Jiná jména: | Velký Ořechov, Velká Ořechová, Velké Ořechové, Großurhau |
---|---|
Část obce: | Ořechov / Syrovice |
Kat. území: | Ořechov / Syrovice |
Kód kat. území: | 712612, 761834 |
Obec: | Ořechov / Syrovice |
Okres: | Brno-venkov |
Kraj: | Jihomoravský |
Region: | Brno-venkov |
Okres (1938): | Brno-venkov |
Země: | Morava |
X [JTSK]: | -605220 |
Y [JTSK]: | -1169430 |
Opravený zděný kostel (známka 100)
Typ stavby: | kostel |
---|---|
Církev: | římskokatolická |
Vlastnictví: | církevní |
Parcela: | pozemková č. 1003 (712612) |
Období devastace: | 1938 - 1945 |
Důvod devastace: | válečné události |
Postaveno: | 1899 - 1900 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.1098562265°N, 16.5254491687°E
Poloha: na JV okraji vsi
Charakteristika: novorománský
Informace: Má jen plechovou střechu. - Kostel je situován na volném prostranství při východním okraji historického jádra vsi Ořechov na jednom z nejvýše položených míst intravilánu. - Kostel je přibližně (směrem na jihovýchod) orientovanou trojlodní bazilikou s příčnou lodí a pravoúhlým presbytářem zakončeným apsidou. Západní průčelí je zvýrazněno hranolovou věží, všechny čtyři rohy stavby jsou doplněny přístavky završenými věžicemi. Severozápadnímu průčelí dominuje hranolová věž, která je představena před fasádu hlavní lodi, jejíž trojúhelný štít prolamuje. V přízemí věže je hlavní vstup do kostela umístěný v ústupkovém portálu (s jedním ústupkem) s půlkruhovou archivoltou, završený trojúhelným štítem se sedlovou stříškou. V ústupcích jsou polosloupky kombinované s pilíři, náběžná římsa je vynesena na krychlových hlavicích, hranolový je rovněž sokl. Tympanon je řešen jako nadsvětlík členěný kružbou formy čtyřlistu sledovaného dvěma kruhy. Věž je výše členěna dvěma kordonovými římsami vymezujícími zvonové patro. Nároží věže jsou zpevněna pilastry přerušenými první kordonovou římsou, v úrovni druhé římsy jsou zakončena římsovitými hlavicemi. Nad vstupem je zdvojené pravoúhlé okénko, pod první římsou trpasličí galerie lemovaná nahoře zubořezem, dole obloučkovým vlysem pod profilovanou římsou. Zvonové patro je ze tří stran (vyjma strany přiléhající k lodi) prolomeno půlkruhově sklenutými okenními otvory ve štukové šambráně a v pravoúhlém lizénovém rámu. Římsou oddělený podokenní prostor je členěn pravoúhlou vpadlou výplní. Nejvýše položený úsek věže je ze všech čtyř stran členěn lizénovým rámem, ve kterém jsou kruhové hodinové ciferníky. Věž je ukončena jehlancovou střechou završenou makovicí a křížem. Mezi oblými nárožními přístavky završenými věžicemi a věží jsou vloženy před fasádu hlavní lodi předstupující útvary se schodišti. Ve dvou úrovních jsou schodiště prosvětlena štěrbinovými pravoúhlými okenními otvory, zastřešení schodišťovým útvarů je řešeno pultovými stříškami. Pod korunními římsami je obloučkový vlys přecházející na oblé přístavky v nárožích. Tyto přístavky mají stěny členěny lizénovými rámy zakončenými obloučkovými vlysy, vzniklé plochy fasády jsou střídavě (ob jedna) prolomeny okenními otvory s půlkruhovými záklenky. Římsou oddělené věžice na přístavcích mají menší průměr než samotné přístavky a jsou zdobeny trpasličí galerií završenou zubořezem a korunní římsou. Věžice jsou ukončeny kuželovými střechami s makovicí. Obě boční fasády kostela jsou řešeny shodně. Nižší kordonová římsa věže plynule přechází spolu se zubořezem na hlavní loď, kde plní funkci římsy korunní. Hlavní loď je přerušena hranolem transeptu, který je vystavěn ve stejné výšce. Boční lodě se přimykají k hlavní lodi přibližně ve dvou třetinách její výšky, za transeptem opticky pokračují jako sakristie, respektive sklad. Loď osvětluje pětice (čtyři před a jedno za