Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 497/4

Kód katastrálního území:

657948

Období devastace:

od roku 1990

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

okolo 1856

Zbořeno:

duben 2005

Poloha:

ZJZ od kostela

středně velká, se sanktusníkem

Z kaple zůstaly jen kamenné a cihlové trosky. - Před zbořením byla bez střechy, krovů a stropu. Vysoké obvodové zdivo (dlouhé cca 6 m) bylo zachováno do původní výše mimo trojúhelníkový štít vpředu, fasáda zničena, bez okna a dveří. - Datum postavení kaple je nejasné, protože není znám žádný autentický dobový pramen zachycující okamžik jejího vzniku. Až do roku 1937 se o této kapli nedochovala žádná zmínka ve farní kronice obce Travná. Ani v obecní kronice, která je však opisem staršího díla a vznikla až v polovině 30. let minulého století, se informace o kapli sv. Antonína do té doby neobjevují. Co stálo za tímto rozdílem mezi oběma kaplemi? Je třeba za oním „mlčením“ pramenů hledat malicherný svár dvou mužů majících v obci rozhodující slovo, nebo důvodem ignorace svatostánku byl trest za to, že se nedostal do majetku církve, přestože byl podle vzpomínek pamětníků hojně navštěvován? Autorem obou zápisů ve farní a obecní kronice, které poprvé přiblížily existenci kaple sv. Antonína, byl tehdejší travenský farář Antonius Mokrisch. Jeho záznamy souvisely s rekonstrukcí kaple a s oslavami svátku jejího patrona v roce 1937. Mokrisch vztahuje založení kaple k rozsáhlé povodni, která postihla Travnou 6.6.1856. V půl páté ráno následkem silné bouře došlo k prudkému zvýšení hladiny Javornického potoka, který se změnil v dravou řeku plnou valícího se bahna a kamení. Zcela zničeno bylo sedm domů, řada dalších byla těžce postižena. Povodeň smetla mosty, poškodila cesty a napáchala další velké škody na soukromém i obecním majetku. V nouzi nejvyšší se obyvatelé obce měli uchýlit k modlitbám a složit slavnostní slib, že v případě záchrany postaví kapli zasvěcenou sv. Antonínovi. Podle Mokrischovy interpretace měl tehdy starosta obce Anton Riescher sepsat krátkou prosebnou modlitbu (litanii) a přednést ji při slavnostním vysvěcení kaple 29.6.1856. Na první pohled je zřejmé, že krátká doba mezi povodní a údajným vysvěcením kaple nedává k její výstavbě příliš prostoru. Přestože šlo o nevelkou stavbu a zdaleka ne všichni obyvatelé Travné byli postiženi nečekaným přívalem vody, lze předpokládat, že v prvních dnech po zásahu ničivého živlu museli vedle oprav mostů, obecních cest a komunikace do Javorníku řešit spíše pomoc svým sousedům. Aby mohlo dojít k vysvěcení kaple 29. 6.1856, tedy pouhých 24 dnů po povodni, musela by kaple před povodní nejen stát, ale její tvůrci by již museli řešit nezbytnou administrativu související s jejím vysvěcením, které bez oficiálního souhlasu církve nebylo možné. Nabízí se tak hypotéza, že 29.6.1856 složili obyvatelé obce slavnostní slib, že svatostánek svému zachránci postaví. Zda k tomu došlo už v druhé polovině roku 1856, nebo později, je otázkou, na níž aktuálně neexistuje spolehlivá odpověď. Pravděpodobnost založení kaple v druhé polovině 50. let 19. století je však vysoká. - Kaple měla obdélný pravoúhlý půdorys, malý presbytář, trojúhelníkový štít a šindelem krytou sedlovou střechu. Zdi postavené převážně z kamenů spojovaných maltou kryla pouze obílená omítka a do malé niky ve štítové zdi kaple byla zasazena socha sv. Antonína. Jednoduchý vchod byl orámován kamenným ostěním a osvětlení vnitřního prostoru zajišťovalo okno na pravé straně lodi a malé půlkruhové okénko nad vstupem. Šlo tedy o stavebně nenáročný objekt, k jehož realizaci mohlo stačit jen několik měsíců, a je tak docela dobře možné, že stavba mohla být hotova již před koncem roku 1856, nejpozději pak do svátku sv. Antonína, který připadal na 13.6.1857. V letech 1857 – 1858 však všechny události v Travné zastínila stavba nové poutní kaple Panny Marie La Salette, která ve své původní podobě přestala vyhovovat významu místa a počtu přicházejících poutníků. Schválení žádosti o její výstavbu se protahovalo a vratislavský biskup Heinrich Förster k němu nakonec svolil pouze za podmínky, že půda pod novou kaplí přejde do vlastnictví církve, starý objekt bude po dokončení stavby zbourán a v nové kapli nebudou instalovány žádné pamětní obrazy nebo předměty, které by uškodily vážnosti Božího domu. Na dodržování těchto nařízení měl dohlížet tehdejší travenský farář Anton Kunert. A tady lze možná hledat důvody, proč zápis o stavbě „lesní“ kaple sv. Antonína ve farní kronice chybí, a zda za tím nebyly jen osobní spory mezi tehdejším starostou obce Antonem Riescherem a duchovním správcem farnosti. Pozemek ke stavbě kaple sv. Antonína totiž věnoval starosta Riescher, který (jak to zpětně zachycuje zápis z roku 1937) zřejmě nesl i náklady spojené s její výstavbou. Formálního vlastnictví svatostánku a půdy pod ním se nejspíše nehodlal vzdát ani po jeho dokončení. Podle vzpomínek odsunutých Němců z Travné