| Jiná jména: | |
|---|---|
| Obec: | Chrudim |
| Kód obce: | 571164 |
| Okres: | Chrudim |
| Kraj: | Pardubice |
| Kat. území: | Chrudim |
| Kód kat. území: | 654299 |
| Sídelní útvar: | Chrudim |
| Osada: | Chrudim II |
| Kód osady: | 409898 |
| Čtvrť obce: | Nové Město |
| Kód čtvrtě: | 5475 |
| Pověřený obecní úřad: |
Chrudim |
| Obec s rozšířenou působností: |
Chrudim |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Chrudim město |
| Kraj (po 1849): | Chrudimský |
| Okres (po 1854): | Chrudim |
| Soudní okres (1938): |
Chrudim |
| Politický okres (1938): |
Chrudim |
| Soudní okres (do 1949): |
Chrudim |
| Politický okres (do 1949): |
Chrudim |
| Okres (po 1949): | Chrudim |
| Okres (po 1960): | Chrudim |
| Kat. území stab. katastru: |
Chrudim |
| Rok mapování stab. katastru: |
1839 |
| Typ lokality: | městská čtvrť |
| Administrativní typ lokality: |
čtvrť/osada, jindy čtvrť nebo místní část |
| Název CZ GIS dílu: | Nové Město |
| Kód CZ GIS dílu: | 5475 |
| X [JTSK]: | -647109 |
| Y [JTSK]: | -1070574 |
Opravený zděný kostel (známka 100)
| Typ stavby: | klášterní kostel |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | stavební č. 666/2 (654299) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | léto 1662 - 26.7.1665 (vysvěcení) |
WGS84 souřadnice objektu: 49.9511120436°N, 15.7976961153°E
Informace: Má novou měděnou střechu. - Kapucínský kostel svatého Josefa se začal stavět v létě roku 1662. Téhož roku v květnu byl v Římě generálem řádu Antoniem z Capri odsouhlasen záměr královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka vystavět při kostele Boží hrob spolu se zastaveními upomínajícími na Kristovo utrpení. Kapucíni často stavěli své kostely svépomocí s architekty z vlastních řad s typickou prostou fasádou a kruhovým oknem. V Chrudimi dozoroval nad stavbou a konečnou koncepcí konventu a kostela otec Paulus Palatinus. Konventní kostel byl vysvěcen dne 26.7.1665 královéhradeckým biskupem Sobkem. Původně byl vysvěcením kostela pověřen pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu, který z důvodu nemoci určil zástupce. - Součástí kostela byly i nad sebou postavené Loretánská kaple a kaple Božího hrobu. Druhá jmenovaná byla postavena podle vzoru kaple uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Stála v podzemních prostorách kostela pod loretánskou kaplí a neměla proto edikulu a jiné vnější znaky. S jeruzalémskou kaplí ji spojovala i vnitřní dispozice. Roku 1669 byla vedle Božího hrobu zřízena krypta. Kaple Božího hrobu byla umístěna do uzavřené západní přístavby a měla po celém svém obvodu úzký průchod. Osvětlovala ji dvojice oken přístavku na jižní a severní straně a okno na západní straně. Věřící tak měli možnost si kapli obejít a sledovat na dostatečně velkých a nepřerušovaných plochách novozákonní výjevy Poslední večeře nebo scénu Nevěřícího Tomáše. Kristův hrob hlídali dva strážci v římské zbroji namalovaní na omítku západní stěny přístavku. Naproti nim na východní straně byli Máří Magdaléna a třetí strážce, kteří hleděli vzhůru. - Po roce 1784 byla podzemní krypta pod hlavní lodí kostela zrušena a rozlehlý prostor se postupně proměnil na podzemní křížovou cestu. Jednotlivá zastavení tvořily sochy v životní velikosti. "Stará práce řezbářská celkem obhroublá, živá a charakteristická. Veškeré sochy naturalisticky omalovány". Jednotlivé sochy stály buď ve volném prostoru nebo ve výklencích podél stěn. Prostorný suterén měřil na délku přibližně 22 metrů a v nejširší části měl 9 metrů. Vešlo se sem na jedenáct sousoší. Do podzemí se vcházelo ze západu a postupovalo se podél východní stěny směrem na sever. Vstupní schodiště lemovaly sochy Loučení Krista s Pannou Marií. Dál zde byla zastavení Olivetská hora, Bičování Krista, Ecce Homo, Korunování trním, Veronika s rouškou a Nesení Kříže. Ve skrytých výklencích byly umístěny výjevy Krista před Pilátem nebo Odpočívajícího Krista. V severní čelní části chodby stála figurálně nejbohatší scéna Ukřižování: Kristus se dvěma lotry na kříži byl doplněn postavami Máří Magdalény a Jana Evangelisty. Výjev byl v dolní části ohraničen menzou představující hrob s ležící sochou Krista. U severní stěny chodby stála Pieta a Panna Marie Bolestná a v boční ose uprostřed východní stěny naproti výjevu Korunování trním cesta končila vstupem do obdélné místnosti s vestavbou kaple Božího hrobu. Podzemí kostela bylo vlhké a stavby zde a dřevěné sochy velmi trpěly a byly často opravovány. Kaple Božího hrobu byla po čase již velmi zchátralá, ale místo rekonstrukce se roku 1888 dočkala zaslepení vstupu oltářem Bolestné Panny Marie. - Loretánská svatyně byla spolu s kaplí Božího hrobu vkomponována do původních plánů kostela, nebyla stavěna dodatečně. Byla vestavěna do pravoúhlého přístavku, otevřeného obloukovým otvorem do lodi kapucínského kostela. Závěrová strana kaple byla totožná s obvodovou zdí, boční stěny a čelo zůstaly až do roku 1778 volné. Santa Casa byla hranolovým, římsou zakončeným blokem se čtyřmi pravoúhlými vstupy po stranách a s čtvercovým osvětlujícím otvorem v čele. Roku 1778 pokryl Josef Ceregetti tři její stěny nástěnnou malbou. Použil malovaných architektonických prvků k rozdělení podélných stěn do dvou užších bočních a do velkého pole středního. Spirálovitě točené dříky byly použity jako podnože pro květinové nádoby, představované korintskými sloupovými hlavicemi. Z nich vyrůstaly až nahoru k římse svazky dekoračně působivých rostlin. Samotné sloupy vedly z perspektivně nesprávně malovaných postamentů. Malovaná architektura, oddělená od podnože hnědým pásem, byla držena v měkkých tónech barev v rokoku oblíbených: sloupy růžové, sloupové hlavice a orámování figurálních výjevů zlaté a vegetativní prvky, doplňující orámování a tektonické články, zelené. Lastury a větvoví doplňovaly výjevy Narození Panny Marie, Uvedení Panny Marie do chrámu, Obětování Páně a Přenesení loretánského domku anděly. Dvojice pilastrů rámovala hlavní mariánský výjev na čelní straně Santa Casy. Pilastry přecházely do kordonové římsy. Postavu Panny Marie umístil Ceregetti do iluzivní “brány nebeské” v jádře stěny Santa Casy, přímo nad čelným otvorem a představeným oltáříkem. Santa Casa si ponechávala základní vertikální členění bočních stěn, typické pro zástupce kaplí pilastrolisénového typu. - Během první poloviny 20. století žili v chrudimském klášteře obvykle dva bratři kněží a dva bratři laici. Po 2. světové válce se kapucíni rozhodli Chrudim opustit a požádali o zrušení kláštera, ke kterému došlo dne 10.5.1947. Dne 6. 7.1949 odešli poslední příslušníci řádu, a chrudimská církevní komunita tak zcela zanikla. Celý objekt připadl státu, byl uzavřen a kostel sv. Josefa byl odsvěcen. Jednotlivé budovy areálu byly zásadně přestavěny, kostel se stal skladištěm a postupně chátral. Sídlily zde například Pozemní stavby Pardubice, internát a později Početnická a organizační služba. V bývalých klášterních zahradách byly vystavěny nové užitkové budovy. V 70. letech 20. století vznikla studie navrhující zbourání Loretánské kaple a kaple Božího hrobu z důvodu nedostatečného založení stavby. V roce 1979 byla vybourána Loretánská kaple, kaple Božího hrobu byla vybourána roku 1985. Geologický průzkum z roku 1987 však ukázal, že obě kaple byly založeny na skalním podloží a jejich vybourání bylo zcela zbytečné. - Pozemek s kostelem patří městu Chrudim; město kostel a přilehlý klášter opravilo v letech 2009 - 2011 s využitím dotace z Regionálního operačního programu. V kostele vzniklo muzeum barokních soch a v klášteře víceúčelové kulturní a společenské centrum.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Komentáře