| Jiná jména: | |
|---|---|
| Obec: | Srní |
| Kód obce: | 557111 |
| Okres: | Klatovy |
| Kraj: | Plzeňský |
| Kat. území: | Srní II |
| Kód kat. území: | 799068 |
| Sídelní útvar: | Kaltenbrunn |
| Osada: | Srní |
| Kód osady: | 153095 |
| Pověřený obecní úřad: |
Kašperské Hory |
| Obec s rozšířenou působností: |
Sušice |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Královský hvozd |
| Kraj (po 1849): | Prácheňský |
| Okres (po 1854): | Kašperské Hory |
| Soudní okres (1938): |
Kašperské Hory |
| Politický okres (1938): |
Sušice |
| Soudní okres (do 1949): |
Kašperské Hory |
| Politický okres (do 1949): |
Sušice |
| Okres (po 1949): | Sušice |
| Okres (po 1960): | Klatovy |
| Kat. území stab. katastru: |
Stodůlecké Podíly 1. díl |
| Rok mapování stab. katastru: |
1837 |
| Typ lokality: | zaniklá víska |
| Administrativní typ lokality: |
býv. osada, jindy místní část |
| Název CZ GIS dílu: | Kaltenbrunn |
| Kód CZ GIS dílu: | 31894 |
| X [JTSK]: | -828507 |
| Y [JTSK]: | -1145101 |
Torzální zděná velká kaple (známka 500)
| Typ stavby: | poutní kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | státní |
| Parcela: | pozemková č. 5206/1 (753092) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | vojenský prostor |
| Postaveno: | 5.6.1901 - 8.8.1902 (posvěcení) |
| Zbořeno: | 14.9.1957 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.068236°N, 13.461684°E
Poloha: v lese, JZ od vsi
Informace: Mešní poutní kaple zvaná velká Hauswaldská v lese jihozápadně od obce Srní pod Kostelním vrchem. - Kaple byla postavena 5.6.1901 - 8.8.1902 jako náhrada za starší kapli uzavřenou pro špatný stav v roce 1867. Uvnitř byla umístěna soška Panny Marie Lourdské v jejím bělostném hávu a se zlatými růžemi na nohou. Poutě se konaly vždy 15.8. na svátek Nanebevzetí Panny Marie (tzv. Rehberger Frautag). - Kaple byla odstřelena armádou dne 14.9.1957; zůstala zachována hlavně pravá stěna do výše až 2,5 m. Dřevěnou sochu Panny Marie Lourdské vyhrabal z trosek po odstřelu kaple kostelník ze Srní, nyní je socha v kostele v Srní. - Roku 2006 bylo obnoveno obvodové zdivo po celém obvodu do výšky od 0,3 m (vpředu vpravo) do 1,8 m (vzadu vlevo). Celé okolí je upraveno. - Částečnou obnovu kaple inicioval spolek "Karel Klostermann"; ten uvažoval i o celkové obnově kaple. - Ke vzniku kaple se váže zajímavý příběh: Příběh se počíná v daleké minulosti. Místo v lese nedaleko Srní pod vrchem zvaným Kostelní nebylo zcela opuštěné. Dříve tam chodívali lidé na dříví, ženy na trávu a děti na jahody a maliny. I stalo se jednou, že dvě vesničanky byly při žnutí trávy nemile překvapeny mohutným medvědem. Vyděšené bezradné ženy padly na kolena a prosily Pannu Marii o záchranu. A stalo se, medvěd odkráčel. Na paměť svého zachránění ženy pověsily na strom obrázek Matky Boží. Místo se brzy stalo cílem prosebníků a spolu s příběhy uzdravených nemocných, raněných ve válkách, ale hlavně lidí s nemocným zrakem - slepých, nevidoucích. Jedna ubohá žena ze Srní, která již léta neviděla, se nechala na radu sousedky dovést synkem k obrázku v lese. Strávila zde noc v modlitbách. Druhý den ráno pohlédla na svět vidoucíma očima. Vracela se pak často na místo svého uzdravení v doprovodu dalších lidí. Počátkem 19. století bylo místo v lese již tak slavné, že poutníci přicházeli opravdu zdaleka, dokonce z Tyrol i daleké Itálie. Proto se obyvatelé vsi rozhodli v roce 1820 postavit zde lesní kapli, ve které se počaly sloužit mše. Ta však brzy nevyhovovala svojí velikostí a byla v roce 1860 doplněna o další, větší stavbu. Také blízký pramen léčivé vody přispěl ke slávě obou kaplí a místo bylo nazýváno šumavskými Lurdy. „Jda tou cestou dále přijdeš ke dvěma kapličkám stojícím po levé i pravé straně cesty a zírajícím družka na družku svými vchody. Jedna z těch kapliček už je velmi vetchá, vchod do ní neustále otevřen, a podíváš-li se do vnitřku, spatříš tam prapodivnou směsici různých předmětů obětovaných divotvorné Panně, rozvěšených bez ladu a skladu po zdech. I oltáříček pokrývají dárky, snesené tam na znamení díků za zázračné uzdravení, za pomoc v nouzi, za splnění tužeb: obrazy i obrázky, křížky, růžence, sošky, výrobky ze dřeva a z vosku, představující všechny možné údy a části těla…“ Takto popisuje obě kaple Karel Klostermann ve své povídce Červené srdce a připojuje další příběhy, vyprávěné lidmi v kraji. Události po skončení 2. světové války tvrdě dopadly i na hauswaldské poutě. Po vyhnání německy hovořících obyvatel v roce 1946 a začlenění kaple do vojenského újezdu Dobrá Voda dne 5.2.1952 místo pustlo, až došlo k jeho úplnému zničení dne 14.9.1957. „Byl jsem náhodou venku. Vtom jsem uviděl záblesk, vzápětí dolehla ohromující rána a poté se objevil sloup dýmu a prachu. Vyjekl jsem hrůzou. V těch místech je přece Hauswaldská kaple. Zanedlouho jsem věděl: bývala tam.“ Takto líčí zkázu kaple očitý svědek. Jako zázrakem se v troskách zachovala soška Panny Marie Lourdské, kterou ze sutin vyhrabal srnský kostelník Březina a umístil ji v srnském kostele. - Pozemek s kaplí patří Správě Národního parku Šumava.
Zdroj: Vladimíra Fridrichová Kunešová
Komentáře
Při obnově byl vybudován nový přívod vody dřevěnými koryty v délce 100 m, která vedou nad kameny symbolizujícími korálky růžence. Vývod pak končí v nádržce se skleněnou plastikou, znázorňující rozevřené dlaně.