18551 Betlémská kaple

Novostavby (známka 501, známka původního objektu: 501) ostatní

Druh stavby:
kaple
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 201
Kód katastrálního území:
727024
Období devastace:
1654–1848
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1391 - 1394; obnovena 1950 - 1952
Zbořeno:
1786
Poloha:
na Betlémském náměstí

Betlémská kaple byla založena zakládací listinou ze dne 24.5.1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Křížem. Stavba kaple probíhala v letech 1391 až 1394. Kaple byla určena výhradně pro kázání, nešlo o prostor určený k bohoslužbám (slavení eucharistie), což bylo vyjádřeno jak termínem „kaple“, tak stavebně, neboť budova neměla žádný presbytář. Později, už v době Husova uvěznění v Kostnici, však došlo i ke slavení eucharistie, a to sub utraque specie, česky „pod obojí způsobou“. Dokladem této skutečnosti je mj. dodnes dochovaná nika, která velmi pravděpodobně fungovala jako sanktuář. V pozdním středověku a po celou renesance sloužila kaple v podstatě jako regulérní farní kostel. Přitom byl často připomínán odkaz Jana Husa. Roku 1521 zde kázal Tomáš Müntzer. Roku 1548 byla kaple nákladně obnovena „pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa“. V té době zde byla také pohřbena celá řada významných pražských měšťanů. Po Majestátu Rudolfa II. její správu převzala Jednota bratrská. Roku 1622 odevzdal Ferdinand II. Betlémskou kapli Tovaryšstvu Ježíšovu, které tehdy spravovalo celou pražskou univerzitu. Už roku 1638 byli jezuité nuceni kapli postoupit univerzitě, ale roku 1661 ji opět, spolu s nedalekými budovami Nazaretské a Loudovy koleje odkoupili, neboť zde postupně budovali areál jezuitského Semináře svatého Václava. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 fungovala Betlémská kaple jako filiální kostel k nedalekému kostelu svatého Jiljí, ale roku 1786 byla pro svůj špatný stav z větší části zbořena, zůstaly zachovány jen části zdiva. Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. V letech 1836 – 1837 byl na místě kaple postaven třípodlažní činžovní dům. V roce 1919 byl uskutečněn hloubkový průzkum, který prokázal značnou zachovalost původního zdiva kaple, proto bylo po únoru 1948 z podnětu Zdeňka Nejedlého rozhodnuto o obnově kaple a obytný dům byl znárodněn a demolován. Rekonstrukci kaple na místě vyvlastněného domu projektoval architekt Jaroslav Fragner na objednávku představitelů komunistického režimu, který část svojí legitimity zakládal na svébytné interpretaci husitského dědictví. Fragner sám o této rekonstrukci napsal, že: „smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství“. Rekonstrukce probíhala mezi lety 1950 a 1952. Při rekonstrukci byly použity dochované části obvodového zdiva, které byly vyztuženy železobetonovými pilíři. Protože byl demolovaný činžovní dům zcela podsklepen, byl vytvořen pod celou kaplí suterén. Při rekonstrukci kaple bylo použito nejen poznatků ze stavebně-historického a archeologického průzkumu (který mj. přinesl objev základů kostela svatého Filipa a Jakuba), ale také dochovaných historických plánů ze sedmnáctého a osmnáctého století. Kapli, sloužící z valné části komunistické propagandě ale i jiným veřejným účelům, převzalo v roce 1987 České vysoké učení technické v Praze. Po rekonstrukci byla kaple dne 26.5.1992 znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde imatrikulace, promoce studentů, jmenování profesorů do funkce a různé další akce. V kapli se mj. pravidelně konají vzpomínkové ekumenické bohoslužby. - Pozemek s kaplí patří Českému vysokému učení technickému v Praze.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 50.084385°N, 14.417501°E

Komentáře

Žádné komentáře