu, pod který poklekal ženich a nevěsta. V mužském oddělení byl jediný barokní lustr na svíčky, zhotovený z bronzu a z mosazného plechu. Jeho jedinou ozdobou byla broušená sklíčka, zavěšená na dvou mosazných věncích. Trochu jednodušší byl lustr v ženském oddělení. Oba tyto lustry pocházely z 2. poloviny 18. století. V oddělení pro muže stálo šest asi 6 m dlouhých dřevěných lavic. Ženy neměly lavice, sedávaly na sedačkách s opěradlem před jednoduchými pulpity. Ženské oddělení bylo od mužského odděleno asi 1 m vysokou dřevěnou přepážkou, na níž byla vystavěna dosti hustá dřevěná mříž ze šikmo, křížem krážem položených latěk. Celá vnitřek synagogy, tedy zdi i stropy, byl natřen lesklou tmavě modrou barvou, vyzdobenou šesticípými hvězdičkami, namalovanými bronzovým práškem. Podlaha v interiéru byla dřevěná. Synagoga měla čtyři okna bez ozdob, pouze jediné okno mělo ve vrchním světlíku z modrých a červených tabulek stylizovanou Davidovu hvězdu. Také na střeše byla umístěna železná šesticípá hvězda. Templ nebyl vytápěn, neměl ani komín. – Když vypukla 1. světová válka, mnoho mužů narukovalo a věřící se již těžko scházeli k bohoslužbám. Ožití přinesl templu příchod polských Židů na podzim 1915 (do Kolince přišlo asi 5 – 6 rodin). – Pro úbytek členů židovské obce po válce se bohoslužby v synagoze konaly jen do roku 1919. V roce 1920 byla synagoga definitivně uzavřena, v roce 1931 pak vyhořela a byla následně zbořena. – Na jejím místě dnes stojí obchodní dům. - Pozemek, na němž synagoga stála, je v soukromém vlastnictví (Věra Kazárová z Kolince).

Zdroj: Jiří Fiedler, Renata Klodnerová: Synagogy v Plzeňském kraji

WGS84 souřadnice objektu: 49.298954°N, 13.440245°E