Informace: Mimo věže má novou střechu. Statika je opravená. Kamenná fasáda potřebuje očistit.Opravena je číst oken. Interiér je opraven, ještě je třeba restaurovat malby v bočních lodích a sakristii. - Vybudování kostela v Gruntě nejspíš souvisí s rozvojem těžby stříbra ve zdejším regionu. Kostel byl postaven v gotickém slohu a svojí velikostí již tenkrát předčil kostely v okolních vsích. I dnešní kostel vystavěný ve stylu novorománské baziliky je svou velikostí na českém venkově výjimečný. - Jak původní gotický chrám vypadal, není zcela jasné. Jeho nejstarší popis pochází až z konce 17. století, kdy jej kutnohorský kronikář Jan Kořínek označil za jeden z největších venkovských kostelů v Čechách. - V polovině 18. století se v prostoru mezi Kutnou Horou a Kolínem konaly velké vojenské manévry, jichž se účastnila i císařovna Marie Terezie. Vojsko tehdy bylo sešikováno zhruba v místech dnešního železničního koridoru a malíř, který výjev zachytil, proto nemohl opominout ani gruntecký chrám. Objekt přitom vykreslil jako chrám s vysokou lodí se dvěma okny. Na loď navazoval jen o málo nižší dlouhý presbytář zakončený pěti stranami osmiúhelníku. Není zde však vyobrazena věž, která s velkou pravděpodobností existovala, neboť se dochoval i zvon z konce 15. století. - Původní gotický chrám byl zbourán v březnu 1816. Část jeho kvalitního zdiva přitom pro svůj nově budovaný zámek na Kačině zakoupil hrabě Chotek. Na místě gotického chrámu byl vystavěn kostel nový. Tento „přechodný“ kostelík byl jednoduchý a jeho technický stav nebyl záhy nejlepší. A tak v roce 1853 kvůli špatné střeše a zatékání do kostela byly bohoslužby zrušeny. - V roce 1887 se již pracovalo na plánech nového objektu, které připravoval pražský architekt Bedřich Münzberger. Podle jeho představ měl nový kostel mít novorománskou podobu, ale jeho záměr ztroskotal na nesouhlasu ministerstva, jež Münzbergerův projekt vyhodnotilo jako příliš monumentální, a tím i nákladný. Nicméně panovala shoda, že nový chrám má mít charakter neorománské baziliky a má být schopen pojmout na 600 věřících. Podle tohoto zadání pak v následujících letech bylo vypracováno několik návrhů, z nichž až na počátku 20. století uspěl projekt pražských stavitelů a architektů Rudolfa a Jaroslava (otce a syna) Vomáčkových. Jejich návrh realizoval kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905 - 1908. Původní náklady kalkulované na cca 160 tisíc Kč byly nakonec překročeny o dalších zhruba 60 tisíc Kč, čímž se gruntecký kostel stal enormně drahým objektem. - Podíváme-li se na plán, je zřejmé, že před sebou máme jasně uspořádané trojlodí. V dobovém kontextu poměrně atypické je řešení fasády, která není omítaná a je rámcována dekoračními prvky typickými pro románský styl. Zdůrazněna je rovněž vertikalita stavby připomínající původní gotický chrám s dvojicí západních věží, jež ze svatostánku činí nepochybně monumentální architekturu. Vnitřek chrámu působí mnohem intimnějším dojmem. Co je třeba vyzdvihnout, je citlivé zasazení do krajiny. - Kapitolu samu o sobě představuje celoplošná secesní výzdoba interiéru. Tu realizovali až v roce 1912 za necelé čtyři měsíce František Urban se svou ženou Marií, kteří se inspirovali dílem Alfonze Muchy. Ač se původně počítalo jen se skromnou výmalbou, kalkulovanou na cca 2,5 tisíce Kč, dosáhl konečný účet za její realizaci téměř 30 tisíc Kč. František Urban zvolil pro výmalbu pestré tóny, čímž vznikl živý dojem, kterým tato výzdoba působí. - Celá stavba byla vysvěcena jen pár týdnů před vypuknutím 1. světové války. - Kostel se za minulého režimu dlouhodobě nacházel v havarijním stavu, neboť měl dlouhodobé problémy se statikou. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; ta zorganizovala v letech 2023 - 2024 opravu statiky kostela a restaurování vnitřní výmalby (mimo boční lodi a sakristii) s využitím dotace z tzv. Norských fondů.
Komentáře