Poloha: na III. hradním nádvoří, vedle Starého proboštství
Charakteristika: se sanktusníkem
Informace: V jádře románská, později barokizovaná stavba. - Základy biskupské, později proboštské kaple sv. Mořice, která je funkčně i stavebně součástí Starého proboštství, jsou dnes patrny pod betonovou deskou nacházející se mezi věží sv. Víta a Starým proboštstvím. - Prostoru, kdysi přístupnému veřejnosti, se říká Malé vykopávky (Velké vykopávky jsou pod plochou III. nádvoří). Součástí Malých vykopávek je i základ transeptu a části západního chóru baziliky sv. Víta, které byly odkryty v roce 1877 a byly mylně považovány za zbytky románské fáze kaple sv. Mořice. - Původně románskou stavbu, která vznikla údajně ještě před rokem 1060, nechal přestavět kolem roku 1490 probošt Svatovítské kapituly Pavel Štěpán Puček poté, kdy v roce 1486 získala Biskupský dům Svatovítská kapitula. Měla poté oltář s obrazem sv. Mořice a v makovici sanktusníku byly později nalezeny ostatky sv. Mořice spolu s listinou z roku 1702, kdy kapli nechal zbarokizovat probošt J. Mayer. - Ostatky sv. Mořice byly do Prahy přeneseny v roce 1159. Do té doby měla kaple patrně jiné zasvěcení. Naopak později, v letech 1842, 1856 a 1869, je kaple na mapách nazývána "st. Florian". B. Lašťovková pokládá tento název za omyl geodetů, nicméně sv. Florian je hlavní rakouský světec, mj. ochránce proti požárům, a tak není vyloučeno, že po ničivých požárech Pražského hradu mohlo být patrocinium kaple změněno. Název sv. Mauricius (česky Mořic) používá nicméně Fr. Eckrt v roce 1883. - Kaple byla zbořena při přestavbě Hradu (v roce 1880), aby nebránila přístupu při stavbě lodi katedrály, nestínila výhledu na katedrálu z III. Nádvoří, a protože byla považována za bezcennou; barokní, tehdy si nevšimli, že jádro je románské (to zjistil J. Frolík dle pozůstatků zdiva). Základy kaple byly po 45 letech odkryty v roce 1925 a posléze zastřešeny plochou betonovou deskou. - Do kaple se vcházelo od západu, přímo z budovy biskupství, jak do přízemí, tak do patra. - Kaple měla rozměry 11 x 5 metrů. - Stála na nejvyšším místě skalního podloží v okolí, což může svádět k úvahám o podobě nejstarších struktur na hradní akropoli. Stála údajně na holé skále, a tak nelze dokázat nic. - Pozemek, na němž kaple stála, patří České republice (Správě pražského hradu).
Komentáře