WGS84 souřadnice objektu: 49.9511318908°N, 15.797517757°E

Poloha: v kostele sv. Josefa

Informace: Kapucínský kostel svatého Josefa se začal stavět v létě roku 1662. Téhož roku v květnu byl v Římě generálem řádu Antoniem z Capri odsouhlasen záměr královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka vystavět při kostele Boží hrob spolu se zastaveními upomínajícími na Kristovo utrpení. Součástí kostela byly i nad sebou postavené Loretánská kaple a kaple Božího hrobu. - Kaple Božího hrobu budované v českých zemích v průběhu 17. a 18. století vycházely ve svém architektonickém pojetí z původní kaple božího hrobu v Jeruzalémě. Avšak omezený a specifický prostor v suterénu kostela sv. Josefa udával podobu kaple, jež se značně odlišovala ostatních. Nedisponovala charakteristickou slepou arkádou na fasádě a namísto toho byla zvolena výzdoba formou nástěnné malby odkazující na život Ježíše Krista. Kvůli omezenému prostoru nebyla uplatněna ani střecha s lucernou vynášenou sdruženými sloupy. Závěr vestavby byl uzavřen pravoúhle, nikoli polygonálně, jak bylo typické pro ostatní kaple. Nicméně i tak se vnitřní dispozice kapucínské kaple přidržovala klasického jeruzalémského vzoru. Interiér byl rozdělen na předsíň (tzv. Andělskou kapli) a zadní hrobovou komoru. - Kaple byla vestavěna do západního přístavku, rozměry odpovídaly přístavku s Loretánskou kaplí situovanou nad kaplí Božího hrobu. - Jelikož byla kaple Božího hrobu koncipována jako pravoúhlá vestavba, byl kolem ní ponechán úzký průchod, jenž symbolizoval jeskyni, v níž se nacházel hrob Ježíše Krista. Samotný hrob pak představovala kaple, kam bylo dle evangelií uloženo tělo Krista po jeho Ukřižování. Takto si věřící mohl kapli obejít a prohlédnout si nástěnné malby na vnějších stěnách kaple a přístavku. Prostor přístavku je zaklenut valenou klenbou se dvěma páry protilehlých výsečí. Zděné oblouky se opíraly o boční stěny vestavby kaple. Dodnes je v klenbě patrný otisk vestavby. Rovnými překlady se vestavba opírala o západní zeď přístavku (i zde jsou dodnes patrné otisky). Dle stavebně historického průzkumu se pravděpodobně nad hrobem nacházela terasa, která byla přístupná zalomeným schodištěm v síle zadní zdi kaple. Mezi oblouky jsou doposud umístěna segmentová okna se šikmými a hlubokými bankály. Okna jsou orámována jednoduchou šambránou. Pod každým oknem se nachází štukově orámovaná nika zaklenutá konchou. Západní stěnu prolamuje v ose jedno okno s nikou. Původně se do přístavku pravděpodobně vstupovalo vchodem osazeným v ose západní zdi z úrovně bývalého příkopu, jak naznačují dodnes patrné spáry po stranách niky. Tuto hypotézu by také podporoval zápis v kronice z roku 1718, kdy došlo ke stavebním úpravám kaple Božího hrobu společně se sousedícím prostorem, který v tomto období stále sloužil jako krypta pro pohřbívání kapucínů. Do suterénu kostela se dnes vstupuje po schodišti umístěném v předsíni kostela. To bylo ovšem zřízeno až ve 2. polovině 18. století. V kronice je přesněji uvedeno, že byly ostatky přenášeny skrze dvoje dřevěné dveře. První dveře pravděpodobně představovaly již zmíněný hlavní vchod z bývalého příkopu v západní stěně přístavku. Druhé dveře pak musely být osazeny v protilehlé východní stěně přístavku. Za těmito dveřmi byly posléze uloženy ostatky zesnulých na podlahu, jak bylo zvykem i v ostatních kapucínských hrobkách. Ačkoliv byly ostatky zapečetěny, pronikal do posvátné kaple Božího hrobu zápach. V důsledku těchto okolností dovolil provinciál P. Colomanni v říjnu 1718 rozšířit hrobku, přičemž byl zřízen nový vchod z lodi kostela u oltáře Jana Nepomuckého. Další stavební úpravy krypty a opatření přijatá ke snížení zápachu nejsou v kronice blíže doložena. Nicméně dřevěné dveře ve východní stěně byly nahrazeny otevřeným půlkruhovým portálem a z vnější strany zdi byla z každé strany postavena dvojice korintských sloupů na vysokých soklech. Původní vchod v západní stěně přístavku musel být zazděn a bylo zde osazeno okno s nikou. V návaznosti na tyto úpravy byly ve stejném roce stěny přístavku ozdobeny nástěnnými malbami. Východní stěna přístavku byla po stranách nově zřízeného portálu ozdobena malbami dvou figur, ženské a mužské. Doposud byla nástěnná malba ženské postavy, jež se do dnešních dnů zčásti dochovala, označena za Máří Magdalenu. Na základě provedeného bádání se ovšem nejedná o Máří Magdalenu, nýbrž o Bolestnou Pannu Marii, jak informuje zápis v kronice. Ačkoli je spodní část malby již opadaná, dochovala se fotografie zobrazující celou postavu. Panna Marie původně v dolní části přidržovala pravou rukou emblém, na kterém se nacházel nápis (nečitelný). Obdobný emblém se dochoval při druhé straně portálu, kde se podle kroniky nacházela postava sv. Petra. Na protilehlé západní stěně přístavku byli zpodobněni dva strážci v římské zbroji, jež se dodnes dochovali. Figurální malby doplňovaly rostlinné motivy, které jsou doposud stále patrné na bočních stěnách přístavku. Klenební oblouky pokrývají malby imitující kazetový strop. Ve výsečích jsou poté plastické krápníky, které odkazují na onu jeskyni. Taktéž tři vnější strany kaple Božího hrobu byly v roce 1718 pokryty nástěnnou malbou. Jednalo se o scény z Nového zákona: Nevěřící Tomáš, Poslední večeře a Ježíšovo zatčení. Do samotné kaple se vcházelo úzkým vchodem na východě. Vnitřní dispozice kaple byla rozdělena na dva prostory. Prvně věřící vstoupil do Andělské kaple, která byla půlkruhově zakončena. Skrze tuto kapli poté vstoupil do zadní pravoúhlé místnosti představující Boží hrob. Zde byla za mříží na podlaze umístěna ležící socha Ježíše Krista. Kamenná socha je dnes uložena v suterénu kostela. Dochované fotografie z roku 1958 taktéž dokládají existenci dvou skulptur andělů, které byly zasazeny do některé z nik v přístavku. Pravděpodobně do nik situovaných v zešikmené části východní stěny po straně nástěnné malby Bolestné Panny Marie a sv. Petra, naproti vchodu do kaple. Sochy patrně symbolizovaly anděly, jež se dle evangelií nacházeli u prázdného hrobu Krista poté, co byl vzkříšen. Malíř Josef Ceregetti v 2. polovině 18. století nástěnné malby opravil. V roce 1888 měla být kaple Božího hrobu společně se sochami Křížové cesty údajně obnovena. Dobroslav Líbal se domnívá, že k opravě kaple Božího hrobu nakonec nedošlo z důvodu nedostatku finančních prostředků, které byly nejspíše vyčerpány při obnově skulptur Křížové cesty. Bližší údaje o opravě kaple nejsou známy, dochovaná fotografie však svědčí o tom, že byl vchod do kaple zatarasen oltářem Panny Marie Sedmibolestné a kaple tak byla znepřístupněna. - Na počátku 70. let 20. století poprvé zaznívají návrhy na vybourání prostor Loretánské kaple a kaple Božího těla s odůvodněním, že jsou „…dodatečné, málo architektonicky kvalitní, ale především, že nepříznivě ovlivňují stavbu v místě, které je nedostatečně založeno.“ Dle průzkumů prováděných v 70. letech 20. století byla vestavba zásahem, jenž stavbu kostela spíše poškozoval, působil rušivým dojmem a postrádal kvalitní výtvarnou hodnotu. V roce 1979 byla proto vybourána celá vestavba Loretánské kaple, v roce 1985 pak kaple Božího hrobu. Nástěnné malby na obou kaplích byly nenávratně zničeny. Inženýrsko - geologický průzkum prováděný v roce 1987 prokázal, že při pokládání základních nosných konstrukcí stavby kostela byly odstraněny nevhodné zvětraliny, které by v budoucnu stavbu staticky ohrožovaly, až na úroveň skalního podkladu. Z dnešního pohledu lze proto zbourání těchto dvou historicky a umělecky cenných kaplí vnímat jako naprosto unáhlené a nedomyšlené rozhodnutí. Odráží v něm celkový postoj komunistického režimu k historickému dědictví, zejména pak k památkám s náboženským charakterem. Tento zákrok lze považovat za výrazné ochuzení kulturního dědictví, které formovalo Chrudim jako významné historické město po několik staletí. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Chrudim.

Zdroj: Lucie Peňázová: Klášterní kostel sv. Josefa v Chrudimi

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat