| Jiná jména: | Křenová, Krönau |
|---|---|
| Obec: | Křenov |
| Kód obce: | 578274 |
| Okres: | Svitavy |
| Kraj: | Pardubice |
| Kat. území: | Křenov |
| Kód kat. území: | 675873 |
| Sídelní útvar: | Křenov |
| Osada: | Křenov |
| Kód osady: | 75876 |
| Pověřený obecní úřad: |
Moravská Třebová |
| Obec s rozšířenou působností: |
Moravská Třebová |
| Historická země: | Morava |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Moravská Třebová |
| Kraj (po 1849): | Olomoucký |
| Okres (po 1854): | Moravská Třebová |
| Soudní okres (1938): |
Moravská Třebová |
| Politický okres (1938): |
Moravská Třebová |
| Soudní okres (do 1949): |
Moravská Třebová |
| Politický okres (do 1949): |
Moravská Třebová |
| Okres (po 1949): | Moravská Třebová |
| Okres (po 1960): | Svitavy |
| Kat. území stab. katastru: |
Křenov |
| Rok mapování stab. katastru: |
1835 |
| Typ lokality: | býv. městys |
| Administrativní typ lokality: |
obec i osada |
| Název CZ GIS dílu: | Křenov |
| Kód CZ GIS dílu: | 7555 |
| X [JTSK]: | -590878 |
| Y [JTSK]: | -1107318 |
Opravená zděná velká kaple (známka 100)
| Typ stavby: | hřbitovní kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | obecní |
| Parcela: | stavební č. 37 (675873) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Postaveno: | 1707 - 1713 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.68101°N, 16.62471°E
Poloha: na hřbitově, Z od kostela
Charakteristika: centrální, se sanktusníkem
Informace: Má novou střechu, sanktusník měděnou. Opraven i interiér. - V září roku 1706 povolilo olomoucké biskupství faráři a mecenáši Johannu Benediktu Schindlerovi postavit na okraji městečka Křenova u hřbitova kapli španělského sedláka sv. Isidora. Tento světec nebyl jako patron vybrán náhodně. Místní obyvatelé se zde měli modlit za dobrou úrodu a dobré počasí, ale také za vysvobození duší z očistce. Základní kámen kaple, zabudovaný na zadní straně oltáře, nese dodnes patrné datum 1707. V tomto roce proběhla výstavba a brzy (nejspíše už do roku 1713) byl hotov i bohatě dekorovaný interiér se štukovými sochami „zemědělských“ světců, Adama a Evy a andílky s hudebními nástroji sedícími na římse. Vrcholem výzdoby je nástěnná malba na klenbě představující Devět kůrů andělských. Malba, jež je propojena s bohatou štukovou výzdobou, zobrazuje osm andělských postav (kůrů), přičemž v centrálním výjevu, odděleném štukovým rámem, je namalována Panna Maria podpíraná anděly, tedy kůrem devátým. Postava zemědělského patrona sv. Isidora je umístěna v nice nad oltářem a na opačné straně kaple, na kruchtě, visí tři obrazy s legendou jeho života a zázraky, které vykonal. Všechny prvky výzdoby tvoří velmi kompaktní celek, tzv. „Gesamtkünstwerk“, který je ve své podobě z 1. čtvrtiny 18. století zachován v poměrně autentické podobě. Přímluva sv. Isidora v této kapli měla mimo jiné pomoci také k uzdravení nevidomé ženy z Čech, čtyřletého chlapce nebo místní děvečky, která už ležela na smrtelné posteli, ale po usilovných modlitbách se jí vrátilo zdraví. - Kaple jakožto hřbitovní byla důležitou součástí života obyvatel městečka ještě v 1. polovině 20. století. Při restaurátorském průzkumu se našly stopy různých menších průběžných oprav. Bohužel ve 2. polovině 20. století byla kaple většinou uzavřená, nevyužívaná, a chátrala až do doby komplexní obnovy zahájené v roce 2004. - Po dlouhodobém chátrání byla v roce 2004 zahájena celková rekonstrukce objektu. Nejprve proběhlo provizorní zabezpečení střechy a interiérové výzdoby. Následovalo zajištění statiky a celková oprava exteriéru budovy (fasády a střechy). V roce 2012 pak začal komplexní průzkum a restaurování nemovité interiérové výzdoby (nástěnné malby a štuky), v roce 2014 navázalo také restaurování mobiliáře (závěsné obrazy, dřevěné plastiky, dřevěné obložení, nábytek apod.). Restaurování nemovitých prvků provedli studenti a pedagogové Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Restaurování mobiliáře provedl soukromý restaurátor, akademický malíř Josef Čoban a jeho spolupracovníci. Všechny zmíněné činnosti financovalo Ministerstvo kultury ČR, obec Křenov a Pardubický kraj. Zásadním faktorem, jenž způsobil rozsáhlá poškození interiérové výzdoby, bylo dlouhodobé zatékání do objektu trvající několik desetiletí. Zasažena byla především západní, částečně i východní část klenby a související partie stěn. Následná vysoká vlhkost působila další problémy jako biologické napadení (plísně, řasy, houby) či aktivitu vodorozpustných solí. Poškození se projevovalo rozpojením omítek a štuků i jejich povrchových vrstev, které vyústilo v nejzasaženějších partiích k úplným ztrátám omítek až na cihlové zdivo. Na výzdobu působily i statické problémy budovy projevující se především prasklinami. Restaurování nástěnných maleb a štuků, které proběhlo ve čtyřech etapách mezi lety 2012 a 2015, zahrnovalo jak restaurování klenby se zobrazením Devíti andělských kůrů, kde se spojují nástěnné malby se štukaturami, tak i stěny s polychromovanými pilastry a pět nik s postavami zemědělských patronů v čele se sv. Isidorem. Restaurována byla i sakristie s klenbou zdobenou nízkým štukovým dekorativním reliéfem s motivy čtyř ročních období. V rámci restaurování byl zvolen spíše rekonstrukční přístup, tedy doplňování chybějících partií děl. K tomuto způsobu práce bylo přistoupeno na základě skutečnosti, že se jedná o poměrně kompaktně zachovaný interiér z počátku 18. století bez výraznějších druhotných vlivů. Rekonstrukce maleb i štuků, i když částečně hypotetická, byla možná díky dochování archívních fotografií mapujících interiér od počátku 20. století až do současnosti. I dochované části dřevěného historického mobiliáře utrpěly poškození kvůli dlouhodobému zatékání. Nejzávažnější bylo zejména napadení plísněmi, dřevokaznými houbami a hmyzem. Vrstvy polychromií i malby na obrazech byly ve značném rozsahu rozvolněné, případně již opadaly, části řezeb chyběly. Na dřevořezbu Boha Otce byly po odstranění nevhodných přemaleb doplněny (na základě průzkumů a archívních fotografií) chybějící paprsky a holubice Ducha Svatého. Následně v roce 2016 pokračovaly restaurátorské práce na ostatních polychromovaných dřevořezbách oltáře (svatostánek s atributy evangelistů a dekorativní štíty), dřevěném obložení menzy a poprsí kruchty, všech obrazech, jejich pevných rámových konstrukcích, cechovních lucernách i lavicích. - Pozemek s kaplí patří obci Křenov; obec v letech 2004 - 2017 zorganizovala opravu kaple s využitím dotací od Ministerstva kultury ČR.
Komentáře