WGS84 souřadnice objektu: 49.9511344795°N, 15.7975043416°E

Poloha: v kostele sv. Josefa

Informace: Kapucínský kostel svatého Josefa se začal stavět v létě roku 1662. Téhož roku v květnu byl v Římě generálem řádu Antoniem z Capri odsouhlasen záměr královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka vystavět při kostele Boží hrob spolu se zastaveními upomínajícími na Kristovo utrpení. Součástí kostela byly i nad sebou postavené Loretánská kaple a kaple Božího hrobu. - Iniciativa k přístavbě loretánské kaple ke kostelu vzešla od městské rady. Pravděpodobně bylo jejich záměrem vybudovat významné poutní místo na území, kde tato kaple scházela. - Loretánská kaple neboli tzv. Svatá chýše byla pravoúhlá vestavba, jež se nacházela v přístavku, který přiléhal na západní straně k lodi kostela. Měla podobu hranolového, profilovanou římsou zakončeného bloku. Zaujímala téměř celý prostor přístavku, pouze na bočních stranách se nacházela úzká chodba. Z této chodby vedly do kaple dva vstupy. První byl umístěn vpředu v levé stěně v obdélném stuhovém ostění. Druhý vstup, v podobném ostění, se nacházel v zadní části vpravo a uzavíraly jej železné plátové dveře. Volný prostor si kaple také zachovala před čelní stranou, obrácenou do lodi kostela. Zadní stranou kaple dosedala ke stěně přístavku. Vstup do přístavku a k samotné kapli byl prolomen obloukem, který do hlavní lodi odkrýval celou čelní stěnu Svaté chýše, jež byla pokryta v celé šíři nástěnnou malbou. U čelní stěny chýše stával oltářík s bohatě řezaným tabernáklem a malovaným antepediem. Na menze byl umístěn obraz znázorňující předání řeholního roucha šlechtici. Obraz lemovala květinová malba. Sochy na oltáři zobrazovaly archanděla Rafaela s Tobiášem a Anděla Strážce s chlapcem. V současnosti se oltář v kostele nenachází, rovněž není známo, kde je dnes umístěn. - Vnitřní prostor kaple byl zaklenut valenou klenbou. Při západní straně se nacházel oltář a nad ním konchou zaklenutá nika. V roce 1719 byly vstupy do kaple opatřeny malbami znázorňujícími sv. Jáchyma, sv. Annu a Boha Otce s Duchem svatým v oblacích. Dle inventáře z roku 1905 se na oltáři nacházela dřevěná socha Panny Marie s Ježíškem doprovázená pěti andílky a nad oltářem byla umístěna dřevěná socha Boha Otce v oblacích. Roku 1778 malíř Josef Ceregetti pokryl tři vnější stěny Svaté chýše nástěnnou malbou s mariánskou tématikou doplněnou o architektonické prvky s rostlinnými motivy. Hlavní část čelní stěny zaujímala Panna Marie (Immaculata) stojící v kontrapostu na zeměkouli obtočené hadem. Postava Panny Marie byla umístěna do iluzivní nebeské brány obklopené vznášejícími se anděly s emblémy loretánské litanie: věž ze slonové kosti, archa úmluvy, hvězda jitřní, zrcadlo spravedlnosti, stolice moudrosti, věž Davidova, loď duchovní, schránka čestná, váza zbožnosti, dům zlatý a růže tajemná. V prostoru nad římsou byl zobrazen Bůh Otec v oblacích. Do polí postranních stěn Santa Casy malíř Ceregetti zasadil scény ze života Panny Marie. Na straně severní byla znázorněna scéna Narození Panny Marie, Uvedení Panny Marie do chrámu a Zasnoubení. Na jižní straně se nacházela scéna Navštívení Panny Marie, Obětování Páně a Přenesení loretánského domku anděly. - Na počátku 70. let 20. století poprvé zaznívají návrhy na vybourání prostor Loretánské kaple a kaple Božího těla s odůvodněním, že jsou „…dodatečné, málo architektonicky kvalitní, ale především, že nepříznivě ovlivňují stavbu v místě, které je nedostatečně založeno.“ Dle průzkumů prováděných v 70. letech 20. století byla vestavba zásahem, jenž stavbu kostela spíše poškozoval, působil rušivým dojmem a postrádal kvalitní výtvarnou hodnotu. V roce 1979 byla proto vybourána celá vestavba Loretánské kaple, v roce 1985 pak kaple Božího hrobu. Nástěnné malby na obou kaplích byly nenávratně zničeny. Inženýrsko - geologický průzkum prováděný v roce 1987 prokázal, že při pokládání základních nosných konstrukcí stavby kostela byly odstraněny nevhodné zvětraliny, které by v budoucnu stavbu staticky ohrožovaly, až na úroveň skalního podkladu. Z dnešního pohledu lze proto zbourání těchto dvou historicky a umělecky cenných kaplí vnímat jako naprosto unáhlené a nedomyšlené rozhodnutí. Odráží v něm celkový postoj komunistického režimu k historickému dědictví, zejména pak k památkám s náboženským charakterem. Tento zákrok lze považovat za výrazné ochuzení kulturního dědictví, které formovalo Chrudim jako významné historické město po několik staletí. - Pozemek, na němž kaple stála, patří městu Chrudim.

Zdroj: Lucie Peňázová: Klášterní kostel sv. Josefa v Chrudimi

Fotogalerie

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat