WGS84 souřadnice objektu: 49.2583166437°N, 13.9025062957°E

Poloha: v ulici Pod hradem

Informace: Má novou střechu. Většina oken je opravená. - Kostel byl založen šlechtickým rodem Bavorů ze Strakonic pravděpodobně začátkem 13. století a již před rokem 1243 byl darován Bavorem I. řádu sv. Jana Jeruzalemského (též maltézští rytíři nebo johanité). Původně byl zasvěcen sv. Vojtěchu, od 14. století je nazýván kostelem sv. Prokopa. Kostel a konvent s kapitulní síní a ambity prodělaly ještě v průběhu 13. století složitý stavební vývoj, a to v několika etapách. Nejstarší, pozdně románská etapa je datována před rok 1243 (snad 1220 - 1235). Původní panský kostel Bavorů ze Strakonic darovaný řádu sv. Jana stál jistě na místě dnešního chrámu, není ovšem jednoznačné, co se z něj v dnešním kostele zachovalo. Nejstarší částí bude zřejmě prostorná západní kruchta (empora, kůr, chór). Druhá etapa nastala po převzetí kostela řádem svatého Jana, tj. kolem roku 1243. Byla postavena monumentální, 40 metrů vysoká věž, která má dosud románský charakter. Z téže doby je i gotický presbytář. Raně gotický kostel byl dokončen ve třetí fázi na sklonku 13. a počátkem 14. století. Zásluha o dostavbu kostela se přičítá Bavorovi III. (1280/90 - 1318), který byl podle řádové tradice velkopřevorem. Podoba raně gotického kostela se svými rozměry blížila již dnešnímu kostelu. Roku 1402 se stávají johanité jedinými vlastníky hradu a po zničení řádového sídla v Praze husity roku 1421 se strakonický hrad stal trvalým sídlem generálních převorů (do roku 1694, kdy se konvent natrvalo vrátil do Prahy). Tím získaly Strakonice významné postavení a s ním bylo spojené i zvelebování klášterního kostela. Významné úpravy kostela byly provedeny počátkem 16. století za velkopřevora Jana z Rožmberka (1511 - 1532). Hlavní loď byla zaklenuta pozdně gotickou křížovou klenbou o pěti polích s vloženými terakotovými rozetami nad kruchtou. V době třicetileté války (1618 - 1648) hrad i kostel značně utrpěly vojsky Buquoyovými a Mansfeldovými. Na počátku 18. století bylo současně se stavbou nové velkopřevorské rezidence vybudováno přemostění mezi jejím patrem a chórem kostela; toto barokní přemostění bylo bohužel odstraněno po změně majitelů hradu v roce 1934. Vnitřní úprava kostela byla dokončena snad až na sklonku 18. století, kdy během josefinských reforem zmizely z kostela náhrobky velkopřevorů. - Hlavní oltář svatého Prokopa nechal zřídit roku 1693 vlastním nákladem poslední strakonický infulovaný převor Michael Emerich de Raga. Většina soudobých inventářů připisuje autorství hlavního oltářního obrazu sv. Prokopa významnému českému malíři Karlu Škrétovi, přesto je jeho autorství dnes zpochybňováno. Malované dveře po stranách zobrazují sv. Michala a sv. Vavřince. Roku 1762 byl hlavní oltář sv. Prokopa obnoven velkopřevorem Emanuelem Václavem Kolowratem-Krakovským, dřevěné části oltáře dal roku 1788 pořídit děkan Midlent. Na oltáři v čele boční lodi kostela je umístěn obraz Narození Páně, jenž má pohnutý osud. V době třicetileté války byl roku 1619 strakonický hrad dobyt a zpustošen vojskem Arnošta z Mansfeldu. Ve zpustošeném kostele nalezl strakonický měšťan Firbas starobylý obraz Narození Páně (snad ze 16. století), zhanobený protestanty (postavám byly propíchány oči). Firbas ho odevzdal karmelitánskému mnichu P. Dominiku Argonia a Santa Maria, který byl papežským pověřencem a průvodcem císařského vojska. Obraz se stal v rukou tohoto horlivého kněze palladiem, jež vedlo císařské vojsko na Bílé hoře k vítězství (1620). Obraz byl od té doby ctěn a nazýván Panna Maria Vítězná (Maria de Victoria). Originál byl převezen roku 1622 do Říma a uložen v karmelitánském kostele na Kvarinálu, kde roku 1882 shořel. Jedna z kopií byla vrácena ve slavném procesí roku 1650 do kostela sv. Prokopa, kde se nachází dodnes. Dnešní novogotické varhany nahradily roku 1892 starší hudební nástroj pocházející z let 1660. To dokládá pamětní listina sepsaná při stavbě varhan roku 1892, která byla nalezena při generální rekonstrukci nástroje v období let 2020 - 2022. Do té doby byly v původním stavu až na dílčí opravy, které měly spíše charakter údržby. Původní i tyto nové - druhé - varhany postavila firma Rejna a Černý. Jedná se o čistě mechanické varhany s elektrickým dmýchadlem (vhání vzduch do měchů). Šlapání, užívané před zavedením elektřiny do kostela, je zachováno pro případ výpadku elektřiny. Varhany mají dva manuály a pedál, 18 rejstříků, z toho 9 v hlavním manuálu, 5 v druhém a 4 pedálové. Celkem obsahuje 1134 píšťal, největší píšťala je dlouhá 5 m a nejmenší 4 cm. Zhotoveny jsou z kovu (cín, zinek) a dřeva (kombinace smrk, borovice, dub dle velikosti). Při jejich stavbě bylo použito 5 m2 telecí kůže. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; ta v letech 2017 - 2022 zorganizovala opravu kostela s využitím dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Kostel byl po opravě znovu slavnostně vysvěcen dne 25.11.2022.

Zdroj: hradstrakonice.cz

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat