| Jiná jména: | Seify, Heřmanovy Seify, Mýdlo, Heřmanovy Sejfy, Hermannseifen |
|---|---|
| Obec: | Rudník |
| Kód obce | 579645 |
| Okres: | Trutnov |
| Kraj: | Královéhradecký |
| Kat. území: | Rudník |
| Kód kat. území: | 743429 |
| Sídelní útvar: | Rudník |
| Osada | Rudník |
| Kód osady | 143421 |
| Pověřený obecní úřad |
Hostinné |
| Obec s rozšířenou působností |
Vrchlabí |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Rudník |
| Kraj (po 1849): | Bydžovský |
| Okres (po 1854): | Hostinné |
| Soudní okres (1938): |
Hostinné |
| Politický okres (1938): |
Vrchlabí |
| Soudní okres (do 1949): |
Hostinné |
| Politický okres (do 1949): |
Vrchlabí |
| Okres (po 1949): | Vrchlabí |
| Okres (po 1960): | Trutnov |
| Kat. území stab. katastru: |
Rudník |
| Rok mapování stab. katastru: |
1841 |
| Typ lokality: | ves |
| Administrativní typ lokality: |
obec i osada |
| Název CZ GIS dílu: | Rudník |
| Kód CZ GIS dílu: | 13945 |
| X [JTSK]: | -642956 |
| Y [JTSK]: | -998922 |
Polozřícený zděný kostel (známka 445)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | evangelická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | stavební č. 63 (743429) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 1785 - 1786 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.606079°N, 15.735534°E
Poloha: v S části vsi
Charakteristika: s věží
Informace: V rekonstrukci; v interiéru kostela je dozděna většina vypadaného zdiva, zejména při zemi na levé stěně, kde byla velká kaverna. Levá stěna je zevnitř podepřena dřevěnými břevny. Věž je bez střechy a krovů, má propadlou klenbu nad vstupem. Loď má propadlou střechu, krovy i strop, jen přístavek vzadu má poškozenou střechu (je zakryta plachtou). Obvodové zdivo je zachováno většinou do původní výše. Omítka je silně poškozená. Bez oken a dveří. Trosky z interiéru jsou vcelku vyklizeny. Odstraněny jsou i trosky a křoviny v okolí kostela na hřbitově. - Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se asi 400 obyvatel vsi přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství. Do roku 1783 do obce docházeli a střídali se zde němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Kázal ve staveních osadníků nebo pod širým nebem, nejčastěji se bohoslužebná kázání odehrávala ve stodole sedláka Johanna Sonnabenda. V spartánských podmínkách vydržel pouze rok a po něm přišli další pastoři z Uher. V roce 1785 se v obci začal stavět evangelický kostel a fara, dokončeny byly ze sbírek věřících a za podpory evangelíků z pruského Slezska v roce 1786. V té době zde už bylo 800 evangelíků. Hřbitov byl kolem kostela založen v roce 1810. Roku 1834 byla při kostele zřízena evangelická škola. V té době byla jedinou školou tohoto typu a připravovala děti z celého regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, tehdy převážně na Slovensku. První učitel - Jan Kadavý z Jestřebí - se stal spolupracovníkem Jána Kollára a později Ludovíta Štúra. Učil na střední škole v Turčianském Svätém Martině, vytvořil první slovenský slabikář a čítanku. Roku 1862 byla ke kostelu přistavěna do té doby zakázaná věž a roku 1867 do ní zavěšeny tři zvony přivezené z Bochumi - Paulus, Petrus a Hus (zrekvírovány byly za první světové války). V roce 1886 byly provedeny některé stavební úpravy a zároveň vyměněna i malá obdélníková kostelní okna za vysoká oblouková. Za působení faráře Wenzela Stillera (1893 - 1909) byl postaven nový oltář s obrazem “Vzkříšení“, přestavěna kazatelna a roce 1904 byly v kostele instalovány nové secesní varhany. V roce 1942 bylo v kostele zavedeno nové osvětlení. Evangelická obec fungovala do poloviny dvacátého století, po druhé světové válce zde do roku 1948 působil pastor z Černého Dolu; v roce 1948 se v kostele konala poslední bohoslužba. Varhany z kostela byly po 2. světové válce odvezeny do Husova sboru v Dobrušce. Na počátku 60. let 20. století byl kostel již zdevastovaný, stejně jako zarostlý hřbitov kolem (poslední pohřeb se zde konal v roce 1957). V roce 1991 byla budova kostela v natolik havarijním stavu, že musel být snesen krov věže. - Pozemek s kostelem patří obci Rudník; obec ve spolupráci s místním spolkem "RuRu - spolek pro rudnické ruiny" připravuje statické zajištění kostela, zbudování betonového věnce na koruně zdiva věže a lodi a opravu kleneb nad okenními otvory. Na žádost vedení obce schválilo dne 9.9.2024 zastupitelstvo Královéhradeckého kraje dotaci 3.000.000,- Kč na statické zajištění kostela s tím, že částkou 2.000.000,- Kč se na opravě bude podílet obec Rudník. Statické zajištění kostela má začít v roce 2025 a trvat do 30.6.2026. Obec Rudník získala dalších 688.000,- Kč z Programu rozvoje venkova (přes Místní akční skupinu Krkonoše) na obnovu přístupové cesty od silnice zakončené pod kostelem schodištěm (to bylo během komunistického režimu rozkradeno místními obyvateli). - Členové spolku "RuRu - spolek pro rudnické ruiny", který vznikl v roce 2024, odstranili v uplynulých letech trosky z interiéru kostela a vyčistili od křovin okolní hřbitov. Spolek plánuje ve spolupráci s obcí do konce roku 2026 obnovit zastřešení a fasádu věže. Členové spolku by rádi kostel v budoucnu využili jako centrum pro spolkový život. Vedení obce by rádo do budoucna kostel znovu zastřešilo a kostelní věž využilo jako rozhlednu, bude ale záležet na finančních možnostech.
Zdroj: www.hrady.cz; Krkonoše č. 8/2025
Komentáře