Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 200) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

evangelická

Parcela:

stavební parcela č. 29/1

Kód katastrálního území:

782815

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

24.6.1786 - 21.1.1787

Poloha:

ve vsi

V rekonstrukci; věž má novou měděnou střechu. Věž, průčelí a přibližně polovina pravé stěny opraveny, zbytek má novou, ještě nenatřenou omítku. Uvnitř se ještě opravuje. - Kšely jsou pro historii evangelíků významným místem. Již roku 1415 Petr z Kšel připojil svůj podpis a pečeť na protestní list českých a moravských pánů do Kostnice, nesouhlasící s upálením mistra Jana Husa. Po tolerančním patentu zde vznikl silný sbor, který měl asi 900 členů v šedesáti obcích. Začátky byly trudné. Jak čteme v pamětní knize: „… Prvním duchovním stal se v Kšelích jeden z nejlepších schovanců ref. koleje v Šarišském Potoku, Ondřej Kováč… kterýž dne 27. května 1783 do Kšel zavítal. Nenaleznuv zde ani kostela ani fary, nucen byl po tři léta ve stodole služby vykonávati, sám pak v jedné chaloupce ubytoval se. Potom onemocněv, vrátil se k zotavení do vlasti a tam 8. října 1786 zemřel…“ „…starost stavby kostela vzavše na se především horliví dva mužové, církevní starší J. Břečka, majitel hospody v Kšelích, a šenkýř J. Zahradníček, položili toho domu základ 24. června 1786… s stavbou pak tak pokračováno, že do zimy zvenčí celý hotov byl. Uvnitř toliko kruchty na obou koncích dány byly. Ostatní vnitřní úprava dokončila se teprv r. 1791 a 1792. Ale k službám Božím již 21. led. 1787 posvěcen byl…“ Roku 1851 byla stavba zvýšena, prodloužena a opatřena věží. Z původní toleranční modlitebny, stavěné „na hlínu“, tak po přestavbě zůstala pouze stěna s bočním vstupem. Ze zmínky o dvou kruchtách můžeme usuzovat, že modlitebna měla uspořádání typické pro reformovaný sbor se stolem Páně uprostřed prostoru. Realizované i nerealizované přestavby jsou doloženy plánovou dokumentací ve sborovém archivu. – V 50. letech 20. století rozkulačením výrazného sedláka, starosty a kurátora sboru Jaroslava Miškovského a jeho násilným odstěhováním v roce 1954 sbor ztratil oporu a rozložil se. Bohdan Pivoňka v letech 1965–1968 konal služby Boží pouze v sále fary, kostel už byl pronajat pro archiv. Následující farář Jiří Štorek realizoval poměrně odvážné a netypické řešení – přesun sídla sboru z vesnice do města, z Kšel do Českého Brodu (k 1. 1. 1969), kde se podařilo získat a posléze opravit původně utrakvistický, již neužívaný renesanční kostelík Nejsvětější Trojice z let 1560–1562. Do něj byly z Kšel přeneseny varhany a zvon. – Kostel od roku 1972 již církvi neslouží ani nepatří. Majitelé prodaného kostela se stále střídají. Restaurátor Jan Přibyl si zde v půdním prostoru rozestavěl byt. Osadil střešní okna, rozkryl kus stropu. Záměr se však ukázal nad jeho síly, oprava zůstala nedokončena. Několik let pak kostel nabízela realitní kancelář, v roce 2012 za 3 750 000 Kč. Bylo zřejmé, že za tuto cenu si to s rozumným záměrem nikdo nekoupí. - Nyní vlastní kostel Číňan Liu Wei, který je prý stále na cestách po celém světě. Neudržované modlitebně v soukromém vlastnictví hrozí postupný zánik. V interiéru se povalují zaprášené části kazatelny, stolu Páně, zůstala zde i například hodnotná farářská lavice s iniciálami faráře Kubeše a letopočtem 1827. - Roku 2012 byl iniciován zápis kostela do seznamu nemovitých kulturních památek. Přes velké úsilí pražského památkáře Ivana Mináře návrh komisí neprošel a Ministerstvo kultury ČR památku neprohlásilo. - Pozemek s kostelem je v soukromém vlastnictví (Liu Wei z Prahy).

Zdroj: www.ceskybratr.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.044937°N, 14.901001°E