* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
5.292

Choceň

Jiná jména: Chotzen
Obec: Choceň
Kód obce: 580350
Okres: Ústí nad Orlicí
Kraj: Pardubice
Kat. území: Choceň
Kód kat. území: 651974
Sídelní útvar: Choceň
Osada: Choceň
Kód osady: 411400
Čtvrť obce: Choceň
Kód čtvrtě: 51293
Pověřený
obecní úřad:
Choceň
Obec
s rozšířenou
působností:
Vysoké Mýto
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Choceň
Kraj (po 1849): Chrudimský
Okres (po 1854): Vysoké Mýto
Soudní
okres (1938):
Vysoké Mýto
Politický
okres (1938):
Vysoké Mýto
Soudní
okres (do 1949):
Vysoké Mýto
Politický
okres (do 1949):
Vysoké Mýto
Okres (po 1949): Vysoké Mýto
Okres (po 1960): Ústí nad Orlicí
Kat. území
stab. katastru:
Choceň
Rok mapování
stab. katastru:
1839
Typ lokality: hl. městská čtvrť
Administrativní
typ lokality:
- (urbanistická čtvrť)
Název CZ GIS dílu: Choceň
Kód CZ GIS dílu: 51293
X [JTSK]: -615896
Y [JTSK]: -1068605
22.220

kostel

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklý dřevěný kostel (známka 600)

Typ stavby: kostel
Církev: římskokatolická
Období devastace: 1918 - 1938
Důvod devastace: přenesení na jiné místo
Postaveno: první polovina prosince 1914 (vysvěcen 15.12.1914)
Zbořeno: rozebrán koncem ledna 1920

WGS84 souřadnice objektu:

Poloha: v barákové uprchlické kolonii

Informace: Dne 26.9.2014 začala v těsné blízkosti Chocně výstavba dřevěné barákové kolonie pro ubytování polských a ukrajinských uprchlíků z Haliče a Bukoviny, jejichž domovské oblasti byly na počátku 1. světové války dobyty ruským vojskem. Barákové městečko mělo v jednu chvíli až 22.000 obyvatel, čtyřnásobně více než tehdejší Choceň. V rámci kolonie vznikly i nemocnice, fara, pekárny, stáje, řemeslnické dílny a další objekty. V první polovině prosince 1914 postavil v kolonii tesař V. Švarc z Kostelce nad Orlicí se svými pomocníky během dvou týdnů dřevěný kostel, umístěný mezi ubytovacími baráky č. 1 a 2 a již dříve zde stojící Robitschkovou továrnou. Nový kostel byl pak dne 15.12.1914 slavnostně vysvěcen táborovým katechetou a po proslovu Dr. J. Molinského, zástupce krakovského biskupa, byl oficiálně předán k užívání. Slavnostního aktu se zúčastnila celá choceňská městská rada a také místní římskokatolický administrátor Michálek. - S postupným osvobozováním obsazených oblastí se hlavně v průběhu roku 1917 mohla většina uprchlíků vrátit domů. Po odjezdu zbytku uprchlíků v prvních měsících roku 1918 sloužil tábor až do ledna 1920 pro ubytování ruských válečných zajatců. V dalších letech byly jednotlivé baráky rozebírány na stavební materiál nebo přestavovány pro nouzové bydlení. Budova kostela byla koncem ledna 1920 rozebrána a podle přání polských úřadů byly jeho jednotlivé části odeslány vlakem jako dar československé vlády do Polska, kde měly být (neznámo kde) znovu zkompletovány na místě, kde byl kostel zničen válečnými událostmi. V Chocni z kostela zůstal jen jeho základní kámen, který byl předán do městského muzea. - Kostel sestával ze tří lodí dlouhých 49 m, které byly vzájemně odděleny dvěma řadami dřevěných sloupů. Hlavní loď měla šířku 12 m, obě postranní lodi pak byly široké po 4 m. V ose průčelí lodi stála částečně představěná hranolovitá věž se zvonem a hodinami, jež byla ukončena sedlovou střechou. V dolní části věže byl pravoúhle zakončený vstup do kostela, hned nad ním byl v interiéru umístěn kůr.

Zdroj: orlicky.denik.cz; Vilém Nezbeda: Choceňské "Polsko"

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: