* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
13.908

Rožmitál na Šumavě

Jiná jména: Rožmitál, Rosenthal, Rosenthal im Böhmerwalde
Obec: Rožmitál na Šumavě
Kód obce: 545775
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský
Kat. území: Rožmitál na Šumavě
Kód kat. území: 742805
Sídelní útvar: Rožmitál na Šumavě
Osada: Rožmitál na Šumavě
Kód osady: 142808
Pověřený
obecní úřad:
Kaplice
Obec
s rozšířenou
působností:
Kaplice
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Rožmberk nad Vltavou
Kraj (po 1849): Budějovický
Okres (po 1854): Kaplice
Soudní
okres (1938):
Kaplice
Politický
okres (1938):
Kaplice
Soudní
okres (do 1949):
Kaplice
Politický
okres (do 1949):
Kaplice
Okres (po 1949): Kaplice
Okres (po 1960): Český Krumlov
Kat. území
stab. katastru:
Rožmitál na Šumavě
Rok mapování
stab. katastru:
1826
Typ lokality: býv. městys
Administrativní
typ lokality:
obec i osada
Název CZ GIS dílu: Rožmitál na Šumavě
Kód CZ GIS dílu: 13908
X [JTSK]: -766228
Y [JTSK]: -1195363
98

kostel Panny Marie Pomocné

Načítání...
Načítání mapy...

Poškozený zděný kostel (známka 340)

Typ stavby: poutní kostel
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: obecní
Parcela: stavební č. 94 (742805)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: absence údržby
Postaveno: (1650 - 1653), 1732 - 1733

WGS84 souřadnice objektu: 48.7014703439°N, 14.3942731328°E

Poloha: V od vsi, v lese

Charakteristika: osmiboký

Informace: V rekonstrukci; má nový krov a střechu. Koruna zdiva lodi je přezděna a zpevněna betonovým věncem. Opraveny jsou i oblouky zdiva nad okny. Přístavek vzadu je bez střechy a krovu, má snížené zdivo; z něj jsou nově odstraněny náletové dřeviny. Fasáda zničena. Bez oken a dveří, jeden okenní otvor prohlouben. Trosky z interiéru jsou vyklizeny, na podlaze jsou zbytky dlažby. Odstraněny náletové dřeviny z terasy pod kostelem a vykopána studánka pod podlahou kostela. Odstraněny stromy a křoviny v okolí kostela. - Barokní polygonální kostel je zděn z kamenného zdiva. Jedná se o centrální stavbu završenou kopulí s cibulovou věžičkou. Fasáda členěná dvojicemi nárožních pilastrů je dnes již značně zdegradovaná, na fragmentech omítek je však stále čitelná plastická výzdoba. Stěny kaple jsou prolomeny čtyřmi symetricky umístěnými polokruhově zaklenutými okenními otvory bez výplní. Kostel je přístupný rovněž čtyřmi symetricky protilehle situovanými vstupy, opatřenými kamennými barokními portály s ušima a vnitřními segmentovými záklenky. Na východní straně je ke kostelu připojena sakristie, dnes v torzálním stavu, bez střechy. Od severu k jihu kostel obepínal přistavěný přízemní pultově zastřešený ochoz, z něhož se jen v torzu zachovala západní terasa s pozůstatky zdiva. Pod touto terasou je dodnes dochován vstup ke studánce, který tvoří tři malé prostory klenuté valenou klenbou. V první místnůstce je klenba již propadlá, ve druhé je značně degradovaná, po stranách jsou dochovány klenuté niky, z nichž jižní je dnes již prolomena z prostoru kostela. Pramen studánky pod kostelem je stále zachován a zaklenut valenou klenbou. - Interiér kostela byl zásadně poničen, mobiliář se kompletně nedochoval. Autorem zaniklého, bohatě zdobeného oltáře byl rožmitálský sochař Kopatsch. Obraz Panny Marie Pomocné, který byl součástí zaniklého oltáře, namaloval M. Widmann z Rožmitálu. Jednalo se o zdařilou kopii obrazu Panny Marie Pasovské. K tomuto oltářnímu obrazu se v interiéru kostela obracely sochy velkých andělů, po stranách stály sochy rodičů Panny Marie. Dnes je obraz umístěn na západní stěně severní boční lodi kostela sv. Šimona a Judy v Rožmitálu na Šumavě. Interiérová výzdoba byla tvořena plasticky vystupujícími dvojicemi pilastrů, ukončenými zdobnými hlavicemi, nesoucími bohatě profilovanou římsu pod malovaným stropem se zrcadlovou klenbou. Strop již dnes neexistuje, plastická výzdoba se dochovala ve fragmentech, ale je stále čitelná včetně pozůstatků výmalby. Za hlavním oltářem je zachován vstup do torzálně dochované sakristie, odkud byl po schodech výstup na kazatelnu. Pozůstatky schodů jsou v torzu dochovány; malovaná, plasticky zdobená kazatelna zanikla. Na protilehlé stěně byl nad vstupem vyzdvihnut půdorysně obloukovitý, malovaný kůr s varhanami. Nic z tohoto zařízení se dnes již nedochovalo. Vstup na kruchtu vedl pravděpodobně z chodby ochozu, kde je z archivní fotodokumentace patrná navýšená stříška, zřejmě zvyšující podchodnou výšku schodiště směřujícího ke kůru. Podlaha kostela byla původně tvořena velkými kamennými plotnami dodnes fragmentárně dochovanými pod mladší ornamentální dlažbou patrně z 30. let 20. století. -Kostel stojí při studánce (tzv. Svatá studna) původně s mariánským obrázkem. Jeho počátek je spojen se zázračnou událostí v roce 1614, kdy byl rožmitálský občan Kasbauer zázračně uzdraven. Proto zde při studánce s mariánským obrázkem byla v letech 1650 - 1653 vystavěna menší dřevěná kaple Panny Marie, kterou vysvětil vyšebrodský opat Jiří Wendschuh. Ke kapli chodila procesí. Na jejím místě byl v letech 1732 - 1733 postaven barokní kostel. V kostele bylo uctíváno milostné vyobrazení Panny Marie Pomocné, která byla považována za ochránkyni obce. Na poutní místo na vrchu Jelínka chodila procesí křížovou cestou s kamennými a omítanými zastaveními. Zvon z roku 1700 odlil M. Schober z Lince. V kostele stály varhany od B. F. Semráda ze Sedlce z roku 1752. Kostel i okolní kaple byly opraveny roku 1852 a znovu v roce 1933 (tehdy byl barokní tvar střechy kostela poněkud zarovnán). - Po 2. světové válce a odsunu německých obyvatel byl poutní areál opuštěn a chátral. Interiérový mobiliář byl vydrancován a rozkraden. Ještě v 50. letech 20. století byl kostel v pořádku, byl v něm oltář a varhany. Po roce 1959 začaly do kostela lézt děti, které varhany rozebíraly a části pohazovaly po okolí kaple, později se k ničení připojili další lidé. Před úplnou devastací interiéru byly z kostela odvezeny varhany; jejich současné umístění není známé. Dlouhodobý nezájem a neúdržba nově příchozích obyvatel v době totality přispěly k tomu, že se stavby postupně staly zříceninami, okolí a křížová cesta zarůstaly. Teprve v polovině 70. let 20. století se objevil záblesk jistého obratu ve vnímání tohoto poutního místa Tehdy byl kostel podrobně technicky zaměřen českobudějovickou geodézií (snad se uvažovalo o opravě kostela); nalezený výkres velmi pomohl při vypracování projektu opravy kostela v roce 2012. Střecha kostela se propadla někdy na konci 80. let 20. století. Začátkem roku 2012 rozhodlo zastupitelstvo obce Rožmitál na Šumavě v čele se starostkou Alenou Ševčíkovou, že obec opraví zastřešení kostela. Byla zpracována potřebná dokumentace, v létě 2013 byly vykáceny stromy rostoucí v blízkém okolí kostela a opravena příjezdová cesta ze vsi. Obnovu zastřešení kostela zorganizovala obec Rožmitál na Šumavě v roce 2014 s využitím dotace z Programu rozvoje venkova. - Dne 28.12.2010 zamítlo Ministerstvo kultury ČR žádost o prohlášení kostela a křížové cesty památkou; zdůvodnilo to špatným stavem stavby. S ohledem na to, že v roce 2014 nechalo vedení obce Rožmitál na Šumavě obnovit korunu zdiva, krov a střechu kostela přesně podle dokumentace původního zastřešení ze 70. let 20. století, prohlásilo Ministerstvo kultury dne 16.10.2025 kostel a křížovou cestu napodruhé kulturní památkou. - Pozemek s kostelem patří obci Rožmitál na Šumavě; zastupitelstvo obce schválilo dne 26.2.2024 záměr celkové opravy kostela; následně nechalo zpracovat projektovou dokumentaci na celkovou rekonstrukci kostela. V roce 2026 by mělo jít na opravu kostela 1.000.000,- Kč z rozpočtu obce Rožmitál na Šumavě.

Zdroj: Zdeněk Ševčík

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: