Informace: Kaple vznikla v 19. století pro potřeby generálního semináře v západní části Klementina, tzv. kvadratuře. Umístěná byla ve 2. patře severní části středního traktu a její dřevěný krov sahal do podkroví. Oltář byl na její jižní stěně, dvě řady oken byly na východní straně a vedly na tzv. Hospodářský dvůr. Do kaple se vstupovalo z chodby na západní straně, jejíž okna vedla na dnešní Révové nádvoří. S kaplí sousedily dvě menší místnosti, z nichž jedna pravděpodobně sloužila jako sakristie. - Zprávu o existenci klementinské kaple spolu s popisem podává František Ekert v knize Posvátná místa král. hl. města Prahy na straně 375. V rejstříku knihy ji nazývá Srdce Pána Ježíše podle oltářního obrazu: „…ve východním křídle upravena jest velká síň v domácí kapli (oratoř) alumnů. Jediný oltář, stojící tu, má pěkný obraz Srdce Páně a menší obrázek Matky Boží. Na stěnách visí tu velké pěkné obrazy sv. Jeronýma, sv. Václava i Vojtěcha a Zvěstování Panny Marie a menší obrazy sv. Stanislava Kostky i sv. Aloise, sv. Alfonse, sv. Karla Borr. a blah. Anežky Přemyslovny. Z nejnovější doby jsou tu obrazy křížové cesty. Po straně stojí dubová, vykládaná kazatelna a více zpovědniček. V této kapli mají alumni své ranní i večerní pobožnosti, zde exercicie a sv. zpověď konají a o prázdninách odbývají se tu duchovní cvičení kněžstva arcidiecése Pražské. Před udílením sv. svěcení mívá tu J. E. pan kardinál arcibiskup pak k alumnům přípravné řeči a uděluje duchovní postřižiny (tonsuru) obyčejně zde. K duchovním cvičením alumnů i kněžstva bývá nejsv. Svátost z kostela sv. Salvátora do této kaple v slavném průvodu při zpěvu přenesena.“ - Postavena byla nejspíše na počátku 19. století, kdy v části Klementina patřící generálnímu semináři byly prováděny stavební úpravy. - „Nové úpravy v době kol. roku 1800 v záp. části komplexu vedl stav. František Zelinka… Řízení stavby později převzal Josef Zobel.“ (Vlček, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město - Josefov. Praha 1996, s. 200) - „1783 byl v Klementinu zřízen generální seminář, 1790 obnoven arcibiskupský alumnát, 1800 - 1802 provádí Brust úpravy Klementina: nové střechy, sneseny štíty do Platnéřské, zrušeny letní pokoje v podkroví.“ (Sdělení dr. Zdeňka Wirtha, předsedy Národní kulturní komise, nedatováno [po 1946].) - Další zpráva o existenci kaple pochází až z 20. let 20. století, kdy kapli, ovšem pod názvem Fantova kaple (nepodařilo se zjistit, zda a jakou má název souvislost s architektem Josefem Fantou), zmiňuje arch. Ladislav Machoň, který v té době realizoval přestavbu Klementina. V bodech shrnujících následující přestavbu píše: „Na základě studia plánů a šetření budovy byly v dohodě s Památkovým ústavem a Ministerstvem školství a národní osvěty stanoveny zásady prací adaptačních, dle kterých bude přestavba prováděna. Jsou tyto: 2./ Veškeré přístavby 19. stol., umělecky bezcenné /archeologický ústav, kolny a přístavby/, neb ty, které ohrožují bezpečnost ohněm /nová kaple, dřevěnou klenbou vestavená do krovu/, jest možné odstraniti.“ - O Fantově kapli píše i Zdeněk Wirth ve svém článku Klementinum, který vyšel v časopise Styl a shrnoval dosavadní průběh přestavby Klementina (Styl, časopis pro architekturu, stavbu měst a umělecký průmysl. R. X. (XV.), 1929-1930, č. 4-6, s. 65). - „Z nejpozdějších úprav a přístavků (myšleno ve stavebním vývoji Klementina, tedy v 19. století, pozn. autorky) byla budova Archeologického ústavu pod věží hvězdárny a Fantova ústavní kaple v semináři.“ - Osudy kaple v průběhu Machoňovy přestavby se promítají do výročních zpráv Veřejné a universitní knihovny z té doby. Tak ve výroční zprávě za rok 1930 najdeme tuto zmínku: „Ostatní oddělení (myšleno knižní, pozn. autorky) dosud v chodbách se nalézající, jako 25., 19., uskladněny zatím v tak zvané Fantově kapli, která spojena nově proraženými dveřmi s oddělením 52. ve II. poschodí se nalézajícím.“ a o rok později, v roce 1931: „Do tohoto skladiště (myšleno II. poschodí v traktu do Platnéřské ulice, pozn. autorky) přenesena oddělení dosud nedostatečně v těžko přístupných a až po strop knihami naplněných místnostech v I. poschodí /budoucí sál rukopisný/ a v II. poschodí /Fantova kaple a přilehlá místnost/ chovaná.“ - Někdy po roce 1931 pak místnost bývalé kaple prošla definitivní rekonstrukcí. Z původně tří vedle sebe ležících místností a podél nich probíhající chodby byla vytvořena jedna velká místnost, která byla vybavena patrovou regálovou konstrukcí a dodnes slouží jako sklad knih. Klenba byla zrušena a nahradil ji rovný strop. Existenci kaple tak připomínají už jen dvě řady oken na východní straně a název skladiště, ze kterého ovšem časem zmizelo slovo kaple a používá se jen zkráceně Fantovka.
Zdroj: PhDr. Kateřina Hekrdlová
Fotogalerie
Přidat obrázek:
Komentáře
admin
napsal 8.9.2024 11:01
Děkuji za upozornění, tak snad jsem se teď trefil...
Hekrdlová
napsal 6.9.2024 18:56
Kaple Srdce Pána Ježíše je na mapě špatně situovaná. Je potřeba symbol posunout severněji do traktu mezi dvěma nádvořími.
Komentáře
Děkuji za upozornění, tak snad jsem se teď trefil...
Kaple Srdce Pána Ježíše je na mapě špatně situovaná. Je potřeba symbol posunout severněji do traktu mezi dvěma nádvořími.