13997 kaple sv. Anny

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:
kaple (hrobka)
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 796/1
Kód katastrálního území:
797651
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
těžba
Postaveno:
(1692), 1912
Zbořeno:
věž 15.12.1986, zbytek stavby následně
Poloha:
JV od vísky, na návrší nyní zničeném lomem

s věží

Markovické vyvýšeniny bylo už na počátku 14. století využito pro stavbu gotického kostela sv. Marka, na jižní straně návrší pak stával barokní kostelík sv. Anny z roku 1692. Právě toto místo si vyhlédl František Josef Auersperg. Rozhodl se kostel sv. Anny jako nevyhovující zbořit a na jeho místě postavit novou rodinnou hrobku. Dne 5.5.1909 se kníže Auersperg formou listu obrátil na obecní představenstvo ve Žlebech se žádostí o postavení hrobky. Proti tomu patrně nikdo nic nenamítal, neboť pseudorománská trojlodní bazilika sv. Anny byla dokončena již v roce 1912. Šlo o honosnou trojlodní baziliku v pseudorománském slohu s mnoha byzantskými a benátskými prvky, kopírující slavný dóm v Šibeniku. Plány vytvořil architekt H. Walcher z Moltheimu, stavitelem byl E. Šelem. Na stavbu hrobky bylo použito kamene z tehdy ještě malého markovického lomu. Základem bylo bazilikální trojlodí s odsazeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Z původní kaple zbyly jen dveře v sakristii. Kolem pohřební kaple bylo čtvercové nádvoří s ambity, vlastní hrobka byla v podzemí dvora.Stejně jako původní kostel byla kaple s hrobkou zasvěcena sv. Anně. Konalo se zde celkem třináct pohřbů, poslední v roce 1948. Architektonicky pozoruhodná hrobka tvořila klíčovou dominantu krajiny mezi Žleby a Čáslaví. Když zdejší Auerspergové v roce 1942 vymřeli po meči, panství přešlo na rakouského knížete Josefa Trauttmansdorffa, který se oženil s Marií, dcerou posledního mužského člena rodu, knížete Ferdinanda Maria Auersperga. V roce 1945 bylo panství na základě dekretu prezidenta Beneše zkonfiskováno a přešlo do vlastnictví státu. V dalších letech byl osud nové auerspergské hrobky spjatý s rozvojem markovického lomu, který ji nakonec také pohltil. Kvalita markovického amfibolitu i strategická poloha ložiska vedly ve dvacátých a třicátých letech 20. století k postupnému zahloubení lomu. Lom vlastnili a patrně i provozovali až do války sami Auerspergové. V poválečných desetiletích měnil markovický lom majitele. Na počátku 70. let 20. století se začalo uvažovat o jeho uzavření, neboť dobyvatelné zásoby byly téměř vyčerpány. Další zásoby byly vázány v padesátimetrovém ochranném pásmu kolem chátrající auerspergské hrobky, na jejímž špatném stavu se podepsaly nejen trhací práce v lomu, ale i přelétávající nadzvuková letadla z nedalekého vojenského letiště u Chotusic. Neutěšený stav památky ještě prohloubili vylupovači hrobek, kterým odolaly pouze kamenné sarkofágy s tunovými kamennými víky. Argumentem pro likvidaci hrobky se staly výsledky geologického průzkumu z let 1976 - 1977, kterými byly ověřeny zásoby amfibolitu o objemu 1,4 mil. m3. Takové množství by prodloužilo životnost lomu o desítky let. Po delším jednání se státní správou a pozůstalými příbuznými bylo rozhodnuto přenést ostatky rodiny Auerspergů do nedalekého opraveného kostelíka sv. Marka, kde byli již dříve pohřbeni Koudelové ze Žitnic. Když pak koncem dubna 1984 Ministerstvo kultury ČSR zrušilo památkovou ochranu hrobky, byla odstraněna poslední překážka bránící rozšíření lomu. Původně plánovaný obřad přenesení ostatků Auerspergů byl příslušníky Státní bezpečnosti zmařen a vše proběhlo v utajení pod dohledem StB dne 8.5.1986. Na vnitřní zdi kostelíka sv. Marka byla umístěna víka zachovalých sarkofágů, která přežila návštěvy mládeže a vylupovačů hrobů. Na rekonstrukci všech kamenických prvků a především na instalaci ozdobných mramorových vík se podíleli akademický sochař Miroslav Smrkovský a restaurátorka Marta Nadějová z Kutné Hory. Zajímavým nálezem při rekonstrukci interiéru kostela byl objev fresek z konce 14. století s hlavním motivem sv. Trojice. Věž kaple sv. Anny byla odstřelena dne 15.12.1986 a ostatní budovy byly následně zbourány. V současnosti se již čelní stěna lomu nachází daleko za prostorem, kde hrobka stávala. Hrobku připomíná jen lipová alej, vedoucí ze Žlebů a končící náhle na hraně lomu. - Pozemek, na němž kaple stála, patří firmě Silnice Čáslav - holding, a.s. ze Zbraslavic; na firmu je v současnosti vyhlášen konkurz a v katastru nemovitostí dochází k převodu tohoto pozemku na jiný subjekt

Zdroj: www.obzorykutnohorska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.892407°N, 15.459071°E

Komentáře

Žádné komentáře