* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
15.155

Staré Město

Jiná jména: Altstadt
Obec: Praha
Kód obce: 554782
Okres: Praha (město)
Kraj: Praha
Kat. území: Staré Město
Kód kat. území: 727024
Sídelní útvar: Praha
Část obce: Praha 01
Osada: Staré Město
Kód osady: 400017
Pověřený
obecní úřad:
Praha 01
Obec
s rozšířenou
působností:
Praha 01
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Praha město
Kraj (po 1849): Praha
Okres (po 1854): Praha (město)
Soudní
okres (1938):
Praha (město)
Politický
okres (1938):
Praha (město)
Soudní
okres (do 1949):
Praha (město)
Politický
okres (do 1949):
Praha (město)
Okres (po 1949): Praha (město)
Okres (po 1960): Praha (město)
Kat. území
stab. katastru:
Praha (Staré Město)
Rok mapování
stab. katastru:
1842
Typ lokality: retrodíl hist. osady
Administrativní
typ lokality:
- (retrodíl MSK)
Název CZ GIS dílu: Staré Město I
Kód CZ GIS dílu: 84345
Lokalizace CZ GIS dílu: i dř. kú Staré Město
X [JTSK]: -742781
Y [JTSK]: -1043000
20.437

kaple sv. Eligia

Načítání...
Načítání mapy...

Poškozená zděná velká kaple (známka 340)

Typ stavby: kaple
Církev: římskokatolická
Parcela: pozemková č. 80 (727024)
Období devastace: 1654 - 1848
Důvod devastace: absence údržby
Postaveno: (13. století), 1660

WGS84 souřadnice objektu: 50.087114°N, 14.415659°E

Poloha: v přízemí a 1. patře budovy Klementina, v traktu do Platnéřské ulice

Informace: Na místě kaple původně stál kostel sv. Martina, gotický farní kostel, o němž se zmiňují městské listiny ze 13. stol. V době Karla IV. byl kostel goticky přebudován a zasvěcen sv. Eligiovi, který byl patronem staroměstských zlatníků, kteří kostel využívali. Roku 1594 byl kostel sv. Eligia postoupen jezuitům před výstavbou Klementina; jezuité později kostel zbořili a v rámci výstavby Nové koleje Klementina postavili v roce 1660 na jeho místě novou rokokovou kapli sv. Eligia s valenou klenbou s lunetovými výsečemi a iluzivním oltářem na východní stěně. Kaple byla později zrušena a přeměněna na zimní refektář (jídelnu). Po roce 1783, kdy někdejší jezuitskou Novou kolej obsadil arcibiskupský seminář, vznikl mezi knihovnou a seminářem spor o využití prostor refektáře. Problém vyřešila až úřední delimitace s tím, že původní kaple byla vestavěným stropem rozdělena na dvě podlaží. Přepatrování kaple kolem roku 1800 navrhl stavitel František Zelinka, který v té době prováděl úpravy v západní části komplexu Klementina. Spodní patro zůstalo arcibiskupskému semináři a nadále sloužilo jako zimní refektář, nyní je zde Studovna vědeckých pracovníků Národní knihovny ČR. V horní polovině kaple, která připadla knihovně, vznikl v roce 1837 Mozartův památník, dnes Mozartův sál v prostorech oddělení rukopisů a starých tisků. V horní části kaple se zachovalo torzo oltářní fresky, která však byla velmi necitlivě porušena během přestavby Klementina architektem Ladislavem Machoněm v letech 1928 - 1930, kdy byl přímo ve fresce vybudován vstup do trezorů oddělení rukopisů. - Pozemek s kaplí patří Národní knihovně České republiky.

Zdroj: Kateřina Hekrdlová; zhola.com; www.atlasceska.cz

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

  • admin napsal 27.3.2021 23:19

    Dobrý den, děkuji za upozornění, opravil jsem.

  • Hekrdlová napsal 25.3.2021 16:30

    Prosím opravit konec příspěvku. Audiovizuální středisko už dávno neexistuje. V současné době je v tomto prostoru Studovna vědeckých pracovníků.

Přidat komentář

: