* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
7.282

Krabonoš

Jiná jména: Zuggers
Obec: Nová Ves nad Lužnicí
Kód obce: 562360
Okres: Jindřichův Hradec
Kraj: Jihočeský
Kat. území: Krabonoš
Kód kat. území: 705730
Sídelní útvar: Krabonoš
Osada: Nová Ves nad Lužnicí
Kód osady: 105759
Pověřený
obecní úřad:
České Velenice
Obec
s rozšířenou
působností:
Třeboň
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Okres (po 1854): (RAKOUSKO:Dolní Rakousy)
Soudní
okres (1938):
Třeboň
Politický
okres (1938):
Třeboň
Soudní
okres (do 1949):
Třeboň
Politický
okres (do 1949):
Třeboň
Okres (po 1949): Třeboň
Okres (po 1960): Jindřichův Hradec
Kat. území
stab. katastru:
(Krabonoš)
Rok mapování
stab. katastru:
0
Typ lokality: ves torzální
Administrativní
typ lokality:
býv. obec i osada
Název CZ GIS dílu: Krabonoš
Kód CZ GIS dílu: 7282
Malé změny hranic: do 1920 Rakousko
X [JTSK]: -723965
Y [JTSK]: -1189276
359

kostel sv. Jana Křtitele

Načítání...
Načítání mapy...

Poškozený zděný kostel (známka 340)

Typ stavby: kostel
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: církevní
Parcela: pozemková č. 60 (705730)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: hraniční pásmo
Postaveno: asi ve 13. století

