Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 112) zděné kapličky

Druh stavby:

křížová cesta

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 2552/6

Kód katastrálního území:

729582

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1720 - 1723

Poloha:

5. kaplička poutní cesty od bývalé Strahovské brány v Praze do Hájku, v Kukulově ulici v Praze 6

velká

Má opravenou kamennou střechu. Zdivo potřebuje místy opravit nátěr. - Kaplička dnes stojí obrácena zadní stěnou ke komunikaci na Vypichu v ohybu silnice Kukulova. - Donátorem byl Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch, nejvyšší komoří, s manželkou (dva erby). - Popis obrazů v kapličce podle biskupa Antonína Podlahy: nahoře: Tříletá Panna Maria uvedena do chrámu, aby Bohu sloužila, dole: Sv. František odkládá před biskupem Asisským světský šat svůj a zříká se světa. – Nápisy v kapličce latinsky: „Numinis ad cultum teneris offertur ab annis, Omnis nempe DEO vita dicata fuit. Iam terrene vale Genitor! meliora secutus, Destino Caelestis Filius esse Patris.“ Překlad: „K úctě jména vedena jest od mladosti, neboť veškerý život zasvěcen byl Bohu. Zdráv buď zrozenče zemský! Dobré jsi konal, vím, že nebeského syn jsi otce!“ - Hájecká cesta byla mariánsko-františkánská poutní cesta, která spojovala pražskou Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteře Hájek, který se nachází na území obce Červený Újezd nedaleko Unhoště. Začínala v Praze u Strahovské brány, původně byla dlouhá necelých 20 kilometrů, kapličky na ní byly rozestavěny ve skoro pravidelných odstupech cca 800 - 900 metrů. - Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Němec, dnes již nelze projít v celém její původní trase, protože je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Také z původních dvaceti kapliček jich do dnešního dne zbylo pouhých jedenáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě. Od Pražské Lorety cesta vedla po trasách dnešních ulic Pohořelec, Dlabačov, Gymnastická, Za Strahovem, U Ladronky. Přes dnešní ulici Tomanovu pokračovala přímo ve směru nynější stezky kolem Ladronky a navazuje krátký úsek překrytý částí dnešní Podbělohorské ulice. Od křižovatky s Kukulovou směrem k Malému Břevnovu pokračovala cesta zhruba v dosavadním směru úsekem, kterým dnes vedou jen nevýrazné pěšiny. Přes Malý Břevnov procházela zhruba ve stopě dnešních ulic Bolívarova, Na břevnovské pláni, U Boroviček a Karlovarská. Dále procházela po trase dnešní výpadovky (Karlovarská, Čsl. Armády) až do Hostivice, přičemž přes mimoúrovňovou křižovatku Řepy samozřejmě v původní trase (tedy zhruba po dnešní ulici Na Hůrce). Z Hostivice pokračovala po dnešní Litovické ulici až do Litovic, dále po dnešní ulici U Sušičky. Závěrečný úsek polní cesty je dosud zachován v původní trase. Cesta mezi 18. kapličkou a Hájkem byla ve 2. polovině 20. století rozorána, v letech 1999 - 2000 ji spolek Hostivít ve spolupráci s městem Hostivice vyměřil, obnovil a vysázel kolem ní lipovou alej. Kapličky jsou číslovány od I. do XX., číslo I. je Praze nejblíže. - Výklenkové kapličky byly hranolovité hmotné vyzdívky, vpředu s pilastry a ořímsovaným trojbokým štítem, na vrcholu měly kříž a po stranách kamenné podstavce s kulemi. Uvnitř na omítce měly horizontálně půlené malby, přičemž v horní polovině byly výjevy ze života Panny Marie, v dolní polovině ze života svatého Františka a doplňoval je latinský nápis ve formě elegických distich. Malby ve výklenku byly vybrány tak, aby spolu námětově ladily - např. narození Panny Marie a narození sv. Františka, smrt Panny Marie a smrt sv. Františka a podobně. Mezi výklenkem a římsou byl znak donátora. Rozměr kapliček činil v průměru 8,5 m na výšku k vrcholu kříže (k římse 5,5 m) a půdorys byl 3,8 m x 1,3 m. - V letech 1623 - 1625 vybudoval v hájku (vysázeném roku 1589 Gothardem Florianem Žďárským) Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice. Brzy se stala cílem poutí, a proto byla v roce 1630 přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl (umístěním 4 mnichů) založen a v následujících letech vybudován klášter. - V letech 1720 - 1723 bylo na náklady donátorů vystavěno 20 kapliček podél poutní cesty, do roku 1734 pak trvala její výzdoba. Donátoři přispěli 200 zlatých na výstavbu jedné kapličky a 20 zlatých na údržbu. Takto přispěli například Karel Joachim Breda, hrabě František Josef Černín, hrabě Antonín Jan Nostic, kníže z Lobkovic a Magistrát Starého Města pražského. Na výstavbě se podíleli zednický mistr František Fortin (50 zlatých za kapličku), který byl i projektantem stavby, kameník Herstoff či Herrstorff (70 zlatých za kapličku) a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (30 zlatých za kapličku), autor výzdoby. - První kompletní rekonstrukce všech staveb podél cesty proběhla v letech 1751 - 1752. Druhá rekonstrukce včetně restaurace maleb byla provedena v letech 1773 - 1774. Poté Josef II. zrušil příslušnou nadaci a kapličky začaly chátrat. - V letech 1899 - 1900 bylo opraveno 14 kapliček, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta byla už v některých částech přerušena novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Scheiwl. - Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století. Do roku 2001 se z původních 20 dochovalo 9 výklenkových kapliček na území Prahy a 2 mimo území Prahy. V roce 1999 akademický sochař Jan Turský z iniciativy spolku Hostivít započal obnovu 19. kapličky. V roce 1998 se městská část Praha 6 rozhodla zrekonstruovat 5 kapliček na svém území, což se jí podařilo v letech 2000 - 2001. Pozemek s kapličkou patří městu Praha; opravu kapličky zorganizovala Městská část Praha 6 v letech 2000 - 2001.

Zdroj: www.poutnicestahajek.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.077669°N, 14.347429°E