transeptem) dvoudílných, sdružených bazilikálních oken s půlkruhovými záklenky (mezi sdruženými okny jsou polosloupky s krychlovými hlavicemi), které jsou umístěny v lizénových rámech zakončených v horní části zubořezem. Boční lodě jsou osvětleny čtyřmi okny s půlkruhovými záklenky, vloženými do štukových šambrán. Stěny jsou vertikálně členěny lizénami, vybíhajícími z obloučkového vlysu umístěného pod korunní římsou. Do sakristie, respektive skladu, vedou pravoúhlé vstupy s půlkruhově zaklenutými nadsvětlíky, vedle vstupů jsou půlkruhově sklenuté okenní otvory. Boční lodě jsou opticky zakončeny přístavky s věžicemi, svým členěním shodnými s věžicemi při hlavním průčelí. Půdorysně však vymezují menší segment kruhu. Obě čelní fasády transeptu jsou rozděleny kordonovou římsou s plochým obloučkovým vlysem na dvě části. Ve spodní je pravoúhlý vstup v půlkruhově zaklenutém portálu se dvěma předstupujícími polosloupy nesoucími archivoltu přecházející ve štukový rám spadající do skosené patky a dále do soklu. Tympanon je řešen stejně jako u hlavního vstupu. Hlavním výzdobným motivem výše umístěné části fasády transeptu je rozeta v mělké půlkruhově zaklenuté nice, jejíž spodní část je členěna čtveřicí úzkých půlkruhově zaklenutých okének. Nikou je narušena profilovaná římsa členící dále plochu fasády. Pod korunní římsou navazující na římsu lodi je zubořez shodné podoby jako na lodi a věži. V mírně odsazeném půlkruhovém závěru presbytáře je proraženo velké půlkruhové sklenuté okno ve štukové šambráně. Závěr presbytáře horizontálně člení profilovaná korunní římsa, pod níž je obloučkový vlys, ze kterého spadají čtyři lizény. Střecha nad hlavní lodí je sedlová, směrem k chóru zvalbená, střechy nad bočními loděmi pultové, nad příčnou lodí sedlová s valbou, nad závěrem presbytáře půlkruhově zvalbená. Krytinou je plech. - Nejstarší zmínka o ořechovickém kostele pochází z roku 1317, kdy Kateřina z Lomnice darovala patronátní právo nově založenému klášteru sv. Anny na Starém Brně. Starý gotický kostelík byl přestavěn na začátku 18. století (1704 - 1705). Za faráře Antonína Párala byla založena sbírka na stavbu nového kostela; již roku 1897 se vybralo 16 tisíc zlatých. Samotný farář, sloužící v Ořechově 40 let, na stavbu daroval 6 tisíc zlatých. Starý kostel byl zbořen roku 1899, novostavba monumentálního chrámu byla dokončena následujícího roku pravděpodobně dle projektu brněnského stavitele Rudolfa Martina. Kostel byl dokončen jako novorománská trojlodní bazilika s transeptem a věží v západním průčelí. - Ve dnech 18. - 24.4.1945 byl kostel, podobně jako celý Ořechov, výrazně poškozen při závěrečných bojích 2. světové války, kdy se německá armáda střetla se sovětskou a rumunskou při tzv. bratislavsko-brněnské operaci, konkrétně v bitvě u Ořechova. Kostelní věž dokonce sloužila jako ostřelovací stanoviště německé armády. Úsilím místních obyvatel byl kostel již roku 1946 zrekonstruován; klenba hlavní lodi nebyla obnovena, ale nahrazena rovným stropem členěným pravoúhle se protínajícími pásy. Stejný motiv byl použit při novostavbě hudební kruchty. Věž byla obnovena ve výzdobně chudší variantě; původní věž byla zdobena trpasličí galerií, zubořezem a jehlancovými vížkami v nárožích při hlavní jehlancové střeše. Obnoven nebyl ani sanktusník a další součásti střechy (vikýře apod.). Ostatní architektonická výzdoba byla věrně rekonstruována ve stylové jednotě předlohy. V průběhu 2. poloviny 20. století byl doplňován zejména mobiliář. Kostel byl rovněž nově vydlážděn (až na presbytář a fragment původní dlažby v podvěží). - Kostel je památkově chráněn. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi.
Zdroj: pamatkovykatalog.cz
Komentáře