Informace: Střecha je mírně poškozená. Omítka je mírně poškozená. Část oken chybí; jsou zabedněná. - Jedná se o komplex barokních budov někdejšího kláštera františkánů z let 1651 - 1671 vzniklého při kostele sv. Máří Magdaleny. Objekt sestávající z několika budov se rozkládá na někdejším Římském náměstí v dnešní Františkánské ulici v centru Brna. - Řád františkánů v Brně existoval od roku 1451, kdy vznik konventu inicioval italský mnich sv. Jan Kapistránský. Původní konvent řádu stával před městskými hradbami pod Petrovem u Svrateckého náhonu, v místech dnešní Nádražní ulice, kde františkáni již roku 1452 započali s výstavbou kláštera s kostelem. Stavební práce pokračovaly pravděpodobně až do poloviny 16. století. V roce 1643 byl klášter místními obyvateli poničen před obléháním švédskými vojsky, aby nemohl být nepřítelem použit jako opěrný bod. Když Švédové odtáhli, pokusili se františkáni klášter obnovit, avšak o dva roky později, před druhým obléháním Švédy, došlo k jeho definitivní zkáze. - Po skončení třicetileté války získal řád jako náhradu za zničený klášter od města čtyři starší gotické budovy v centru města v bývalé židovské čtvrti s kostelíkem sv. Máří Magdalské, někdejší synagogy. Františkáni zde do roku 1654 vybudovali klášterní konvent v raně barokním slohu společně s přestavbou kostela sv. Máří Magdaleny. Autorem stavebního plánu byl zřejmě Ondřej Erna. Další stavební práce pokračovaly i v následujících letech. V roce 1672 byl přistavěn špitál s lékárnou a v letech 1677 - 1704 přibyla knihovna s archivem a klášter byl vyzdoben. Na konci 17. století byl klášter rozšířen a v roce 1748 částečně přestavěn a navýšen o jedno podlaží. Na těchto úpravách se zřejmě spolupodílel také věhlasný architekt Mořic Grimm. - Roku 1786, v době církevních reforem císaře Josefa II., byl klášter zrušen a budovy konventu byly přebudovány pro potřeby dopravního ústavu císařské armády (tzv. Transporthaus). Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny se stal farním a za presbytářem kostela vznikla fara. - Budovy bývalého kláštera byly ještě několikrát stavebně upravovány a od roku 1889 zde sídlil například státní sklad knih. V letech 1912 - 1950 v objektu působili eucharistiáni. V roce 1944 byla při bombardování města poškozena střecha kláštera; následně byla opravena. - V roce 1991 začala část objektu využívat Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrini) a na konci 90. let 20. století větší část objektu získala prostějovská stavební firma Pozemstav s úmyslem přebudovat jej na administrativní a výstavní prostory. Teprve v roce 2008 se podařilo změnit územní plán města tak, aby bylo možné prostory určené ke kulturnímu a společenskému vyžití upravit na kanceláře, avšak projekt na komplexní přestavbu areálu vyhotovený architektkou Vlastou Loutockou narazil na nesouhlas řádu petrinů, kterým patří část budov v areálu. Petrini ale na přelomu roku 2012 z Brna odešli a církevní majetek nyní spravuje brněnské biskupství. Při plánovaných úpravách se počítá také s využitím rozsáhlého gotického sklepení pod většinou objektu. - V současné době patří někdejší klášter františkánů stále mezi nejohroženější památky města Brna. Prozatím byly provedeny alespoň zajišťovací statické práce a nejnutnější opravy střechy. - Klášter je chráněn jako kulturní památka. - Klášter stojí na dvojici pozemků; oba patří firmě Palác Masarykova, a.s. z Brna, ale budova na jednom z pozemků patří římskokatolické církvi.
Komentáře