Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1680/1

Kód katastrálního území:

718912, 700711

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1805

Zbořeno:

asi v létě 1988

Poloha:

v ulici Slovanského bratrství

Stála poblíž křižovatky silnic Humpolec – Jihlava pod nemocnicí, nedaleko tzv. Malomocné studánky (dříve též Křenovka). - Šlo o barokně-klasicistní kapli s konkávně vykrojenými nárožími a půlkruhově zaklenutým vstupem lemovaným polosloupy. Půdorys kaple o rozměrech zhruba 4 x 4 m měl podobu obráceného písmena „T“, zastřešena byla sedlovými stříškami. Kaple měla nízký trojúhelníkový štít s mariánským symbolem a klasicizujícím portálem s hladkými portálovými sloupy s volutovými hlavicemi. Vchod byl zakončen polokruhově. Uvnitř byla klenutá, po obou stranách byly výklenky, vpravo u vstupu byla kamenná kropenka. V apsidě naproti dveřím se nacházela jednoduchá dřevěná menza a nad ní orámovaný obrázek Panny Marie s Ježíškem na omítce. Pod obrazem byl drobný oltář. - Osudy kaple byly spojeny se studánkou Křenovka, k níž se váže pověst z roku 1645, kdy Pelhřimov obsadilo švédské vojsko vedené plukovníkem Oloffem Atterbomem. Plukovník měl v oblibě provádět občanům města různé zlomyslnosti. K jedné z nich využil i studánku Křenovku, která se mezi občany těšila velké oblibě a pro svoje léčivé účinky bývala vyhledávána nemocnými obyvateli a doporučována zdejším léčitelem mistrem Matoušem - plukovník studánku využíval k napájení svého koně. Když pak plukovník onemocněl, mistr Matouš prohlásil, že se jedná o malomocenství a vyléčí jej pouze voda z Křenovky. Když se plukovník skutečně uzdravil, nechal okolí studánky upravit a vydláždit a přímo nad ní postavit výklenkovou kapličku. Od této události měla studánka svůj nový název - Malomocná. V roce 1805 byla u studánky postavena kaple, jak se lze dočíst v pamětech pelhřimovského hlásného Filipa Ignáce Dremsy. V roce 1908 kapli nechal svým nákladem opravit smíchovský kaplan, pelhřimovský rodák, P. Jan Pauly (pozdější prelát a arciděkan na Smíchově, jenž Pelhřimovu věnoval sochu sv. Václava před muzeem), již v roce 1909 zloděj ukradl stříbrné ozdoby obrázku. Je velmi pravděpodobné, že se v kapli někdy sloužila mše svatá či se tu konaly mariánské pobožnosti. V roce 1930 došlo ke zbourání blízkého domku a k vystavění domu nového s tím, že studánka s kaplí budou zachovány. Voda ze studánky ovšem dům podmáčela a tak došlo majitelem domu k jejímu svedení do jímky a odtud do kanalizace; studánka tak byla na dlouhou dobu zapomenuta, teprve v roce 2011 při demolici domu došlo k jejímu znovuobjevení. Kaple přestala být udržována po roce 1948, v 80. letech 20. století byla již velmi zpustlá, levá část štítu se zřítila, narušenou střechou zatékalo, stavbou dokonce prorůstal strom. Pravý bok kaple sousedil s vraty do dvora Okresního podniku služeb (původně Popelkův dvůr), v němž parkovala nákladní auta; jedno z nich dne 27.8.1982 narazilo do zdi kaple a dále ji poškodilo. Již roku 1983 Městský národní výbor v Pelhřimově usiloval o upuštění od památkové ochrany kaple. V roce 1985 ji nechal zaměřit a později obednit, takže se zcela ztratila pohledům kolemjdoucích. Dne 1.4.1987 vydalo Ministerstvo kultury ČSR rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany s odůvodněním, že oprava objektu v havarijním stavu je vyloučena. Stavební úřad seznal, že „odstraněním stavby nejsou ohroženy zájmy společnosti“ a nařídil provést demolici nejpozději do konce července 1988. Uvolněný prostor měl zatím sloužit jako parkoviště a počítalo se též s místem pro výstavbu nové polikliniky. Z toho ovšem sešlo a dnes opodál vyrostla nová budova autosalonu firmy Racek. - Kaple stála na dvojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 1680/1) je v soukromém vlastnictví (Miroslava a Pavel Pliešovští z Pelhřimova), druhý (pozemková parcela č. 1680/2) patří firmě Auto Racek, a.s. z Humpolce.

Zdroj: Jiří Černý; cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.432912°N, 15.22788°E