* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
31.894

Kaltenbrunn

Jiná jména:
Obec: Srní
Kód obce: 557111
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský
Kat. území: Srní II
Kód kat. území: 799068
Sídelní útvar: Kaltenbrunn
Osada: Srní
Kód osady: 153095
Pověřený
obecní úřad:
Kašperské Hory
Obec
s rozšířenou
působností:
Sušice
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Královský hvozd
Kraj (po 1849): Prácheňský
Okres (po 1854): Kašperské Hory
Soudní
okres (1938):
Kašperské Hory
Politický
okres (1938):
Sušice
Soudní
okres (do 1949):
Kašperské Hory
Politický
okres (do 1949):
Sušice
Okres (po 1949): Sušice
Okres (po 1960): Klatovy
Kat. území
stab. katastru:
Stodůlecké Podíly 1. díl
Rok mapování
stab. katastru:
1837
Typ lokality: zaniklá víska
Administrativní
typ lokality:
býv. osada, jindy místní část
Název CZ GIS dílu: Kaltenbrunn
Kód CZ GIS dílu: 31894
X [JTSK]: -828507
Y [JTSK]: -1145101
5.496

kaple Nanebevzetí Panny Marie (velká Hauswaldská kaple)

Načítání...
Načítání mapy...

Torzální zděná velká kaple (známka 500)

Typ stavby: poutní kaple
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: státní
Parcela: pozemková č. 5206/1 (753092)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: vojenský prostor
Postaveno: 5.6.1901 - 8.8.1902 (posvěcení)
Zbořeno: 14.9.1957

WGS84 souřadnice objektu: 49.068236°N, 13.461684°E

Poloha: v lese, JZ od vsi

Informace: Mešní poutní kaple zvaná velká Hauswaldská v lese jihozápadně od obce Srní pod Kostelním vrchem. - Kaple byla postavena 5.6.1901 - 8.8.1902 jako náhrada za starší kapli uzavřenou pro špatný stav v roce 1867. Uvnitř byla umístěna soška Panny Marie Lourdské v jejím bělostném hávu a se zlatými růžemi na nohou. Poutě se konaly vždy 15.8. na svátek Nanebevzetí Panny Marie (tzv. Rehberger Frautag). - Kaple byla odstřelena armádou dne 14.9.1957; zůstala zachována hlavně pravá stěna do výše až 2,5 m. Dřevěnou sochu Panny Marie Lourdské vyhrabal z trosek po odstřelu kaple kostelník ze Srní, nyní je socha v kostele v Srní. - Roku 2006 bylo obnoveno obvodové zdivo po celém obvodu do výšky od 0,3 m (vpředu vpravo) do 1,8 m (vzadu vlevo). Celé okolí je upraveno. - Částečnou obnovu kaple inicioval spolek "Karel Klostermann"; ten uvažoval i o celkové obnově kaple. - Ke vzniku kaple se váže zajímavý příběh: Příběh se počíná v daleké minulosti. Místo v lese nedaleko Srní pod vrchem zvaným Kostelní nebylo zcela opuštěné. Dříve tam chodívali lidé na dříví, ženy na trávu a děti na jahody a maliny. I stalo se jednou, že dvě vesničanky byly při žnutí trávy nemile překvapeny mohutným medvědem. Vyděšené bezradné ženy padly na kolena a prosily Pannu Marii o záchranu. A stalo se, medvěd odkráčel. Na paměť svého zachránění ženy pověsily na strom obrázek Matky Boží. Místo se brzy stalo cílem prosebníků a spolu s příběhy uzdravených nemocných, raněných ve válkách, ale hlavně lidí s nemocným zrakem - slepých, nevidoucích. Jedna ubohá žena ze Srní, která již léta neviděla, se nechala na radu sousedky dovést synkem k obrázku v lese. Strávila zde noc v modlitbách. Druhý den ráno pohlédla na svět vidoucíma očima. Vracela se pak často na místo svého uzdravení v doprovodu dalších lidí. Počátkem 19. století bylo místo v lese již tak slavné, že poutníci přicházeli opravdu zdaleka, dokonce z Tyrol i daleké Itálie. Proto se obyvatelé vsi rozhodli v roce 1820 postavit zde lesní kapli, ve které se počaly sloužit mše. Ta však brzy nevyhovovala svojí velikostí a byla v roce 1860 doplněna o další, větší stavbu. Také blízký pramen léčivé vody přispěl ke slávě obou kaplí a místo bylo nazýváno šumavskými Lurdy. „Jda tou cestou dále přijdeš ke dvěma kapličkám stojícím po levé i pravé straně cesty a zírajícím družka na družku svými vchody. Jedna z těch kapliček už je velmi vetchá, vchod do ní neustále otevřen, a podíváš-li se do vnitřku, spatříš tam prapodivnou směsici různých předmětů obětovaných divotvorné Panně, rozvěšených bez ladu a skladu po zdech. I oltáříček pokrývají dárky, snesené tam na znamení díků za zázračné uzdravení, za pomoc v nouzi, za splnění tužeb: obrazy i obrázky, křížky, růžence, sošky, výrobky ze dřeva a z vosku, představující všechny možné údy a části těla…“ Takto popisuje obě kaple Karel Klostermann ve své povídce Červené srdce a připojuje další příběhy, vyprávěné lidmi v kraji. Události po skončení 2. světové války tvrdě dopadly i na hauswaldské poutě. Po vyhnání německy hovořících obyvatel v roce 1946 a začlenění kaple do vojenského újezdu Dobrá Voda dne 5.2.1952 místo pustlo, až došlo k jeho úplnému zničení dne 14.9.1957. „Byl jsem náhodou venku. Vtom jsem uviděl záblesk, vzápětí dolehla ohromující rána a poté se objevil sloup dýmu a prachu. Vyjekl jsem hrůzou. V těch místech je přece Hauswaldská kaple. Zanedlouho jsem věděl: bývala tam.“ Takto líčí zkázu kaple očitý svědek. Jako zázrakem se v troskách zachovala soška Panny Marie Lourdské, kterou ze sutin vyhrabal srnský kostelník Březina a umístil ji v srnském kostele. - Pozemek s kaplí patří Správě Národního parku Šumava.

Zdroj: Vladimíra Fridrichová Kunešová

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

  • krausv napsal 21.6.2010 14:19

    Při obnově byl vybudován nový přívod vody dřevěnými koryty v délce 100 m, která vedou nad kameny symbolizujícími korálky růžence. Vývod pak končí v nádržce se skleněnou plastikou, znázorňující rozevřené dlaně.

Přidat komentář

: