Poloha: v S části města, mezi Gagarinovou a Kapucínskou ulicí
Informace: Bez střechy a krovu, zůstalo pouze obvodové zdivo většinou do původní výše. - Kapucíny do Zákup pozval majitel tamního panství Julius František vévoda Sasko-Lauenburský, financoval veškeré výlohy na stavbu kláštera a řeholníkům přispíval také na jejich obživu. Kompozičně se klášter stal duchovní protiváhou nedalekému zámku. Ne náhodou vévoda Julius František své přání sepsal ve vojenském ležení, byl totiž proslulý válečník, zejména v bojích proti Turkům. Svou žádost poslal vedení kapucínského řádu v roce 1678. Kvůli velkému moru, který prakticky vylidnil obec Zákupy, se stavba kláštera zdržela. Základní kámen kostela byl položen na jaře 1681 a následující rok se začala stavět i konventní budova. Chrám vysvětil dne 17.9.1684 pražský arcibiskup Jan Bedřich hrabě z Valdštejna, a to ke cti Ranám svatého Františka. V primárně užitkové klášterní zahradě vyrostla v roce 1691 také poustevna, zdobená trojími slunečními hodinami. Rovněž zeď zahrady se dočkala své výmalby, v půlkruhových uzavřených nikách se v patnácti obrazech odehrával život svatého Františka z Assisi. V roce 1713 dostala přístupová cesta ke kostelu novou podobu, dodnes dobře známou ze starých fotografií. Původní most byl nahrazen novým a zkrášlen šesti sochami světců, navazující cestu z obou stran lemovaly lípy a průhled končil průčelím samotného kapucínského chrámu. V letech 1752 - 1753 byla osazena šesti sochami také nízká zídka před kostelem. Plastiky znázorňovaly františkánské a kapucínské světce. V té době došlo i k rozšíření kláštera o šest cel. V roce 1775, v době selských bouří, byl klášter zpustošen. O dalších rekonstrukcích či dostavbách není mnoho známo. Jisté jsou ale opravy střešní krytiny a sanktusníku na kostele, které se odehrály v roce 1926. Samotný klášter se dočkal opravy po druhé světové válce a stal se místem, kde se konala duchovní cvičení pro terciáře, tedy pro lidi, kteří mají své rodiny a povolání, ale zároveň se snaží žít františkánskou spiritualitu. V polovině 18. století v Zákupech žilo 24 bratří, o století později už jen osm. Prvního července 1900 Florid Lammel, představený zákupského kláštera, asistoval při svatbě následníka habsburského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a hraběnky Žofie Chotkové. Obřad se konal v kapli nedalekého zámku. Do záboru pohraničí Německou říší zdejší komunita čítala 3 - 5 bratří. Pak se klášter stal součástí Sudetského generálního komisariátu. Klášter byl zrušen po přepadení Státní bezpečnosti na jaře 1950 a řeholníci byli internováni. Klášterní areál převzala Krajská vojenská ubytovací a stavební správa (KVUSS) se sídlem v Litoměřicích; prakticky jej využívali parašutisté. Sochy před kostelem nechali zástupci města rozbít a odvézt do základů právě stavěného teletníku. V srpnu 1968 se bývalý kapucínský klášter zalíbil sovětskému okupačnímu vojsku, které si jej přivlastnilo a přebudovalo na sklad. Okupaci, byť poněkud jiné, podlehla i klášterní zahrada; na více než polovině se usadila zahrádkářská kolonie s menšími či většími domky. Po odjezdu sovětských vojsk ze Zákup budovy od KVUSS bezplatně převzalo v lednu 1989 založené výrobní družstvo Redos Hradec Králové, přičemž obdrželo i peníze na povinné udržovací práce, které však byly v roce 1990 zastaveny. Co nestihla zdevastovat armáda, dovršili zloději, vandalové a povětrnostní vlivy. Dalších deset let se majitel snažil zbědovaný areál prodat. Avšak bezvýsledně. A když se sám dostal do konkurzu, klášter skončil ve veřejné dražbě. V roce 2005 budovy za sto tisíc korun koupila paní Eva Havelková, která má nedaleko odtud chatu. Časem jí ale došly peníze a nepodařilo se jí ani uspět v grantovém řízení Libereckého kraje. - Pozemek s klášterem je v soukromém vlastnictví.
Komentáře