WGS84 souřadnice objektu: 49.099866458°N, 16.3768735982°E

Poloha: Ve Sboru č.p. 360/10

Informace: Do současné doby se dochovalo několik budov náležející bratrskému sboru, mj. například tzv. nádvorní stavení a věž kostela v jihozápadním rohu původního chrámu, která byla v letech 1955 - 1957 památkově upravena. Dům, přiléhající k věži, kdysi patrně bratrský dům, byl několikrát přestavován. Část původního kamenného portálu je k vidění v lapidáriu Muzea v Ivančicích. V dnešní době jsou základy kostela ošetřeny a zpřístupněny veřejnosti. Renesančních budov, přímo spojených s činností Ivančického sboru se ve skutečnosti dochovalo více, dnes však u většiny z nich nedokážeme spolehlivě určit, k jakému účelu sloužily. Informace, které se objevují v literatuře, jsou často spíše opakováním ústní tradicí udržovaných zpráv. - Archeologické výzkumy na místě předpokládané modlitebny (jednota nepoužívala termín kostel, ale modlitebna, případně chrám) probíhaly v letech 1953, 1980, a 1981 až 1985. Díky nim se postupně podařilo rekonstruovat půdorys modlitebny a prozkoumat přilehlou studnu. První výzkum provedla v roce 1953 PhDr. Vlasta Fialová (známá především výzkumem Kralické tvrze, místa, kam se v době ohrožení přesunula z Ivančic bratrská tiskárna). PhDr. Fialová položila sondu přiléhající k dochované věži a další napříč lodí modlitebny. Výsledky sondáže potvrdily její přítomnost na této parcele. V roce 1967 provedla sondáž v místě zdi, původně považované na závěr modlitebny, Olga Uhrová. V roce 1980 provedlo, pod vedením PhDr. Lubomíra Šebely a PhDr. Jiřího Vaňka, záchranný výzkum Okresní muzeum Brno-venkov. Podařilo se odkrýt již zmíněné kněžiště a přilehlou studnu, která vydala řadu archeologického materiálu, mj. knižní kování a další předměty, dokládající činnost Ivančické bratrské tiskárny. Výzkumy pokračovaly ještě v letech 1981 a 1983, závěrečné fáze výzkumu proběhly v roce 1985 (pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho), jemuž se podařilo odkrýt základy lodě modlitebny, kromě severní stěny, která se nedochovala. Pod úrovní podlahy modlitebny a v jejím těsném sousedství narazil na starší kulturní vrstvy, včetně pozůstatků středověké hrnčířské dílny. - Z původní stavby se dodnes zachovala snížená a opravená věž, část východní zdi a renovovaná jižní zeď. Po ukončení výzkumu byla dozděna koruna dochovaného zdiva a vyzděna maketa severní stěny, která se nedochovala, nicméně její polohu bylo možné odvodit z otisku ve stěně východní. - V roce 1539 koupili členové Jednoty bratrské pozemek od Hrnčíře Jíry, čímž položili základy později rozsáhlého areálu bratrského sboru. Byla zde postavena jednolodní modlitebna s polygonálně ukončeným kněžištěm a jednou, asymetricky situovanou věží. Zánik modlitebny je spjat s politickými událostmi následujícími po prohrané bitvě na Bílé hoře. Do té doby protestantské Ivančice byly podrobeny násilné rekatolizaci. Jednota bratrská musela po roce 1623 opustit město, s jejich odchodem začal postupný rozpad areálu sboru. Definitivní zánik kostela nastal po rozsáhlém požáru v roce 1757, kdy byla zřejmě poškozena i loď kostela. Zánikový horizont je doložen vrstvami, obsahujícími různorodé nálezy datované od doby vrcholné gotiky do pozdní renesance. - Pozůstatky modlitebny jsou prohlášeny kulturní památkou. - Modlitebna stála na dvojici pozemků; jeden patří městu Ivančice, druhý je v soukromém vlastnictví.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Fotogalerie

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat