Informace: Má novou střechu. Ubourána je sakristie u presbytáře. Omítka je silně poškozená. Okna jsou zčásti zazděna. Uzavřen provizorními drátěnými zábranami. Prázdný. Strop v lodi chybí, v presbytáři je mírně poškozen. Podlaha je poškozená. - Orientovaný, jednolodní, obdélný, pozdně barokní kostel s pravoúhlým presbytářem, krytý eternitovou valbovou střechou. V hlavním západním průčelí je vestavěna 37 m vysoká hranolová věž, zakončená původně zvonovitou bání s polygonální sloupkovou lucernou se zvonovitou stříškou. Za presbytářem stojí v ose přistavěná obdélná sakristie na obdélném kamenném portálu vchodu na jižní straně. Nároží kostela jsou barokně zprohýbána. Podélné stěny kostela jsou prolomeny třemi páry obdélných, segmentem zakončených oken. Po jednom stejném okně je na bočních stěnách presbytáře a v prvním patře věže. Sakristie je osvětlena menšími, obdélnými, segmentem zakončenými okny. Vchod do kostela je veden obdélným kamenným portálem v přízemí věže v hlavním průčelí. Další boční vchod je umístěn v ose jižního průčelí. Vnější stěny kostela byly členěny pilastry a lizénovými rámci. Loď a presbytář kostela jsou plochostropé, kryté štukovaným rákosovým stropem s fabionem. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Triumfální oblouk je polokruhově zakončený. V přízemí věže je umístěna menší předsíň s nikami po stranách, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. V západní části je vystavěna zděná kruchta nesená na dvou sloupech a podklenutá valenými klenbami. Vnitřní zařízení kostela původně tvořil pozdně barokní a rokokový mobiliář. Akantový hlavní oltář kostela byl umístěný v presbytáři se středovým obrazem Panny Marie. Kolem středového obrazu bývaly zavěšeny medailony s vyobrazením 14 sv. pomocníků. Na tabernáklu stála pozdně gotická socha Panny Marie (Madona) na půlměsíci z doby kolem roku 1510, umístěná dnes v Diecézním muzeu v Plzni. Na křídlech oltáře stály pozdně barokní sochy sv. Jáchyma a sv. Václava, přenesené později do kostela sv. Vavřince v Lukách. Ve výklencích na zkosených nárožích lodi po stranách triumfálního oblouku byly umístěny akantové postranní oltáře. Na levém pilíři triumfálního oblouku byla umístěna kazatelna, na kruchtě varhany z roku 1909 od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Dnes je interiér kostela prázdný, bez vybavení. - Během třicetileté války původní dřevěný kostel vyhořel. Z interiéru kostela byla tehdy zachráněna pouze pozdně gotická plastika Panny Marie (Madona). Roku 1728 začal hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu na přání své zemřelé manželky budovat v Lochotíně nový zděný barokní kostel. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1735. Kostel byl v roce 1953 spolu s celou vsí zahrnut do nově vytvořeného vojenského újezdu Hradiště, zabaven církvi a přešel do vlastnictví státu a správy armády. Kostel nebyl zbořen, protože jej armáda používala jako muniční sklad, z toho důvodu průběžně opravovala i jeho střechu. - Pozemek s kostelem patří Agentuře hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR. Částečná oprava kostela byla provedena typicky po vojensku; v 90. letech 20. století získala kostelní věž novou dřevěnou báň, která alespoň zčásti připomínala tvar původní báně odstraněné před rokem 1989. Nová báň se ale nikdy nedočkala oplechování, provizorní lepenkové krytí bylo během let zničeno a dřevěná báň shnila. Při opravě v roce 2024 dostala věž kostela nový krov a střechu jehlancového tvaru, která už vůbec nerespektuje původní tvar báně. Navíc byla při opravě střech v roce 2024 zcela zbořena sakristie, snad aby se ušetřilo za opravu klenby a pořízení nového krovu a střechy. - Armáda plánovala před několika lety, že by v opraveném kostele mělo vzniknout muzeum zničených obcí v Doupovských horách; není jasné, zde je tento plán ještě aktuální. - Ze vsi Lochotín zůstávalo až do roku 2016 šest opuštěných domů, poté byly všechny zbořeny.
Komentáře