| Jiná jména: | Prossnitz |
|---|---|
| Obec: | Prostějov |
| Kód obce: | 589250 |
| Okres: | Prostějov |
| Kraj: | Olomoucký |
| Kat. území: | Prostějov |
| Kód kat. území: | 733491 |
| Sídelní útvar: | Prostějov |
| Osada: | Prostějov |
| Kód osady: | 412473 |
| Čtvrť obce: | Židovská Čtvrť I |
| Kód čtvrtě: | 89005 |
| Pověřený obecní úřad: |
Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností: |
Prostějov |
| Historická země: | Morava |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Prostějov (město) |
| Kraj (po 1849): | Olomoucký |
| Okres (po 1854): | Prostějov |
| Soudní okres (1938): |
Prostějov |
| Politický okres (1938): |
Prostějov |
| Soudní okres (do 1949): |
Prostějov |
| Politický okres (do 1949): |
Prostějov |
| Okres (po 1949): | Prostějov |
| Okres (po 1960): | Prostějov |
| Kat. území stab. katastru: |
Prostějov |
| Rok mapování stab. katastru: |
1833 |
| Typ lokality: | městská čtvrť židovská |
| Administrativní typ lokality: |
- (historická čtvrť) |
| Název CZ GIS dílu: | Židovská Čtvrť I |
| Kód CZ GIS dílu: | 89005 |
| X [JTSK]: | -558623 |
| Y [JTSK]: | -1133909 |
Poškozená zděná synagoga (známka 340)
| Typ stavby: | synagoga |
|---|---|
| Církev: | židovská |
| Vlastnictví: | soukromé |
| Parcela: | pozemková č. 62/1 (733491) |
| Období devastace: | 1938 - 1945 |
| Důvod devastace: | politické rozhodnutí |
| Postaveno: | 1836 |
WGS84 souřadnice objektu: 49.471867°N, 17.113668°E
Poloha: v Demelově ulici, vedle Nové synagogy
Informace: Ze střechy je odstraněna věžička. Statika je opravená. Zdivo potřebuje natřít. Budova vypadá opuštěně. - Bet ha-midraš (hebrejsky: בית מדרש, Dům bádání, lidově Židovská radnice) byla židovská modlitebna a studovna. - Přírůstek židovského obyvatelstva v Prostějově na počátku 19. století vedl k nutnosti pořídit si ještě jednu synagogu. Kolem roku 1836 byla část domu č. 33 nacházející se mezi starou synagogou a židovskou školou, při průchozí uličce později zvané Ehrenstammově, nyní Demelova, přestavěna v synagogu Bet ha-midraš. Původně zde byla studovna Talmudu zdejší židovské školy a dům byl také obecním domem. Místní mu dali název židovská radnice. Někdy byla uváděna jako pomocná či menší synagoga, dokonce i jako synagoga Ehrenstammova. Podle některých badatelů byl prostějovský továrník a učenec, znalec Tóry a Talmudu Veith Ehrenstamm jejím donátorem, což ale není doloženo žádným historickým pramenem ani jeho závětí ( + 15.10.1827). Do počátku 20. století sousedila s původní starší synagogou, která byla v roce 1904 zbořena a nahrazena synagogou novou. Modlitebna Bet ha-midraš sloužila svému účelu do roku 1939. Poté byla uzavřena, vnitřní zařízení bylo zničeno a budova přeměněna na skladiště. V roce 1951 židovská obec prodala budovu pravoslavné církvi. V hlavním sále někdejší Bet ha-midraš byla změněna orientace. Vyvýšené pódium s oltářem se ocitlo na severní straně. Střešní věžička byla nahrazena cibulovou bání s pravoslavným křížem. Obřady pravoslavné církve zde probíhaly v letech 1954 - 1964. Ke dni 1.7.1966 byl provoz pravoslavného kostela ukončen. O budovu projevilo zájem Muzeum Prostějovska v Prostějově. V roce 1969 nechalo vypracovat projekt adaptace na obrazovou galerii. Opravy a rekonstrukce probíhaly v letech 1969 - 1970. V roce 1971 byla galerie otevřena. Střešní báň byla zcela odstraněna. V přízemí se nacházely konzervátorské dílny muzea a v 1. patře byl výstavní sál galerie. Návštěvníci zde mohli zhlédnout například výstavy malířů Josefa Lady, Alžběty Zelené, sklářského výtvarníka Bohumila Sekaniny, ale také expozici z dějin dělnického hnutí a komunistické strany Československa na Prostějovsku… Koncem 80. let 20. století byla budova z důvodu statického narušení uzavřena. Muzeum Prostějovska v Prostějově po roce 1989 zvažovalo další využití budovy. Přišlo s plánem na rekonstrukci objektu a na umístění depozitářů a obrazové galerie. V roce 1994 však objekt získala v restituci pravoslavná církev. Od roku 2001 zde obnovila modlitby a zároveň se snažila provést základní opravy, aby zabránila zřícení budovy. Byla také opravena elektroinstalace. V roce 2013 zahájila církev rekonstrukci budovy. Byla staticky zabezpečena ocelovými lany. Z důvodu úbytku věřících a vysokých finančních nákladů na opravy však nakonec pravoslavná církev v roce 2018 budovu bývalé synagogy prodala do soukromých rukou. - Řadová budova obdélného půdorysu, se zvýšeným 2. poschodím, krytá sedlovou střechou a ukončená věžičkou byla postavena v empírovém stylu. Pyšnila se pískovcovými, zdobenými portály, kamenným ostěním, rizality nad vchody ukončenými trojúhelníkovými štíty, vysokými obdélnými okny modlitebny s půlkruhově zaklenutými nadsvětlíky, trojúhelníkovým štítem ukončujícím fasádu a dřevěnými výplňovými dveřmi. Z východní strany měla budova dva vchody. Pravý vchod, který je stále na fasádě rozeznatelný, vedl dříve do přízemí. Nyní je vchod zaslepen, resp. osazen oknem. Levý (hlavní) vchod vedl k dvouramennému schodišti směřujícímu do prostoru sálu. Vchod z jižní boční strany vedl do přízemí, kde se nacházel byt. Sál modlitebny má obdélníkový tvar o rozměrech 5,8 x 15,1 m a výšce 5, 9 m. Svatostánek (aron ha-kodeš) byl umístěn uprostřed delší východní strany směrem do ulice. Před ním stálo řečniště (almemor, bima). Lavice byly seřazeny čelem k východu. Z podesty prvního patra vedlo užší schodiště do ženské galerie. Měla podobu dřevěného balkonu a nacházela se při západní straně synagogy. - Synagoga je prohlášena kulturní památkou. - Pozemek se synagogou je v soukromém vlastnictví.
Zdroj: cs.wikipedia.org; Mgr. Milan Jančo; hanackyjeruzalem.cz
Komentáře