| Jiná jména: | Eibenschitz |
|---|---|
| Obec: | Ivančice |
| Kód obce: | 583120 |
| Okres: | Brno-venkov |
| Kraj: | Jihomoravský |
| Kat. území: | Ivančice |
| Kód kat. území: | 655724 |
| Sídelní útvar: | Ivančice |
| Osada: | Ivančice |
| Kód osady: | 412007 |
| Čtvrť obce: | Oslavanské Předměstí |
| Kód čtvrtě: | 26634 |
| Pověřený obecní úřad: |
Ivančice |
| Obec s rozšířenou působností: |
Ivančice |
| Historická země: | Morava |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Ivančice město |
| Kraj (po 1849): | Znojemský |
| Okres (po 1854): | Ivančice |
| Soudní okres (1938): |
Ivančice |
| Politický okres (1938): |
Brno-venkov |
| Soudní okres (do 1949): |
Ivančice |
| Politický okres (do 1949): |
Brno-venkov |
| Okres (po 1949): | Rosice |
| Okres (po 1960): | Brno-venkov |
| Kat. území stab. katastru: |
Ivančice |
| Rok mapování stab. katastru: |
1825 |
| Typ lokality: | retrodíl čtvrtě |
| Administrativní typ lokality: |
- (retrodíl MSK) |
| Název CZ GIS dílu: | Oslavanské Předměstí I |
| Kód CZ GIS dílu: | 85821 |
| Lokalizace CZ GIS dílu: | i dř. kú Ivančice |
| X [JTSK]: | -616029 |
| Y [JTSK]: | -1169250 |
Torzální zděný kostel (známka 455)
| Typ stavby: | kostel |
|---|---|
| Církev: | bratrská |
| Vlastnictví: | obecní, soukromé |
| Parcely: | pozemková č. 3475 (655724), pozemková č. 3535 (655724) |
| Období devastace: | 1654 - 1848 |
| Důvod devastace: | požár |
| Postaveno: | okolo 1539 |
| Zbořeno: | 1757 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.099866458°N, 16.3768735982°E
Poloha: Ve Sboru č.p. 360/10
Informace: Do současné doby se dochovalo několik budov náležející bratrskému sboru, mj. například tzv. nádvorní stavení a věž kostela v jihozápadním rohu původního chrámu, která byla v letech 1955 - 1957 památkově upravena. Dům, přiléhající k věži, kdysi patrně bratrský dům, byl několikrát přestavován. Část původního kamenného portálu je k vidění v lapidáriu Muzea v Ivančicích. V dnešní době jsou základy kostela ošetřeny a zpřístupněny veřejnosti. Renesančních budov, přímo spojených s činností Ivančického sboru se ve skutečnosti dochovalo více, dnes však u většiny z nich nedokážeme spolehlivě určit, k jakému účelu sloužily. Informace, které se objevují v literatuře, jsou často spíše opakováním ústní tradicí udržovaných zpráv. - Archeologické výzkumy na místě předpokládané modlitebny (jednota nepoužívala termín kostel, ale modlitebna, případně chrám) probíhaly v letech 1953, 1980, a 1981 až 1985. Díky nim se postupně podařilo rekonstruovat půdorys modlitebny a prozkoumat přilehlou studnu. První výzkum provedla v roce 1953 PhDr. Vlasta Fialová (známá především výzkumem Kralické tvrze, místa, kam se v době ohrožení přesunula z Ivančic bratrská tiskárna). PhDr. Fialová položila sondu přiléhající k dochované věži a další napříč lodí modlitebny. Výsledky sondáže potvrdily její přítomnost na této parcele. V roce 1967 provedla sondáž v místě zdi, původně považované na závěr modlitebny, Olga Uhrová. V roce 1980 provedlo, pod vedením PhDr. Lubomíra Šebely a PhDr. Jiřího Vaňka, záchranný výzkum Okresní muzeum Brno-venkov. Podařilo se odkrýt již zmíněné kněžiště a přilehlou studnu, která vydala řadu archeologického materiálu, mj. knižní kování a další předměty, dokládající činnost Ivančické bratrské tiskárny. Výzkumy pokračovaly ještě v letech 1981 a 1983, závěrečné fáze výzkumu proběhly v roce 1985 (pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho), jemuž se podařilo odkrýt základy lodě modlitebny, kromě severní stěny, která se nedochovala. Pod úrovní podlahy modlitebny a v jejím těsném sousedství narazil na starší kulturní vrstvy, včetně pozůstatků středověké hrnčířské dílny. - Z původní stavby se dodnes zachovala snížená a opravená věž, část východní zdi a renovovaná jižní zeď. Po ukončení výzkumu byla dozděna koruna dochovaného zdiva a vyzděna maketa severní stěny, která se nedochovala, nicméně její polohu bylo možné odvodit z otisku ve stěně východní. - V roce 1539 koupili členové Jednoty bratrské pozemek od Hrnčíře Jíry, čímž položili základy později rozsáhlého areálu bratrského sboru. Byla zde postavena jednolodní modlitebna s polygonálně ukončeným kněžištěm a jednou, asymetricky situovanou věží. Zánik modlitebny je spjat s politickými událostmi následujícími po prohrané bitvě na Bílé hoře. Do té doby protestantské Ivančice byly podrobeny násilné rekatolizaci. Jednota bratrská musela po roce 1623 opustit město, s jejich odchodem začal postupný rozpad areálu sboru. Definitivní zánik kostela nastal po rozsáhlém požáru v roce 1757, kdy byla zřejmě poškozena i loď kostela. Zánikový horizont je doložen vrstvami, obsahujícími různorodé nálezy datované od doby vrcholné gotiky do pozdní renesance. - Pozůstatky modlitebny jsou prohlášeny kulturní památkou. - Modlitebna stála na dvojici pozemků; jeden patří městu Ivančice, druhý je v soukromém vlastnictví.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Komentáře