Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 3389

Kód katastrálního území:

634956, 684899

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1864 - 14.9.1865 (zasvěcení)

Zbořeno:

prosinec 1940

Poloha:

v Revoluční ulici

Na počátku 19. století už byla frýdecká židovská komunita poměrně početná, ale přesto neměla svého rabína. Nábožensky spadali frýdečtí židé pod rabinát ve vzdáleném Těšíně. S ekonomickým rozmachem, který měl za následek i vyšší společenské postavení podnikatelských židovských rodin ve Frýdku, si zdejší komunita vyjednala zřízení vlastní náboženské obce a rabinátu. Nedlouho po založení místního židovského spolku bylo přikročeno i ke stavbě vlastní synagogy. Pro tento účel získala židovská obec od majitele panství arcivévody Albrechta pozemek na severní straně tzv. Štěpnického údolí, pod mariánskou bazilikou, při ulici Drei Pruttek Strasse (U tří prutků, dnes slepá část staré Revoluční ulice). Představa synagogy v blízkosti katolického poutního chrámu vyvolala mezi obyvateli Frýdku nesouhlas a samotná městská rada stavbu zamítla, ale okresní soud se postavil na stranu židovské obce a záměr posvětil. Synagoga, vystavěná v letech 1864 - 1865 podle projektu frenštátského architekta Miloše Zapletala, byla slavnostně zasvěcena dne 14.9.1865 těšínským rabínem Samuelem Friedmannem. Na počátku 90. let 19. století bylo z důvodu narůstajících nároků na kapacitu synagogy rozhodnuto o přestavbě, kterou provedl v roce 1893 stavitel Rudolf Aulegk. Zvýšením krovů bylo umožněno zřídit dvě nové galerie a navýšit tak kapacitu. - Budova synagogy byla vystavěna jako jednoduchá obdélná jednolodní stavba v tehdy moderním tzv. maurském novorománském slohu. Trojosé průčelí obrácené do hlavní ulice mělo mělce vystoupený jednoosý vstupní rizalit, vytažený nad vrchol štítu do podoby segmentově ukončené atiky, v níž byly umístěny tzv. desky úmluvy s desaterem (tzv. aseret ha-dibrot). Vzadu navazovalo na loď synagogy polygonální ustoupené presbyterium, doplněné po stranách nízkými přístavky. Parcela, na níž stála synagoga, byla pěkně upravena do podoby malého parčíku, který byl od cesty oddělen kovaným plotem se zděnými sloupky. - Brzy po osazení Frýdku německými vojsky v březnu 1939 byla synagoga znesvěcena a vyrabována. Dne 14.6.1939 v 01:50 hodin byla synagoga zapálena zfanatizovanými německými mladíky a vyhořela. Zachovalé obvodové zdivo bylo následně vyhodnoceno jako dostatečně bezpečné a možné obnovy, proto židovská obec o možnost opravy požádala místní úřady. Frýdecké zastupitelstvo ale na konci června 1939 přijalo usnesení poplatné tehdejší době - nechat synagogu "kvůli bezpečnosti" zbourat. Židovská obec se proti tomuto rozhodnutí odvolala, odvolání však bylo zamítnuto a budova synagogy byla v prosinci 1940 zbořena. Až do 70. let 20. století pak zela plocha po bývalé synagoze prázdnotou a alespoň parčík byl udržován. Při celkové asanaci historického Frýdku však vzal parčík za své a dnes je zde pouze neudržovaná zelená plocha. Přes místo, kde stála nejzadnější část synagogy, nyní vede Revoluční ulice. - Synagoga stála na čtveřici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 3389) patří firmě Chironax Frýdek-Místek, s.r.o. z Frýdku-Místku, dva další (pozemkové parcely č. 3376/2 a 3376/3) patří městu Frýdek-Místek a čtvrtý (pozemková parcela č. 3376/1) patří Správě silnic Moravskoslezského kraje.

Zdroj: Jiří Fiedler, www.hrady.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.687798°N, 18.344507°E