Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kláštery

Druh stavby:

klášter

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 4328/4

Kód katastrálního území:

656437

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1754 - 1765

Zbořeno:

31.5.1965

Poloha:

na mírném svahu nad potokem Reinbach

V polovině čtrnáctého století je na místě pozdějšího kláštera zmiňována poustevna Jana Niaviuse, který prorokoval vznik, pád a nový rozvoj města, které vznikne nedaleko. V poustevně byla umístěna milostivá soška Panny Marie. Na počátku šestnáctého století zde vznikla osada Nový Sorg. Po třicetileté válce byla v letech 1692 - 1693 na místě poustevny postavena dřevěná kaple, do níž byla soška Panny Marie přenesena. K té začala od roku 1694 pravidelně chodit procesí, každoročně 2. července. V roce 1699 zde hornické bratrstvo z Jáchymova nechalo postavit kamenný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie s prosbou o oživení upadajícího hornictví. Následujícího roku byla při kostele zřízena poustevna. Roku 1754 byl kostel propůjčen řádu kapucínů, kteří si u poutního chrámu postavili klášter. Součástí areálu byl i nový klášterní kostel svatého Františka z Assisi, který byl dokončen roku 1765. - Budovy kláštera byly rozloženy kolem čtvercového dvora, jehož celou severní stranu zabíral poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a dvě třetiny východní strany pak klášterní kostel sv. Františka. Zvnějšku bývaly budovy zcela jednolité. Vnitřní nádvoří obíhal v přízemí ochoz krytý břidlicovou pultovou střechou. Ochoz býval osvětlen obdélnými, segmentově zakončenými okny. Na omítaném rákosovém stropu ochozu byly vyvedeny malby ze života Panny Marie a Ježíše z roku 1907. Z ochozu vedl obdélným, polokruhově zakončeným portálem se středním klenákem a římsami v náběhu vchod do poutního kostela. Západní křídlo kláštera obsahovalo souběžný koridor, spojený s ochozem dveřmi, ze kterého bývaly přístupné hospodářské místnosti. Z koridoru v prvním patře se vcházelo do jednotlivých mnišských cel. V ochozu bývaly umístěny některé starší předměty. Dřevěná socha Panny Marie z počátku 18. století, kopie zdejší milostivé sošky, roku 1900 nově polychromovaná. Obraz sv. Šebastiána, oleje na plátně, kopie italského originálu od Jana Vojtěcha Schreibera z roku 1856. Na stěně býval zavěšen dřevěný krucifix z 1. poloviny 19. století a čtrnáct obrazů křížové cesty, olejem na plátně, z počátku 19. století. - V rámci vyhánění Němců opustili klášter v roce 1946 němečtí mniši. Nový administrátor (představený) kláštera P. Jindřich Optát Basler žádal v roce 1946 vlastníka kláštera město Jáchymov o alespoň nejnutnější opravu kláštera po chátrání v době nacistů. Dne 4.9.1948 byl však kapucínský klášter uzavřen a předán k užívání Státní bezpečnosti. V blízkosti bývalého kláštera byly otevřeny uranové doly a s nimi spojené komunistické koncentrační tábory pro politické vězně. Přístup veřejnosti tak byl nežádoucí. Koncem roku 1950 začali příslušníci Státní bezpečnosti demolovat vybavení kostelů a kláštera, prázdný prostor pak sloužil jako vyšetřovna. Zachránit se podařilo asi polovinu z cca 5000 knih z klášterní knihovny, archiválie, varhany z kostela a také sošku Panny Marie. Chrámová loď byla později příslušníky Státní bezpečnosti změněna na cvičnou střelnici. Po zničení interiéru byl interiér klášterního kostela sv. Františka přebudován na garáže pro vozy ministerstva vnitra. V roce 1951 se začal na prostranství před klášterem budovat mohutný psinec s padesáti kotci a asi 300 metrů od silnice nový koncentrační tábor Mariánská. Dne 31.5.1965 byl celý bývalý klášterní areál spolu s oběma kostely odstřelen (k odstřelu bylo použito 1.300 náloží). Z bývalého klášterního areálu se dochovaly pouze dva úseky obvodové zdi klášterní zahrady do výšky 1,5 - 3 m; pozemek kláštera je z větší části nevyužit, v menší části je skleník a záhony. - Pozemek, na němž klášter stál, patří městu Jáchymov; město zvažuje vybudování moderní kaple Nanebevzetí Panny Marie od architektky Marcely Plaché na místě kláštera. Zároveň má být obnovou základového zdiva vyznačen půdorys celého původního klášterního areálu.

Zdroj: Karel Kuča + www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz + Jaroslav Ochec

WGS84 souřadnice objektu: 50.356727°N, 12.884894°E