totiž jako bezdětný prodal roku 1859 veškerý svůj majetek včetně pozemku pod kaplí Josefu Langerovi, který se do obce přistěhoval ze Skorošic. Příslušníci rodiny Langrových poté převzali péči o kapli a starali se o ni i v dalších generacích. - Oproti poutní kapli Panny Marie La Salette, kam mířily tisíce věřících z rakouského i pruského Slezska, byl menší objekt kaple sv. Antonína spíše interní modlitebnou obyvatel Travné, do níž přicházeli se svými prosbami, nadějemi i žádostmi o pomoc. Společná pouť se zde konala pravděpodobně pouze o svátku patrona, jinak byl svatostánek pohroužen do lesní samoty. - Vedle roku 1856 (1857) je jako datum výstavby kaple sv. Antonína uváděn v literatuře vydané v druhé polovině 20. století i rok 1880. Ovšem ani k tomuto časovému zařazení nelze ve farní kronice nalézt žádnou pramennou oporu. Navíc v tomto případě zcela chybí i nějaká tragická událost, která by dala k výstavbě podnět. Také z hlediska dobové situace v Travné, kde v letech 1878 – 1881 probíhala výstavba impozantního novogotického kostela, se toto určení výstavby kaple jeví jako krajně nepravděpodobné. Pro starší zařazení vzniku kaple sv. Antonína naopak hovoří ještě další dvě důležité skutečnosti. Tou první je zakreslení kaple do evidenční katastrální mapy obce, jež byla vytvořena v roce 1872, druhou pak archaická podoba svatostánku, svým vzhledem zcela zapadající mezi obdobné sakrální stavby z té doby, přičemž nelze vyloučit inspiraci stavitele obdobnou kaplí sv. Antonína v Javorníku, která byla vybudována na počátku 19. století a zcela jistě byla známa i obyvatelům Travné. - Kaple musela procházet pravidelnou údržbou, neboť její umístění ve stinném lesním porostu stavbě nesvědčilo. Průběžně restaurován, případně i doplňován, byl zřejmě i inventář kaple. Ke kapli vedla křížová cesta umístěná na kamenných sloupcích. Je možné, že šlo o křížovou cestu vedoucí původně k poutní kapli Panny Marie La Salette, která byla vybudována v roce 1885. V roce 1909 však byla nahrazena honosnějšími zastaveními v podobě novogotických výklenkových kaplí a lze předpokládat, že stará křížová cesta nebyla zničena, ale pouze přenesena ke kapli sv. Antonína. - Farář Antonius Mokrisch se po svém příchodu do Travné pustil s velkým zaujetím do rozvoje své farnosti. V roce 1936 inicioval výstavbu zastřešené přístavby před vchodem do poutní kaple Panny Marie La Salette a rovněž nechal upravit prostor před kaplí tak, aby poutní místo bylo opět zdaleka viditelné. Následujícího roku zaměřil svou pozornost na lesní kapli sv. Antonína, která pod jeho dohledem prošla renovací a získala zvoničku nad štítem. Travenský duchovní se údajně vlastnoručně podílel na restaurování původního oltářního obrazu sv. Antonína, který se po 28 letech opět vrátil na své místo v kapli a nechal obnovit jednotlivá zastavení křížové cesty. Na plechu namalované výjevy umístěné na kamenných sloupcích tehdy dostaly nové dřevěné schránky, které je měly chránit před povětrnostními vlivy. - Vzpomínka „Dne slibu“ (Gelöbnistag) se v neděli 13.6.1937 uskutečnila za účasti obyvatel obce a početných procesí z okolních farností. - Ve večerních hodinách 25.1.1938 prozářila nebe nad Travnou polární záře. Unikátní jev, který zalil krajinu rudým světlem, jako by symbolizoval blížící se katastrofu. Zpočátku jí zdánlivě nic nenasvědčovalo. Červnové volby do obecního zastupitelstva zcela zastínily oslavy sv. Antonína, odehrávající se ve stejném termínu. Nejvíce hlasů ve volbách získali kandidáti Henleinovy Sudetoněmecké strany, která v té době již nepokrytě požadovala připojení pohraničních oblastí Československa osídlených Němci k říši. Krátkou euforii obyvatel Travné, radujících se na podzim 1938 z osvobození zpod českého jha, brzy vystřídalo kruté vystřízlivění na bojištích druhé světové války. Otce, bratry a syny místních žen a dívek však tentokrát nezachránily žádné sliby ani prosby učiněné na „svatých místech“ a osud původních obyvatel Travné spěl ke svému tragickému naplnění. - Po odsunu Němců se nepodařilo obec dostatečně dosídlit. Zapomenutá kaple nezadržitelně chátrala a duchovní z Javorníku, kteří travenskou farnost spravovali excurrendo, neměli dostatek prostředků ani na záchranu kostelů, natož objektu, jenž ani nebyl ve vlastnictví církve. Střecha kaple se v 80. letech propadla a na počátku nového milénia zůstaly ze svatostánku pouze obvodové zdi. V roce 2005 rozhodl státní podnik Lesy ČR o zboření zbytků kaple, a tak dnes jen hromada kamení a rozházené pozůstatky křížové cesty připomínají místo s poněkud tajemnou minulostí.- Pozemek, na němž kaple stála, patří Lesům ČR, s.p. - Poloha kaple: pod kostelem odbočit z hlavní silnice k hřišti (po pravé straně). Za hřištěm před pobořeným domem odbočit doprava podél potůčku asi 100 m a pak odbočit doleva cestou přes potok. Asi po 100 m jsou vpravo od cesty trosky kaple zaházené větvemi.

Zdroj: Pavel Macháček

WGS84 souřadnice objektu: 50.373117°N, 16.929247°E