WGS84 souřadnice objektu: 49.211176532°N, 16.4093751486°E

Poloha: u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava

Informace: Má novou střechu. Přední část budovy (fara) je opravená, zadní část budovy (benediktinská rezidence) je v rekonstrukci; fasáda je zničená. Opravena je statika. Má opravena všechna okna v 1. poschodí, okna v přízemí jsou poškozená. Zčásti jsou opraveny fresky v interiéru 1. patra (v přízemí fresky nejsou). - Budova se nachází u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava. - Původní plány v roce 1718 objednal rajhradský probošt Anton Pirmus. Podle starší hypotézy je údajně vytvořil Jan Blažej Santini-Aichel, podle formální analýzy Antonína Jirky to měl být Christian Alexander Oedtl; plány však nejsou dochovány. Stavba fary a rezidence proběhla v letech 1723 - 1724, jejím autorem byl František Benedikt Klíčník, který stavbu také realizoval. Z roku 1765 je při adaptaci budov doložena práce zednického mistra - políra Matyáše Jednušky z Moravského Krumlova, který signoval dochované plány. - Ostrovačice od středověku patřily benediktinům. Poprvé zde byl roku 1255 doložen jako patron kostela břevnovský opat Martin I. V letech 1469 a 1619 bylo ostrovačické zboží zastaveno, ale opět se vrátilo do majetku řádu. Mniši benediktinského kláštera v Rajhradě pak od 2. čtvrtiny 17. století obsazovali ostrovačickou faru jako její administrátoři. Právě na ni se na přelomu 17. a 18. století několikrát ukryli, když klášteru hrozilo nebezpečí: poprvé roku 1683, když se obávali polského vojska, táhnoucího na pomoc Vídni obležené Turky, znovu v letech 1703 - 1704 utekli před kurucy a snad také roku 1707. Benediktini si zde proto dali v letech 1723 - 1724 vybudovat vedle fary i jednopatrovou rezidenci (prelaturu) s kaplí, která je přistavěna k zadní části fary, takže areál má půdorys písmene L. Rezidence sloužila také dalšímu řeholníkovi, který byl hospodářským inspektorem ostrovačického statku. V letech 1718 - 1784 vzrostl význam Ostrovačic jako poutního místa, které papež Klement IX. nadal odpustky. Sídlilo zde také laické bratrstvo, jež pečovalo o kostel. Budova rezidence byla v roce 1765 rozšířena, nepochybně byly renovovány interiéry. Budova byla opravena roku 1849. V době komunismu byla rezidence využívána účelově a její stav se změnil v havarijní. - Ve společenských prostorách se dochovaly barokní nástěnné malby s alegoriemi Stvoření světa a Boží moudrosti. V kapli zůstala dekorativní malba stěn, výklenek s kamennou oltářní menzou a dekorací zrušeného oltáře. V roce 2016 církev zahájila rekonstrukci rezidence. - Společně s přilehlou farou je chráněna jako kulturní památka České republiky. - Pozemek s farou a rezidencí patří římskokatolické církvi (původně patřila benediktinům z Rajhradu, nyní patří ostrovačické farnosti); v roce 2025 půjde na opravu komínů a maleb v interiéru 700.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat