Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 231

Kód katastrálního území:

784737

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(starší), 1752 - 1754

Poloha:

JZ od Zbytin

Má novou měděnou střechu. Zavřený, zařízený. Od kostela je krásný výhled. - Nynější poutní místo sv. Maří Magdalény se údajně objevuje již v roce 1388, kdy je zde zmíněna poustevna. V Topografii historických a uměleckých památek z roku 1914 je citována výpověď dvou starých lidí z roku 1714, že zde před rokem 1585 vznikla sklárna. U ní stála velká lípa s obrázkem sv. Maří Magdalény. Když byl později obrázek přenesen do Zbytin, prý se sám na druhý den vrátil. Načež zde zbožný lid postavil kapli, která byla již koncem 16. století filiální k volarskému kostelu. V roce 1648 namaloval Johann Otto, který byl Eggenbergským dvorním malířem, do kaple za 60 zlatých prostřední oltářní obraz sv. Maří Magdalény. V roce 1716 věnovali volarští lidé se svolením Marie Ernestiny z Eggenbergu nový oltář sv. Maří Magdalény s obrazem sv. Maří Magdalény s křížem. V roce 1739 již hrozila kaple zřícením. Proto vytvořil Anton Erhard Martinelli, vídeňský architekt s italskými předky, plán na stavbu nového kostela. Jeho výstavba ale proběhla až po Martinelliho smrti, v letech 1752 - 1754 pod vedením stavitele Františka Jakuba Fortina. Stavba nového kostela přišla na 2360 zlatých. Kamenické prvky pro nový kostel dodal Mathias Plansky z Českého Krumlova. V roce 1764 zhotovil českokrumlovský truhlář Anton Leyrer oltář a kazatelnu. Téhož roku kostel dostal starý pozitiv ze Zbytin. V roce 1768 zhotovil českokrumlovský řezbář dva boční oltáře. Věž kostela měla původně báň hruškového tvaru; asi v polovině 19. století dostala jehlancovou střechu pobitou plechem. Ve věži byly dva zvony; jeden z nich byl odlit Silviem Creuzem, městským dělolijcem a zvonařem v Linci. Nad vchodem bývala vížka, jež byla později odstraněna. - Po roce 1945 kostel silně zchátral a v 80. letech 20. století byl určen k demolici, která měla proběhnout odstřelem; před zničením jej zachránil Jan Kocourek, inspektor kultury Okresního národního výboru v Prachaticích. Teprve po roce 1989 vytvořili vyhnaní němečtí rodáci tým pod vedením Otto Langa a v letech 1993 - 1995 zorganizovali celkovou opravu kostela. - Pozemek s kostelem patří církvi. - Ve vísce Svatá Magdaléna zůstaly 2 domy + 2 chaty.

Zdroj: Luise Pils a kol.: 300 Jahre Christianberg 1694-1994

WGS84 souřadnice objektu: 48.920273°N, 13.957058°E