WGS84 souřadnice objektu: 48.806708892°N, 14.9470590115°E

Poloha: ve vsi

Informace: Střecha lodi je vyspravena. Věž a větší část lodi mají novou fasádu, pravá strana lodi má omítku zčásti poškozenou. Věž má opravené žaluzie, okna v lodi a presbytáři jsou provizorně zakryta igelity, jedno okno v presbytáři má novou vitráž. Má nové dveře všechny dveře. Uvnitř byla v roce 2015 opravena podlaha a zřízen provizorní oltář. Nově je vyřezána část náletových dřevin v okolí kostela. - Kostel byl založen patrně již ve 13. století a roku 1419 je uváděn jako farní. Jeho stáří dokládá i dodnes zachovaný transfer středověké omítky s fragmentem malby sv. Jana Křtitele. Kostel přestál požáry v letech 1860 a 1876. Kostelní zvon odlil v roce 1894 zvonař Petr Hilzer z Vídeňského Nového Města. - Po komunistickém puči v únoru 1948 došlo k postupnému zpřísňování režimu v oblastech přiléhajících k hranicím s Bavorskem a Rakouskem. Výnosem Ministerstva vnitra ČSR ze dne 23.2.1950 bylo podél hranic s Bavorskem a Rakouskem zřízeno s platností od 1.4.1950 hraniční pásmo široké cca 2 - 6 km měřeno kolmo od státní hranice, do něhož byl povolen vstup i trvalý či přechodný pobyt v něm jen na základě speciálního povolení, které vydával příslušník Pohraniční stráže přidělený ke každému příhraničnímu okresnímu národnímu výboru. Nicméně obec Krabonoš byla v průběhu roku 1950 společně s blízkou osadou Rybné z větší části nuceně vysídlena, aniž k tomu existoval nějaký zákonný podklad a ještě v témže roce začala být zejména její východní část přiléhající k hranicím s Rakouskem postupně demolována. Až dne 28.4.1951 vydalo Ministerstvo národní bezpečnosti ČSR směrnici, která s účinností od 1.6.1951 zřídila podél hranic s Bavorskem a Rakouskem tzv. zakázané pásmo (bezprostředně přiléhající k hranicím, o šířce až 2 km) a tzv. hraniční pásmo (směrem od zakázaného pásma hlouběji do vnitrozemí o šířce 2 - 6 km, výjimečně až 12 km měřeno kolmo od státní hranice). Podle této směrnice nesměl v zakázaném pásmu nikdo bydlet a s výjimkou příslušníků Pohraniční stráže do něj ani vstupovat, v hraničním pásmu mohly bydlet a vstupovat do něj jen osoby se speciálním povolením. Rozsah zakázaného a hraničního pásma byl dán výčtem obcí, osad, samot i některých přírodních útvarů (hor, jezer apod.), které do zakázaného nebo hraničního pásma spadaly; tento tajný seznam rozeslalo Ministerstvo vnitra ČSR jednotlivým krajským a okresním národním výborům poprvé dne 15.11.1951, později byl několikrát aktualizován. Podle tohoto seznamu se ves Krabonoš stala součástí zakázaného pásma; obec Krabonoš a blízké Rybné do něj byly začleněny již v polozbořeném stavu, kdy byly z většiny domů odstraněny krovy a střechy a také výplně otvorů, z domů zůstávaly pouze zděné části. Demolice zděných částí domů proběhly částečně již v roce 1951. I když byla ves prakticky vysídlena, farnost v Krabonoši ještě v roce 1951 připravila plán potřeb pro kostel (nákup svící apod.) na rok 1952. Kostel však brzy zabrala zdejší jednotka Pohraniční stráže, která si z lodi kostela udělala tělocvičnu a z věže kostela si udělala pozorovatelnu. Podivné bylo, že navzdory platnosti směrnice, podle níž nesměl nikdo v zakázaném pásmu pobývat, ještě několik měsíců tam žili někteří obyvatelé. Teprve dne 12.11.1951 vydalo Ministerstvo vnitra ČSR tajnou směrnici, podle níž měly být nejpozději do 1.5.1952 vystěhovány všechny obce v zakázaném pásmu a z obcí v pohraničním pásmu a v tzv. uzavřeném území Horní Slavkov (tam kvůli těžbě uranu) měly být vystěhovány všechny "státně nespolehlivé osoby". O několik měsíců později, dne 2.4.1952 rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ, aby v zájmu snazší ostrahy státních hranic s Bavorskem a Rakouskem byly zbořeny všechny stavby v zakázaném pásmu bez ohledu na jejich vlastníka; výjimku dostaly jen ty objekty, které si pro své potřeby vyžádala Pohraniční stráž nebo armáda. Tajná směrnice, kterou k usnesení předsednictva ÚV KSČ vydalo dne 16.8.1952 Ministerstvo vnitra ČR, nepočítala s žádnou výjimkou pro památkově hodnotné stavby; i ty musely být zbořeny, pokud si je pro své další využití nevyžádaly Pohraniční stráž nebo armáda. Ve směrnici se pouze uvádí, že místně příslušné okresní národní výbory na své náklady zajistí přestěhování vybavení kostelů a dalších historických památek před jejich demolicí; ve dnech 13. - 14.7.1954 odborná firma demontovala a odvezla varhany z krabonošského kostela. Směrnice Ministerstva vnitra ČSR počítala s dokončením všech demolic v zakázaném pásmu do konce roku 1953, což se však zdaleka nepodařilo dodržet; demoliční akce v zakázaném pásmu byla sice v roce 1953 zahájena, ale postupovala zpočátku jen velmi zvolna, protože bylo potřeba nejprve vyřešit majetkoprávní vztahy. Budovy, které se podařilo k demolici připravit, byly nejprve předávány zdarma podnikům socialistického sektoru, které na svůj náklad provedly demolici a získaný stavební materiál si ponechaly pro své potřeby. Později byly jednotlivé tzv. bouračky přidělovány i prověřeným soukromým osobám, které si za stanovený obnos bouračku zakoupily, vlastní prací zbouraly a ponechaly si získaný materiál. Tam, kde nebyl zájem, byly budovy bourány na náklady státu, a to buď soukromými osobami (tzv. brigádníky) nebo socialistickými podniky (hlavně n.p. Zemstav Praha). Část nemovitostí zbořila vlastními silami Pohraniční stráž, která tak získala v té době nedostatkový stavební materiál. - V zakázaném pásmu tehdejšího okresu Třeboň proběhla hlavní demoliční vlna až v roce 1955. Protože však kostel v Krabonoši "účelně využívala" Pohraniční stráž, byl z této vlny demolic vyňat. V květnu 1959 začala v příhraničních oblastech s Rakouskem další demoliční akce, v jejímž rámci jednotky Ministerstva vnitra ČSR bouraly opuštěné nemovitosti v pohraničním pásmu a také zbývající nemovitosti v zakázaném pásmu. Mezi nemovitosti určené k demolici byl zařazen i kostel v Krabonoši a to poté, co se zdejší posádka Pohraniční stráže vyjádřila, že už objekt kostela pro své potřeby nepožaduje. Demoliční komise při Okresním národním výboru (ONV) v Třeboni proto zaslala dotaz na Ministerstvo školství a kultury ČSR, zda je možno kostel zbourat a zároveň požádala středisko památkové péče v Českých Budějovicích o zhodnocení historického významu kostela. Památkáři z Českých Budějovic kostelu moc nepomohli - ve své zprávě ze dne 26.5.1959 konstatovali, že kostel v Krabonoši jistou historickou hodnotu má, ale že rozhodně není tak historicky významný jako třeba kostel v Rychnůvku na Českokrumlovsku, o jehož demolici se v té době jednalo také. Tuto zprávu pak demoliční komise při ONV v Třeboni poslala na Ministerstvo školství a kultury ČSR a čekala na vyjádření. Vybrané nemovitosti na Třeboňsku byly jednotkami Ministerstva vnitra ČSR zdemolovány během května - června 1959, z Ministerstva školství a kultury ČSR ale žádné vyjádření ohledně kostela nepřišlo. Demoliční akce v okrese tak byla oficiálně ukončena a kostel v Krabonoši zůstal stát. Paradoxně kostel v Rychnůvku, který památkáři z Českých Budějovic označili ve své zprávě za cennější než kostel v Krabonoši, byl jednotkami Ministerstva vnitra ČSR v rámci této akce odstřelen, protože v jeho případě Ministerstvo školství a kultury ČSR souhlasné vyjádření s demolicí zaslalo. Touto shodou náhod kostel v Krabonoši přežil obě hlavní demoliční vlny a ve zbědovaném stavu se dožil revoluce v roce 1989. Teprve poté byl znovu zpřístupněn a vrácen k užívání římskokatolické církvi. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; od února 2016 se v kostele obnovily pravidelné bohoslužby, které ale v únoru 2017 zrušil nový duchovní správce v Českých Velenicích, odkud je Krabonoš spravován. Nově se v kostele slouží jednou za rok poutní mše. Současný duchovní správce usiluje o rekonstrukci kostela a zatím se mu to daří, o kostel jeví zájem hlavně rakouská strana, jak rodáci, tak biskupství St. Pölten. Už je zpracován statický posudek od Ing. Kačera, stejně tak i návrh restaurátorského průzkumu maleb v presbytáři, který vypracoval restaurátor Ph.D. Vojtěchovský. - V roce 2025 půjde na opravu kostela 12.631.000,- Kč z Integrovaného regionálního operačního programu. Oprava by měla být hotová do prosince 2027.

Zdroj: Jiří Beníšek

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

  • admin napsal 13.3.2018 7:32

    Informace doplněny, děkuji.

  • Krabonoš napsal 26.2.2018 17:21

    Kostel bude ještě změřen a pak se začne s plánem na rekonstrukci kostela.

  • Krabonoš napsal 26.2.2018 17:20

    Nynější duchovní správce usiluje o rekonstrukci kostela a zatím se mu to daří, o kostel jeví zájem hlavně rakouská strana jak rodáci tak biskupství St. Pölten. Nyní je k dispozici vypracovaný statický posudek od Ing. Kačera, stejně tak i návrh restaurátorského průzkumu maleb v presbytáři, který vypracoval restaurátor Ph.D. Vojtěchovský. Na začátku ledna 2018 byla podána žádost o dotace na restaurátorskou záchranu fresky svatého Jana Křtitele v kněžišti kostela. Pokud vše dobře dopadne, tak se restaurátorského zásahu ujme profesor Vojtěchovský se svými studenty. Nyní je kostelík již snad zachráněn a dáli Pán Bůh stane se z krabonošského kostelíka opět důstojný a krásný chrám páně.

  • admin napsal 10.2.2017 7:05

    Informace doplněny, děkuji.

  • Krabonoš napsal 8.2.2017 20:06

    Hlavní vchod má nové dveře + mříž.

  • Krabonoš napsal 8.2.2017 20:04

    Farnost spravována z Českých Velenic.

  • Krabonoš napsal 8.2.2017 20:01

    viz. foto 65

  • Krabonoš napsal 8.2.2017 20:01

    Na okna v lodi a presbytáři dána jako provizorní okna, rám+ průhledná folie.

  • Krabonoš napsal 8.2.2017 19:58

    Od února 2017 má Krabonoš nového duchovního správce který v Krabonoši zrušil Bohoslužby. Nyní se bude sloužit jednou za rok pouť.

  • admin napsal 18.3.2016 6:55

    Informace doplněny, děkuji.

  • Krabonoš napsal 17.3.2016 7:36

    Byly opraveny věžní žaluzie tam kde chyběly.

  • Krabonoš napsal 17.3.2016 7:29

    Do kostela se od minulého roku dvakrát vloupali, proto se zadní vchod a vchod do sakristie provizorně vyskládal cihlami.

  • Krabonoš napsal 17.3.2016 7:23

    V kostele se od února slouží každou třetí středu v měsíci mše.

  • admin napsal 7.9.2015 6:10

    Děkuji za dobré zprávy, doplnil jsem.

  • Krabonoš napsal 6.9.2015 16:39

    Nově budou dány do kostela provizorní okna ( rám + průhledná fólie), fotky provizorní okna vyfotím.

  • Krabonoš napsal 6.9.2015 16:28

    Kolem kostela vyřezány náletové dřeviny kostel se udržuje.

Přidat komentář

: