| Jiná jména: | Seify/ |
|---|---|
| Obec: | Rudník |
| Kód obce: | 579645 |
| Okres: | Trutnov |
| Kraj: | Královéhradecký |
| Kat. území: | Rudník |
| Kód kat. území: | 743429 |
| Sídelní útvar: | Rudník |
| Osada: | Rudník |
| Kód osady: | 143421 |
| Pověřený obecní úřad: |
Hostinné |
| Obec s rozšířenou působností: |
Vrchlabí |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Rudník |
| Kraj (po 1849): | Bydžovský |
| Okres (po 1854): | Hostinné |
| Soudní okres (1938): |
Hostinné |
| Politický okres (1938): |
Vrchlabí |
| Soudní okres (do 1949): |
Hostinné |
| Politický okres (do 1949): |
Vrchlabí |
| Okres (po 1949): | Vrchlabí |
| Okres (po 1960): | Trutnov |
| Kat. území stab. katastru: |
Rudník |
| Rok mapování stab. katastru: |
1841 |
| Typ lokality: | ves |
| Administrativní typ lokality: |
obec i osada |
| Název CZ GIS dílu: | Rudník |
| Kód CZ GIS dílu: | 13945 |
| X [JTSK]: | -642956 |
| Y [JTSK]: | -998922 |
Polozřícený zděný kostel (známka 445)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | evangelická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | stavební č. 63 (743429) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 1785 - 1786 |
WGS84 souřadnice objektu: 50.606079°N, 15.735534°E
Poloha: v S části vsi
Charakteristika: s věží
Informace: V rekonstrukci; v interiéru kostela je dozděna většina vypadaného zdiva, zejména při zemi na levé stěně, kde byla velká kaverna. Levá stěna je zevnitř podepřena dřevěnými břevny. Kolem levé stěny je nově postaveno lešení. Věž je bez střechy a krovů, má propadlou klenbu nad vstupem. Loď má propadlou střechu, krovy i strop, jen přístavek vzadu má poškozenou střechu (je zakryta plachtou). Obvodové zdivo je zachováno většinou do původní výše. Omítka je silně poškozená. Bez oken a dveří. Trosky z interiéru jsou vcelku vyklizeny. Kolem levé strany kostela se dokončuje odvodnění. Odstraněny jsou trosky a křoviny v okolí kostela na hřbitově. - Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se asi 400 obyvatel vsi přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství. Do roku 1783 do obce docházeli a střídali se zde němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Kázal ve staveních osadníků nebo pod širým nebem, nejčastěji se bohoslužebná kázání odehrávala ve stodole sedláka Johanna Sonnabenda. V spartánských podmínkách vydržel pouze rok a po něm přišli další pastoři z Uher. V roce 1785 se v obci začal stavět evangelický kostel a fara, dokončeny byly ze sbírek věřících a za podpory evangelíků z pruského Slezska v roce 1786. V té době zde už bylo 800 evangelíků. Hřbitov byl kolem kostela založen v roce 1810. Roku 1834 byla při kostele zřízena evangelická škola. V té době byla jedinou školou tohoto typu a připravovala děti z celého regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, tehdy převážně na Slovensku. První učitel - Jan Kadavý z Jestřebí - se stal spolupracovníkem Jána Kollára a později Ludovíta Štúra. Učil na střední škole v Turčianském Svätém Martině, vytvořil první slovenský slabikář a čítanku. Roku 1862 byla ke kostelu přistavěna do té doby zakázaná věž a roku 1867 do ní zavěšeny tři zvony přivezené z Bochumi - Paulus, Petrus a Hus (zrekvírovány byly za první světové války). V roce 1886 byly provedeny některé stavební úpravy a zároveň vyměněna i malá obdélníková kostelní okna za vysoká oblouková. Za působení faráře Wenzela Stillera (1893 - 1909) byl postaven nový oltář s obrazem “Vzkříšení“, přestavěna kazatelna a roce 1904 byly v kostele instalovány nové secesní varhany. V roce 1942 bylo v kostele zavedeno nové osvětlení. Evangelická obec fungovala do poloviny dvacátého století, po druhé světové válce zde do roku 1948 působil pastor z Černého Dolu; v roce 1948 se v kostele konala poslední bohoslužba. Varhany z kostela byly po 2. světové válce odvezeny do Husova sboru v Dobrušce. Na počátku 60. let 20. století byl kostel již zdevastovaný, stejně jako zarostlý hřbitov kolem (poslední pohřeb se zde konal v roce 1957). V roce 1991 byla budova kostela v natolik havarijním stavu, že musel být snesen krov věže. - Pozemek s kostelem patří obci Rudník; obec ve spolupráci s místním spolkem "RuRu - spolek pro rudnické ruiny" připravuje statické zajištění zdiva kostela, zbudování betonového věnce na koruně zdiva lodi a věže, obnovu zastřešení věže a opravu kleneb nad okenními otvory. Na žádost vedení obce schválilo dne 9.9.2024 zastupitelstvo Královéhradeckého kraje dotaci 3.000.000,- Kč na statické zajištění kostela s tím, že částkou 2.000.000,- Kč se na opravě bude podílet obec Rudník. Statické zajištění kostela má proběhnout v roce 2026. Obec Rudník získala dalších 688.000,- Kč z Programu rozvoje venkova (přes Místní akční skupinu Krkonoše) na obnovu přístupové cesty od silnice zakončené pod kostelem schodištěm (to bylo během komunistického režimu rozkradeno místními obyvateli). Dalších 832.000,- Kč z Česko-německého fondu budoucnosti, Nadačního fondu rodiny Malých a z veřejné sbírky má jít na opravu a zastřešení věže kostela. - Členové spolku "RuRu - spolek pro rudnické ruiny", který vznikl v roce 2024, odstranili v uplynulých letech trosky z interiéru kostela a vyčistili od křovin okolní hřbitov. Spolek plánuje ve spolupráci s obcí do konce roku 2026 obnovit zastřešení a fasádu věže. Členové spolku by rádi kostel v budoucnu využili jako centrum pro spolkový život. Vedení obce by rádo do budoucna kostel znovu zastřešilo a kostelní věž využilo jako rozhlednu, bude ale záležet na finančních možnostech.
Zdroj: www.hrady.cz; Krkonoše č. 8/2025
Komentáře