| Jiná jména: | Romanow |
|---|---|
| Obec: | Mšeno |
| Kód obce | 535052 |
| Okres: | Mělník |
| Kraj: | Středočeský |
| Kat. území: | Mšeno |
| Kód kat. území: | 700274 |
| Sídelní útvar: | Romanov |
| Osada | Romanov |
| Kód osady | 300098 |
| Pověřený obecní úřad |
Mšeno |
| Obec s rozšířenou působností |
Mělník |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Lobeč |
| Kraj (po 1849): | Boleslavský |
| Okres (po 1854): | Bělá pod Bezdězem |
| Soudní okres (1938): |
Mělník |
| Politický okres (1938): |
Mělník |
| Soudní okres (do 1949): |
Mělník |
| Politický okres (do 1949): |
Mělník |
| Okres (po 1949): | Mělník |
| Okres (po 1960): | Mělník |
| Kat. území stab. katastru: |
Mšeno |
| Rok mapování stab. katastru: |
1842 |
| Typ lokality: | retrodíl území (dominantní) |
| Administrativní typ lokality: |
- (retrodíl PK) |
| Název CZ GIS dílu: | Romanov I |
| Kód CZ GIS dílu: | 63868 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | i dř. os. Romanov |
| X [JTSK]: | -722817 |
| Y [JTSK]: | -1005143 |
Opravená zděná velká kaple (známka 100)
| Typ stavby: | kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | církevní |
| Parcely: | stavební č. 371/1 (700274), stavební č. 371/2 (700274) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | (starší, zvětšená 1766), nová 1889 - 1890 |
| Zbořeno: | původní po 26.8.1863 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.4491820108°N, 14.6274375873°E
Poloha: v S části vsi
Charakteristika: s věží
Informace: Má novou střechu. - Jednolodní stavba, obdélníkového půdorysu o třech okenních osách. Střecha sedlová, tašková, nad hlavním vchodem hranolový nástavec prolomený čtyřmi půlkruhově zakončenými okny. Zdi členěny pilastry s volutovými hlavicemi, okna půlkruhově zakončena. Presbytář byla zakončen pravoúhle. Loď plochostropá. Průčelí patrové o jedné okenní ose , v patře s oválným oknem. Štít trojúhelníkový s oválným oknem. - Romanov býval od středověku letním sídlem pánů a vrchnosti Mšena. Stávala zde malá kaple zasvěcená sv. Romanovi a při ní rozsáhlé pohřebiště pro okolní obce a také zámek, který byl vystavěn v 15. století. Roku 1724 dal hrabě Jan Hynek Věžník (tehdejší vlastník mšenského panství) zámek zbořit a materiál z něj převézt na stavbu zámku v Lobči. Roku 1766 byl Romanov i s polnostmi vykoupen městem Mšenem a v témže roce byla obnovena a zvětšena i zchátralá kaple. Ta byla nově zasvěcena sv. Maří Magdaléně. Roku 1768 byla vystavěna ze Mšena až ke kapli křížová cesta o 14 zastaveních (kapličkách), do nichž byly umístěny obrazy křížové cesty, jež přinesl v předchozím roce ze své pouti do Říma mšenský měšťan Jan Bíza z č.p. 153. Právě on a farář P. Jiří Josef Hanitz se zasloužili o to, že byl tento nápad dne 21.10.1768 schválen P. Luciem Hornisem, představeným votického konventu a českým řádovým provincionálem. Ale nebýt závazku obce v čele s purkmistrem Janem Krásným ze dne 20.11.1767, v němž se Mšeno zavázalo řádnou péčí o křížovou cestu, tak by ze všeho sešlo. Posvěcení nové křížové cesty vykonal P. Anthian Czebitsch, leč v roce 1798 došlo k jejímu zrušení. Již předtím dopadla stejně sama kaple, když roku 1787 byla podle rozhodnutí císaře Josefa II. zavřena, zařízení bylo odsud odneseno a zvonek z věže byl též odstraněn. Vše bylo nasměrováno do kostela Povýšení sv. Kříže v Lobči. Řadu let poté se v kapli nic nedělo. Pouze v roce 1814 v ní vykonal několik mší svatých mšenský kaplan P. A. Hosa. Jeho nástupce P. Václav Krolmus, jenž přišel do Mšena roku 1819, byl nakloněn znovuzřízení kaple, takže se pustil do několika sbírek a z jejich výnosu nechal objekt opravit a zasloužil se o to, že tamní pouť v den sv. Máří Magdalény byla stále více navštěvována. Protože však byla kaple stále oficiálně zrušena a nerespektování tohoto nařízení bylo solí v očích různých institucí, bylo v roce 1822 rozhodnuto o uzavření a uzamčení kaple. Od té doby následovala řada žádostí o to, aby došlo k obnově kaple. Výsledkem nakonec bylo, že dne 22.5.1827 se kaple dostala do veřejné dražby, v níž ji zakoupil purkmistr Václav Píšek, a to za 80 zlatých a 15 krejcarů. Původně si ji chtěl ponechat, ale nakonec ji za 90 zlatých přenechal obci Mšeno a dne 20.10.1834 byla kaple zapsána jako obecní vlastnictví v městské gruntovní knize. Dne 2.9.1833 darovala Anna Vaňková z č.p. 21 4 korce polí ke kapli sv. Máří Magdalény, aby se z jejich výnosů opětovně zařídila a mohly se v ní odbývat služby Boží. Když tak měla kaple svoji vlastní fundaci, požádali roku 1846 Mšenští, zda by jim nebylo povoleno opětovně kapli otevřít, ale o rok později byli úřady opětovně odmítnuti. Další žádost se objevila v roce 1854, a tentokrát již byla korunována úspěchem, neboť ode dne 1.1.1856 se v kapli mohly opět konat bohoslužby. V roce 1859 byla dokončena její velká oprava, jež stála více než 1.800 zlatých (jinde se hovoří o téměř 2.000 zlatých). Netrvalo však dlouho protože dne 26.8.1863 kaple při velkém požáru osady vyhořela a zbyly z ní pouhé holé zdi. V letech 1889 - 1890 byl na místě kaple vybudován pseudorenesanční jednolodní kostelík s poněkud odlišnou orientací než původní kaple, opět zasvěcený sv. Maří Magdaléně. Jeho stavbu zorganizovalo mšenské měšťanské kuratorium ze svého vlastního jmění a k vysvěcení kaple došlo o rok později. Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 přestala být kaple udržována a postupně chátrala, vnitřní zařízení se stalo obětí zlodějů a vandalů. Devastaci nezastavilo ani prohlášení kaple kulturní památkou v roce 1966. Stav kaple v roce 1969 popsali památkáři následovně: "Silně poškozeno. Strop zřícený, památkové movité zařízení zničeno. Okna vytlučena" V 80. letech 20. století se kaple v důsledku absence údržby dostala do havarijního stavu; byla bez střechy a krovu, prázdná, v interiéru stálo rezavé trubkové lešení. Ministerstvo kultury ČSR dne 4.9.1986 památkovou ochranu kaple zrušilo. Jako důvod památkáři uvedli: "V důsledku nedostatku finančních prostředků a realizačních kapacit zůstal kostel po dlouhou řadu let bez údržby a je v takřka havarijním stavu (chybí krytina, krov, omítky, okna apod.). Jeho oprava by byla značně finančně náročná a objekt nelze vhodně využít. Kostel převzali od MNV Mšeno do užívání s. Jiří Madar, Praha 4 - Háje a Ing. J. Matouš, Praha 5 - Zličín. Proti demolici objektu není námitek." - Přes toto stanovisko památkářů k demolici kaple naštěstí nedošlo a stavba byla počátkem 90. let 20. století upravena nepříliš citlivě k bydlení. - Původní kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Kaple stojí na dvojici pozemků; oba patří římskokatolické církvi.
Zdroj: turistika.cz; pamatkovykatalog.cz
Komentáře