WGS84 souřadnice objektu: 50.218131°N, 17.363794°E

Poloha: vlevo od kostelíka sv. Anny, V od vsi

Informace: Téměř zbořena; zůstalo pouze obvodové zdivo s trojbokým presbytářem (cca 5,5 x 8 m) do výšky: vzadu cca 0,5 m, vlevo, vpravo a vpředu cca 0,3 m. Nově jsou z trosek kaple odstraněny stromky. - Kaple byla obdélná, s trojboce zakončeným presbytářem, trojúhelníkovým štítem nad průčelím a sedlovou, vzadu zvalbenou střechou krytou břidlicí. Fasáda byla hladce omítnuta. Vchod v průčelí byl zakončen lomeným obloukem, vlastní dveře byly zakončeny pravoúhle, prostor nad nimi byl prosklený. Na bocích kaple bylo po jednom okně zakončeném lomeným obloukem. Ve štítu nad průčelím byla vedle sebe dvě okna zakončená lomeným obloukem. Interiér byl zaklenut valenou klenbou s lomeným profilem. - Kaple Bolestné Panny Marie vznikla v návaznosti na smutnou událost, kdy dne 12.11.1888 do základů vyhořela kaple sv. Anny nad Horním Údolím, o kterou pečovali její majitelé, dvojice poustevníků Ferdinand a Franz. Do roku 1900 oba poustevníci postavili na místě vyhořelé kaple sv. Anny novou zděnou kapli zasvěcenou téže světici a areál doplnili v 90. letech 19. století i o kapli Panny Marie Bolestné a v roce 1899 o Dušičkovou kapli. Interiéry kaplí zdobily dřevořezby z místní dílny rodiny Kutzerů. O pohodlí poutníků se staral hostinec provozovaný poustevníky v domku vedle kaplí. Největší ranou pro oba poustevníky ale bylo, že duchovní správa nové kapli sv. Anny neschválila mešní licenci, takže kaple byla pouze soukromou, bez možnosti konat veřejné církevní obřady. Poustevník Ferdinand zemřel v květnu 1898, poustevníkovi Franzovi poté pomáhal místní rodák, kostelník Ferdinand Zahn, který kdysi oba poustevníky na sv. Annu přivedl. Všechny kaple byly následně převedeny na farnost a teprve dne 29.10.1902 posvěceny zlatohorským děkanem Gregorem Kunzem. Poustevník Franz se stal hlídačem areálu a bydlel ve svém domku vedle kaplí. Poutní místo bylo hojně vyhledáváno turisty a stalo se zastávkou poutníků z blízkého Mariahilf. Po vyhnání původních obyvatel v roce 1946 neměli noví osídlenci k prostředí vztah, takže následovala postupná devastace neudržovaných objektů. Poutní místo sloužilo ještě několik let svému účelu. Na kapli sv. Anny byla ještě v 50. letech 20. století iniciativou místních farníků opravena střecha, ale místo postupně podléhalo devastaci. Inventář nehlídaných kaplí se postupně ztrácel, cenné věci byly ukradeny, ostatní zničeny nebo spáleny. Stav kaple popsali památkáři v roce 1954 následovně: "Součást malebné skupiny čtyř kostelíků postavených do tvaru kříže. Ve špatném stavu". V roce 1959 se komunistické úřady rozhodly zchátralé nemovitosti v pohraničních oblastech hromadně zbořit, na Jesenicku byla tímto úkolem pověřena armáda. Jako první krok vznikla při tehdejším Okresním národním výboru (ONV) v Jeseníku demoliční komise složená ze zástupců několika odborů ONV. Demoliční komise měla za úkol připravit seznam nemovitostí pro demoliční akci a poté dohlížet na její průběh. Komise ovšem do seznamu objektů navržených k demolici zařadila i několik památkově hodnotných staveb, včetně čtveřice kaplí nad Horním Údolím. Proto okresní konzervátor památkové péče v Jeseníku Jar. Fleischmann upozornil Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP) v Praze na plánovanou akci a požádal o zákrok. Za SÚPPOP byl vyřízením podnětu pověřen Dr. František Peťas, který se na Jesenicko vypravil, ale bohužel odsouhlasil se dvěma výjimkami demolici všech památkově hodnotných sakrálních objektů zařazených do demoliční akce. Oněmi výjimkami byly kostel sv. Kříže ve Zlatých Horách a kaple přistavěná k zámku v Černé Vodě; obě stavby díky tomu stojí dodnes. Kdyby se tehdy Dr. Peťas zastal i ostatních objektů, mohly komunistické ničení přežít i ony. O své cestě na Jesenicko sepsal Dr. Peťas dne 19.10.1959 následující "Zprávu o vykonané prohlídce památkových objektů zařazených do demoliční akce v okrese Jeseník": "Ve dnech 5. - 7. října 1959 jsem na základě upozornění okresního konservátora Jar. Fleischmanna z Jeseníka a po projednání v Krajském vlastivědném středisku (KVS) v Olomouci navštívil okres Jeseník spolu s vedoucím památkového oddělení KVS soudr. Dr. Machytkou. Po příjezdu jsme dne 5. října navštívili odbor výstavby ONV v Jeseníku, kde jsme projednali seznam památkově hodnotných objektů navržených do demoliční akce v pohraničí, která má být provedena na jaře 1960. Na poradě bylo rozhodnuto shlédnout objekty na místě a zároveň byl stanoven program prohlídky na příští den 6. října 1959." Následuje seznam jednotlivých navštívených objektů s popisem a návrhem dalšího postupu. O kaplích nad Horním Údolím Dr. Peťas napsal: "Horní Údolí - 4 kaple - poutní místo z 19. století. Jde o novodobé poutní místo, objekty jsou ve zchátralém stavu a nemají architektonickou hodnotu. Předběžně vysloven souhlas s demolicí. "Na základě toho rozhodl Vlastivědný ústav v Olomouci dne 11.8.1960 o upuštění od památkové ochrany kaplí, které byly následně československými vojáky, kupodivu s výjimkou kaple sv. Anny, zbořeny. - Pozemek s kaplí patří spolku "Horní a Dolní Údolí".

Zdroj: Bc. Boleslav Doboš: Historie poutního místa sv. Anny a Marty

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat