WGS84 souřadnice objektu: 49.287674144°N, 16.2273484486°E

Poloha: zadní trakt domu Masarykovo náměstí č.p. 5

Informace: Má novou střechu. Slouží jako muzeum. - Někdejší bratrský sbor tvoří zadní trakt domu č.p. 5 na dnešním Masarykově náměstí. Do roku 1440 se v místech tohoto domu jmenují masné krámy. Po tomto roce patřil dům zemanům Klečanským, kterým náležely značné polnosti v katastru Bíteše. Ti na ploše masných krámů vystavěli “velký dům“. Vlastnictví Klečanských je doloženo až do roku 1580. Tehdy zemřel poslední potomek tohoto rodu. Poté tento majetek získala vrchnost v Náměšti a dalo by se říci, že neprávem, neboť právo odúmrti náležející městu bylo zpochybněno. Od tohoto data byl “velký dům“ veden jako majetek Žerotínů. Správa města protestovala proti tomuto vlastnictví a aby Jan st. z Žerotína usmířil měšťany, vydal dva pergameny, ve kterých jsou písemně přiznány jiné nové výsady městu. Nástupce Janův Karel přál církvi českobratrské a jeho zásluhou byl v zadním traktu domu vystavěn kostelík vysvěcený roku 1593. Přední trakt sloužil jako bydliště bratrských kněží až do roku 1628. Po tomto roce prodal Karel starší ze Žerotína celé panství náměšťské včetně města Velké Bíteše Albrechtovi z Valdštejna, který majetek okamžitě prodal Verdenberkům. Konšelé chtěli získat dům do vlastnictví a oživili původní právo odúmrti zvláště proto, že dům po zániku bratrského sboru značně zpustl a nikdo se o něj nestaral. Vrchnost vlastnictví potvrdila už roku 1638, avšak písemná forma se dochovala až z roku 1678. Tehdy Jan Filip z Verdenberka vystavil darovací pergamen na “pustý dům“, který po bratřích, čili pikhartech, zůstal. Město dům opravilo a později v něm zřídilo kasárna pro zimní ubytování vojska. První zmínka o opravách zpustlého domu však pochází již z roku 1674. Požár spodní části náměstí roku 1690 zasáhl i tento dům, takže k roku 1696 se můžeme dočíst, že „... z městských hradeb vyčnívala do výše věž kasárny tč. rozbořená...“. V letech 1743, 1763 a 1772 se objevují další zmínky o zimních kasárnách, až konečně roku 1795 byl dům přeměněn na krámy řeznické, pekařské a byty. Prostory ve dvorním traktu využila správa města ke zřízení palírny kořalky a tu pronajímala. Až do 50. let 20. století sloužil přední trakt v přízemí k obchodním účelům a 1. patro k účelům bytovým. Zadní trakt včetně prostor nádvoří byl využíván k účelům výrobním (palírna) a hospodářským (sklad obilí). V důsledku bombardování Bíteše roku 1945 zápalnými pumami shořela střecha a bylo poškozeno i 1. patro. To bylo po opravě opětovně využíváno k bydlení. Zadní trakt zůstal v dezolátním stavu a teprve od poloviny 50. let minulého století došlo k rekonstrukci bývalého bratrského sboru na městské muzeum, archiv, kulturní zařízení a hudební školu. V průběhu další doby byl dům opravován jen v nejnutnějších případech a ne vždy vhodným způsobem. Tento dům stojí na středověkém půdorysu, jsou dochovány středověké sklepy, opěrné pilíře u zadní fasády se zbytky obvodového zdiva modlitebny, zazděnými okenními špaletami a zbytky krakorců na východní obvodové zdi. V přední části se dochovala původní klenba průjezdu a další klenuté prostory, pocházející patrně z konce 18. století. V rámci Velké Bíteše náleží tento objekt k nejdůležitějším a určujícím, jak svou polohou na hlavním náměstí, tak i dějinami. - Pozemek s domem patří městu Velká Bíteš.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat